Filosofie pravd: mezinárodní konference o díle Alaina Badioua

21. 10. 2014

30. -- 31. října 2014

Francouzský institut v Praze, kino 35

Štepánská 35, Praha 1

Vstupné dobrovolné

Konference bude simultánně tlumočena do češtiny, angličtiny a francouzštiny.

Dílo Alaina Badioua představuje význačnou polemiku se stavem současné filosofie. Badiou připouští, že na světě neexistují jen těla a jazyky, ale i pravdy. Dle Badioua jsou tyto pravdy věčné a universální, objevují se však lokálně ve chvíli, kdy událost převrátí určitou situaci vzhůru nohama. Badioův důkaz existence pravd je významným obratem současné filosofie, který pomáhá myšlení, aby se vymanilo ze slepé uličky postmodernismu, konečnosti a "demokratického materialismu". Hloubka a záběr Badiouva myšlení (které sahá od matematické ontologie, teorie množin až po Lacanovu psychoanalýzu a současnou logiku) tvoří nejvýznamnější filosofický projekt naší doby.

Konference "Filosofie pravd" se zabývá myšlením Alaina Badioua a jeho možným přínosem pro střední Evropu. Zahrnuje vztahy mezi jeho filosofií a jinými obory jako jsou estetika, politika či architektura.

Alain Badiou přednese Praze dvě přednášky -- první přednáška Střední Evropa v současné kapitalistické globalizaci se uskuteční 29. října. 2014 v 19:30 hod ve Městské knihovně v Praze, druhá přednáška Co je to pravda? bude součástí dvoudenní konference ve Francouzském institutu 30. a 31. října 2014.

www.badiou.cz

www.facebook.com/ThePhilosophyOfTruths

Událost se koná pod záštitou rektora Karlovy university v Praze, Prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA

Organizátoři:

Karlova universita v Praze, Pedagogická fakulta

Filosofický ústav Akademie věd České republiky

Francouzský institut v Praze

A2 kulturní čtrnáctideník

Hosté konference:

Alain Badiou je francouzský filosof, dramatik a romanopisec (narozen v roce 1937 v Maroku). Je emeritním profesorem na École normale supérieure v Paříži známým mimo jiné i díky své politické angažovanosti. Je autorem Bytí a události a Logik světů. Ve svém myšlení dokazuje, že pravdy existují, a nastiňuje čtyři pravdivostní procedury: lásku, politiku, umění a vědu. Badiou se inspiruje současnou matematikou, zejména teorií množin, a popisuje vesmír složený z mnohostí, v němž jednička neexistuje. Matematika je pro něj diskursem popisujícím tyto mnohosti neboli bytí. Jeho myšlení je zakořeněno v materialistické dialektice a jeho hlavní kategorie jsou: subjekt, událost, pravdy, množina.

Rado Riha je slovinský filosof zabývající se Lacanovou psychoanalýzou, Immanuelem Kantem. Je vedoucím filosofického ústavu slovinské akademie věd a spoluzakladatelem časopisu Filosofski vestnik. Vydal knihy ve slovinštině a němčině jako např. Teorie fetišismu či Filosofie vědy, poznámky k třídnímu charakteru marxistické teorie. Bývá označován jako představitel Lublaňské psychoanalytické školy.

Jelica Šumič Riha -- je slovinská filosofka, překladatelka zabývající se politickou teorií, psychoanalýzou a etikou. Je rovněž představitelkou Lublaňské psychoanalytické školy. Vydala knihy jako např. Jedinečnost v psychoanalýze, jedinečnost psychoanalýzy či Proměny etiky.

Giuseppe Bianco je momentálně výzkumníkem na Institut des études avancées v Paříži a členem Mezinárodního centra francouzské filosofie na École Normale Supérieure v Paříži, jehož spoluzakladatelem je Alain Badiou. Ve svém posledním výzkumném projektu se zabývá myšlením Georgese Canguilhema.

Bruno Besana vydal spolu s Oliverem Felthamem knihu Spisy o myšlení Alaina Badioua. Ve svém výzkumu se zabývá současnou francouzskou filosofií a politickou teorií.

Oliver Feltham je rektorem Americké univerzity v Paříži. Působí jako filosof a překladatel. Jeho nejznámějším překladem je anglické verze Badiouva opusu Bytí a událost. Ve svém filosofickém výzkumu se zabývá především marxismem, kritickou teorií a psychoanalýzou. Mezi jeho publikace patří například: Anatomie neúspěchu: filosofie a politická akce či Alain Badiou: živá teorie.

Petra Čeferin je slovinská architektka, profesorka na fakultě architektury na Lublaňské univerzitě. Zabývá se finskou moderní architekturou. Spolu s Rado Rihou zkoumala možné uplatnění Badiouva myšlení v architektuře.

Jan Völker vyučuje na Svobodné univerzitě v Berlíně. Zabývá se estetikou, německým idealismem, současnou francouzskou filosofií a politickou teorií. Mezi jeho publikace patří například Úvod do současné filosofie politična: Badiou, Laclau, Lefort, Nancy.

Frank Ruda vyučuje na Svobodné univerzitě v Berlíně. Zabývá se politickou teorií, marxismem a současnou francouzskou filosofií. Mezi jeho publikace patří např. Hegelova sebranka, zkoumání Hegelovy filosofie práva či Badiou: Idealismus bez idealismu. Obě dvě knihy vyšly s předmluvou Slavoje Žižka.

Petr Vopěnka je významný český matematik a filosof. Zabývá se teorií množin, barokní matematikou a myšlením Bernarda Bolzana. Vypracoval rovněž alternativní teorii množin.

Rob Jackson dokončil doktorát na Kings College v Londýně. Zabývá se problémem subjektivity v marxismu a filosofií Georga Lukácse a Antonia Gramsciho.

Tomáš Pivoda dokončil doktorát na Filosofické fakultě UK. Jeho doktorská práce se zabývala ontologií Alaina Badioua. Působí jako tlumočník a překladatel.

Michael Hauser je český filosof a překladatel, zakladatel občanského sdružení Socialistický kruh. Zabývá se kritickou teorií a neo-marxismem. Vydal knihy jako např. Adorno: moderna a negativita či Prolegomena k filosofii současnosti.

Jana Beránková je spisovatelka a doktorandka architektury na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Studovala na École Normale Supérieure v Paříži a na École des Hautes Études en Sciences Sociales. Zabývá se myšlením Alaina Badioua, francouzskou filosofií a teorií architektury.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 21.10. 2014