Církevní restituce je možné snížit

10. 4. 2014

Z druhé strany neústupný kardinál Duka se jednoznačně vyjádřil v Právu 29.března , že "další ústupky už dělat nemůžeme". Arogantní kardinál Vlk na svých webových stránkách nazval snahu snížit restituce "směšný cirkus"a "totalitní praktiky".

Mám za to, že problém lze řešit ve prospěch většiny občanů ČR relativně jednoduše tím, že v zákoně bude doba předpokládané odluky církve od státu kratší, než uvedených 17 let. Takováto novelizace zákona je plně v kompetenci a pravomoci zákonodárných orgánů ČR.

Podle zákona 428/2012 Sb.se majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými organizacemi provádí tak, že jim stát na základě konkrétních žádostí vrací majetek ve výši 75 mld. Kč a počínaje rokem 2013 vyplácí finanční náhrady za nevydaný majetek ve výši 59 mld. Kč v průběhu 30 let se započtením inflace, což může dosáhnout částky 96 mld. Kč.

Přestože vrácení majetku ve výši 75 mld. není doloženo žádným konkrétním soupisem spoléhám na to, že zástupci státu a církví vydají skutečně oprávněný majetek bez narušení jiných zákonů, včetně Benešových dekretů . Vydávaný majetek zahrnuje nejen objekty určené pro církevní a jiné neziskové účely, ale i majetek podnikatelského charakteru, tj. pole, lesy, různé jiné objekty, které bude církev buď provozovat, nebo je pronajme anebo prodá. Tím získá další prostředky pro svoji činnost. Pokud odhaduji, že jedna třetina vráceného majetku bude využita podnikatelsky při 10%ním výnosu, církve mohou získat ročně až 2,5 mld. Kč.

Náhrady za nevydaný majetek jsou od roku 2013 vypláceny ve výši 2 mld. Kč za rok a mohou při započtení inflace dosáhnout až 3,2 mld.Kč za rok.

Tím jsou církve finančně zabezpečeny podstatně lépe než v minulé době, kdy podle zákona 218/1949 dostávaly na podporu své činnosti ročně 1,5 mld. Kč. Finanční prostředky církvím ročně vzrostou na min. 2 mld. Kč, tj. o 30% a po kapitalizaci majetku nejméně na 4,5 mld. Kč, tj. na 300 %.

Kromě dvou uvedených majetkových náhrad ponechává zákon v § 17 v platnosti vyplácení současného příspěvku na podporu činnosti církví podle zákona 218/1949 po dobu dalších 17 let ve výši cca 1,5 mld., snižovaného od čtvrtého roku o 5% ročně.

Právě tuto část zákona považuji za zcela neoprávněnou a chybou zákonodárců a neomaleným požadavkem církví, alespoň církve katolické. Paragraf 17 by měl být novelizován. Doba vyplácení příspěvku by se měla zkrátit ze 17 let na dobu 3 let, tj. maximálně do 1.1.2016, kdy by byla provedena odluka církve od státu. Jsem přesvědčen, že v parlamentě získá takovýto návrh novelizace nejen prostou, ale ústavní většinu poslanců a senátorů. Pouze tak bude naplněn i výrok Josefa Nerušila z Arcibiskupství pražského, uveřejněný 1.4.2014 v Britských listech: "Církve podle nového zákona konečně začnou žít ze své a z toho co jim dají věřící."

Úspora ve výdajích státního rozpočtu by činila cca 16 mld.Kč.

Alternativně by pak bylo možné zvýšit roční finanční náhrady z 2 mld. na 3 mld.(dle §15 a tím zkrátit dobu splatnosti částky 59 mld. z 30 let na 20 let a tím potencionálně uspořit dalších cca 12 mld. Kč z důvodu inflace.

Je důležité vzít v úvahu i skutečnost, že církve v roce 1949 sloužily více než 80% věřících občanů a v současné době se k víře hlásí méně než 20%, takže na každého věřícího připadne podle zákona 4krát větší náhrada majetku, než byl.

Dále je potřebné prověřit a případně upravit i jiné předpisy o poskytování finančních prostředků církvím, včetně nákladů na církevní školy, ústavy pro výchovu duchovních, včetně teologických fakult .

Vytisknout