ProMoPro: Aneb je "v tom" Úřad vlády?

11. 4. 2014 / Miloš Dokulil

Snad jste o tom také slyšeli. Na Úřad vlády se sesypala pokuta ve výši 551 milionů korun. Je to s jinou číselnou optikou 51 milionů přes půl miliardy. A přitom nejde o žádný konkrétní hřích (či lapálii, anebo průšvih) zrovna této vlády. Mluví se o "kostlivcích ve skříni". Padala včera kolem této aféry dvě jména; bývalého premiéra Topolánka a tehdy jednoho z jeho ministrů, Vondry. Ne že by automaticky oni sami museli něco způsobit. Ale měli zodpovědnost. A byli těmi, kdo měli o celé záležitosti vědět. Vědět o tom. Ale také pak žádoucím způsobem konat. Což se zřejmě nedělo. Alespoň podle nyní zveřejňovaného verdiktu.

Že by se tu jenom odehrávalo známé "já nic, já muzikant"? Aniž by to hned mělo znamenat, že třeba případná kvalifikace ve hře na hudební nástroj opravňuje při vyvstalých problémech v rámci svěřeného úřadu zavírat oči nad jeho provozem a vyvolávat dojem, že v rámci vykonávané pravomoci lze o odpovědnosti -- s tou mocí spřažené -- jaksi nevědět. Anebo moci se v rámci té vykonávané moci odvolat na to, že někdo další zřejmě podepsal dokument, nad jehož později se vyvrbivšími podivnými důsledky se pak začal vést spor. Že šlo o předraženou objednávku (zvukotechniky; viz níže).

Ani moc možná nemusíme vědět o tom, že na počátku té stávající situace byla docela nevinná objednávka. Také zhruba za půl miliardy (jak teď ta pokuta!). Ta objednávka zněla na 525 milionů korun. Bylo to v době, kdy měla ČR zrovna půlrok svého čestného předsednictví v EU. (To je přece vždycky nutné "prásknout se přes kapsu", že? A nekoukat drobnohledem na každou položku. A očekávat, že i finanční dozor bude shovívavější.) A prý se ty plánované a rozpočtované koruny začaly objevovat na ne zrovna adekvátních účtech, adresách a místech. Asi není naše věc okamžitě tohle všechno do detailu vědět. Včetně toho, kdo všechno v tom účetnictví nenáležitě manipuloval a při té příležitosti na účet státu si přilepšoval. A kdo a jak tohle všechno zaštítil.

Mysleme teď jenom na to nynější trochu zvláštní finále. Úřad vlády (zde dále v ošidné zkratce "ÚV") asi (určitě!) nemá na nečekanou pokutu žádnou finanční "strategickou" zálohu. Takže z té obrazné paty ÚV trn tahat by zřejmě muselo Ministerstvo financí. Ministerstvo financí své zdroje čerpá především z daní; nejen firem, ale také nás občanů. (A nebavme se ještě o případné přiměřenosti celkové sumy té vyměřené pokuty.)

Je tu vtíravá otázka: To vždycky, když někdo na zodpovědném místě (ať již kdokoliv) v rámci veřejné instituce se zabývá nějakou ne zrovna přijatelnou aktivitou, za kterou posléze kupodivu následuje také aspoň pokuta, zůstává sám funkcionář zcela mimo tu odpovědnost, kterou se předtím oháněl? Takže beránkem smývajícím hříchy je potom v nemalé míře přímo každý daňový poplatník? Co je to za osobní "odpovědnost" politika či úředníka, kterou pak "dotuje" či "sponzoruje" státní kasa? Aneb adresně: přece my všichni? A již nemálo let. Jako kdybychom manipulovali veřejnými prostředky a podváděli stát my sami. A není tomu tak? Když to nakonec sami -- možná? -- musíme zaplatit?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.4. 2014