Ukrajina, Kyjev - Majdan

ANALÝZA

Kotrba k Ukrajině: Zaorálek se chová jako pitomec. Budeme hladovět. Zbláznil se i Zeman?

31. 3. 2014 / Štěpán Kotrba, Radim Panenka

Psáno pro Parlamentní listy. Ptal se Radim Panenka

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se chová jako pitomec a na vysoké škole by nedostal zápočet z geopolitiky a mezinárodního práva. Evropa nemá šanci nahradit ruské dodávky energetických surovin, tudíž ji v případě, že se jich bude chtít zříci, čeká zima a hlad. I to sdělil politický a mediální analytik Štěpán Kotrba ve své obsáhlé analýze současné situace kolem Ukrajiny a Krymu.

Tento článek obsahuje četná nepodložená tvrzení a tvrzení založená na mylných informacích. Namátkou některé podrobnosti ZDE, pozn. JČ.

Ruský svět slaví návrat Krymu zpátky, Západ s tím evidentně už nic nezmůže - kromě přitvrzování sankcí. Není to ze strany západních zemí jen prázdné gesto? Mohou ty sankce Rusko reálně poškodit?
Ekonomická sankce je dvousečná zbraň. Jako objetí medvěda. Hlavně ho nesmíte pustit... Když Francouzi vyhrožují Rusku nedodáním obojživelných výsadkových lodí třídy Mistral, které uvezou rychlostí 19 uzlů až 59 vozidel a 900 bojovníků, 16 těžkých či 35 lehkých vrtulníků nebo jeden tankový prapor, poškodí to víc koho? Rusko? Možná na chvíli. Ale zlikviduje to odměnu francouzské loděnice, připraví to o práci stovky či dokonce tisíce francouzských dělníků, jejichž podpory v nezaměstnanosti bude muset sanovat francouzská vláda. Co na to francouzští socialisté? Co na to odboráři, sdružení v Le Gauche? Francouzská armáda si tyto lodě nekoupí. Proč? Bude válčit v Africe a vyloďovat se v Marrákéši? Ne.
USA si tyto lodě nekoupí také. Proti komu? Plánují snad další Zátoku sviní? Spojené státy mají lodě svoje. Tak kdo ještě potřebuje obojživelnou útočnou loď pro vyloďování námořní pěchoty? Rusku se hodí pro přepadové operace v Černém moři... Číně by se mohly hodit pro výsadek na Tchaj-wanu nebo na „sporných" ostrovech v Jihočínském moři. Prodá je Francie pod cenou do Číny? Pokud ano, tak jí USA pěkně poděkují.
Musíme si uvědomit, zda potřebujeme my víc Rusko, nebo Rusko nás. Pro zadluženou Evropu je Rusko bezedným trhem na desítky let. Pro Rusko je Evropa malým omezeným trhem s malou přidanou hodnotou. To jen část ruských elit stále šilhá po Paříži nebo Londýnu. Nebo po Karlových Varech. Kapitáni ruského průmyslu ovšem obracejí na mnohem perspektivnější trhy. Na Čínu a na Indii. Na Írán, který má největší zásoby uhlovodíků. Tam se s Putinem nikdo nebaví o lidských právech a disidentech. Tam se baví o zisku ze vzájemně výhodných obchodů.
Čína zoufale potřebuje k dalšímu rozvoji plyn a naftu. Bez energie a surovin čínský průmysl nemůže udržet nastoupené tempo rozvoje. Uhlovodíky jsou v bývalých sovětských republikách. Čína potřebuje i kovy a další nerostné suroviny. Ty jsou na Sibiři. Rusko a jeho „blízké pohraničí" je bohatá nevěsta... Evropa? Ta nemá co nabídnout. Práce je zde drahá. Evropa může sloužit pouze jako rekreační a léčebné středisko ruské a čínské vyšší střední třídy.
Když Rusko otočí kohoutkem a tok plynu a ropy přesměruje do Asie, v Evropě bude zima. Velká zima. Protože součet všech „demokraticky dobytých" zdrojů jako například v Libyi, případně zdroje Norska a dalších zemí nejsou schopny 100% výpadek ruských zdrojů nahradit. Je to třetina spotřeby Evropy – přes veškeré snahy o diverzifikaci. Ani kdyby USA dovážely LNG - zkapalněný břidlicový plyn, nebude to hned a není jisté, zda to vůbec kdy bude a zda to bude výhodné.
Infrastruktura terminálů stojí miliardy dolarů a každá loď stojí tři sta milionů dolarů. Nedostatek ropy v Evropě položí chemický průmysl, návazně textilní a stavební průmysl, zkolabuje doprava, brutálně zdraží většina spotřebního zboží i potravin. Žádná evropská země už dávno není soběstačná, žádná ekonomika se bez ropy neobejde. Nemáme koně ani krávy k tažení pluhů, nemáme pluhy.
