Soumrak model Aneb mytologie obestírající Berlínskou zeď

22. 10. 2014 / Daniel Veselý

V roce 1961 vláda východního Německa s pomocí ozbrojených složek a policie obsadila v Berlíně hranice, aby její občané, jež utlačovala, neutíkali houfně na demokratický Západ. Není samozřejmě lží, že vláda NDR byla represivní a východní Němci před onou represí utíkali, nicméně jde pouze o jednu část dramatického příběhu; část, jež ale vrhá všechnu vinu za postavení zdi na NDR a zamlžuje další důležité okolnosti vedoucí k jejímu vzniku.

Ještě před tím, než byla zeď vybudována, mnoho východních Němců dojíždělo do západní části Berlína za prací a vracelo se večer zase domů, takže skutečnost, že by totalitní režim držel východní Němce v absolutním zajetí, je nesmyslná. List New York Times v roce 1963 informoval o tom, že s postavením zdi přišel Západní Berlín o 60 000 kvalifikovaných dělníků, kteří tam z východní části města denně cestovali do zaměstnání. To se přirozeně muselo negativně odrazit v ekonomice Západního Berlína, tedy nejen na Východě.

Americký historik a novinář William Blum píše, že za neprodyšným uzavřením hranic stojí dva zásadní důvody ZDE. Západ prováděl intenzivní "náborovou kampaň", respektive masivní rekrut východoněmeckých "mozků" a kvalifikovaných dělníků a řemeslníků, což na Východě vyústilo v povážlivou hospodářskou krizi.

Druhý důvod tkví v tom, že v průběhu 50. let američtí a západoněmečtí studenoválečníci za asistence CIA a dalších amerických služeb zahájili tvrdou kampaň sabotáží a subverze proti východnímu Německu s přímým záměrem -- oslabit ekonomický kurz NDR, dále pak podlomit politickou moc Východního Berlína. Podle Williama Bluma šlo o obyčejný terorismus, jak podrobně líčí ve své klíčové publikaci Killing Hope: US Military and CIA Interventions Since World War II ZDE. Cílem teroristických a sabotážních aktivit se staly východoněmecké továrny, elektrárny, přehrady, veřejné budovy, obchody, radiostanice, benzínové stanice, veřejná doprava atd. Atentátníci vyhazovali do povětří železniční mosty, vykolejovali vlaky, zakládali požáry v jednotlivých továrnách atd., jak dále popisuje Blum.

Tato fakta potvrzuje i think-tank Woodrow Wilson International Center for Scholars, jehož výzkumníci v jedné studii o studené válce uvádějí ZDE, že na území východního Německa před postavením zdi operovala stovka agentů CIA, kteří zde prováděli špionážní činnost a verbovali potenciální spolupracovníky. Dále pak v NDR působily vojenské zpravodajské služby USA, které zde byly "velice aktivní", píše se ve stati. Opět lze vytvořit paralelu: co když se na území České republiky nachází stovka ruských špionů, kteří draftují naivní putinofily na špionážní aktivity, a vojenské zpravodajské služby Kremlu provádějí u nás totéž co Západ ve východním Německu před postavením mytologií obestřené Berlínské zdi?

I tyto skutečnosti ukazují rozhodnutí východoněmeckého režimu postavit zeď trochu v jiném světle -- souhrnně řečeno, vláda NDR čelila skutečné hrozbě ze Západu a z tohoto důvodu se rozhodla hranici se Západním Berlínem obsadit a uzavřít. Dalším "argumentem" pro zeď byl masivní odliv intelektuálních kádrů a kvalifikované pracovní síly z Východu na Západ, což se výrazně podepsalo na východoněmeckém hospodářství. Tyto jakkoliv pádné důvody ovšem východoněmecký režim neomlouvají, neboť vlastním občanům násilnými způsoby zabraňoval v opuštění Východního Berlína, potažmo východního Německa, či jen zabraňoval volnému pohybu jeho občanů na Západ a zpět.

Vytisknout