Bez plynu nebude většina elektřiny, nebude ani teplo. Byty na sídlištích nemohou být vytápěny kamínky na polínka z blízkého lesa, nemají komíny. Nedovoláme se nikam. Telefon už není na kliku. Neuvaříme si. Sporák je na plyn nebo na elektřinu. Budeme mrznout. Budeme hladovět. Uvědomme si, že ropa a plyn jsou dnes surovinami, bez kterých tato civilizace nemůže existovat. Pro ruské mužiky se ale nic nezmění. Topí si a vaří dřevem. Svítí málo. A nejsou ani závislí na mobilních telekomunikacích. Uvědomme si, že my potřebujeme stabilní a silné Rusko. Ale Rusko nepotřebuje nás. Protože jsme nestabilní, slabí a rozhádaní, nedržíme slovo a nevíme, co chceme. Nemáme sjednocující politickou ani ekonomickou strategii. Čína platí za plyn třikrát víc než USA a o třetinu víc než Evropa.
Nedávno se objevila informace, že ruský prezident Vladimir Putin má u svých občanů v současné době nejvyšší popularitu, jeho politiku schvaluje skoro 68 procent lidí. Angažoval se Putin na Ukrajině i kvůli tomu? Nebo jinými slovy, mohou řadovým Rusům jakékoli sankce vadit, když jsou reakcí na politiku jejich výrazného prezidenta?
Zvýšená popularita Putina je vedlejší efekt energičnosti a rozhodnosti, s jakou se Putin rozhodl chránit vojenskou sílu „černomořského flotu", zájmy svého zbrojního průmyslu a Rusy na Ukrajině. Před fašisty. Ano, před fašisty... Oleh Ťahnybok a jeho „Svoboda" jsou fašisté. Obdivovatelé Stěpana Bandery, antisemité, anticikanisté, klerofašisté a radikální nacionalisté. Nenávidí přistěhovalce, homosexuály, muslimy, turisty, Romy i Rusy. Všichni jsou pro ně „moskevsko-židovská mafie“. Také bych byl pyšný na prezidenta, který by odmítl vnucované otrocké podmínky a sjednotil Československo v masarykovských hranicích...
Jak výrazná je v Rusku svoboda projevu, tisku atd.? Když v novinách napíšu, že nějaký politik krade, stane se mi něco? Jak moc Rusové podléhají mediální masáži?
Rusko je autoritativní, na vertikále moci postavená země. A elita si na své úrovni vytváří vlastní pravidla. Takže ona západní, liberální žurnalistická tradice „watch dog" novinařiny zde nemá místo. Hlídací psi zde nikdy nebyli. V ruském pojetí je žurnalista něco jako kněz. Kázání také nemá s pravdou moc společného, ale upevňuje řád a status quo, smiřuje panovníka s poddanými. Způsobuje a interpretuje společenský konsensus. Napsat, že gubernátor krade, znamená, že se potkáte s tím, co sociolog a ekonom Max Weber nazývá panství (Herrschaft) neboli tvrdá moc - závaznost vůči autoritě. Onen politik nepodá studem roztřesený demisi, ale v nejlepším případě vás dá zbít, v tom horším zabít.
Mít moc znamená donutit druhé, aby konali proti své vůli. Ale vy to nenapíšete, protože víte, že gubernátor sice krade, ale udělal pro lidi i mnoho dobrého. Evropští politici nemají moc. Jsou bezmocní tváří v tvář moci peněz těch, co je mají. Většinou jsou to slaboši, kteří se bojí střetů a kvůli zisku prodají i babičku. Putin je jiný. Má moc. Nebojí se moci, používá ji. Ale nezneužívá ji jako ožralý Jelcin. Dokáže ji ale bez skrupulí použít ve prospěch země. Uvěznění či zabití některých oligarchů ztlumilo ambice mnohých dalších. Vydělávat mohou, moc mít nebudou.
O svobodě tisku bych v souvislosti s Ruskem nemluvil. Přečtěte si Machiavelliho Vladaře. Koncept centrální, řízené demokracie není konceptem vlády pouličního lidu, ani vlády všemocných korporací, ani neomezené nadvlády tisku, mediokracií nikým nevolených manipulátorů veřejného mínění. Vychází z velmocenské premisy, že spolu s mocí roste i odpovědnost. Oproti Weberově panství tvrdé moci stojí sociálně demokratický koncept měkké moci dle Jürgena Habermase, který ji vidí jako schopnost přesvědčit nebo přemluvit, změnit vůli jiných lidí tak, aby sami chtěli spolupracovat. Ta Weberova tvrdá moc je Rusko, ta Habermasova měkká moc je Evropa. Co je nedemokratičtější, ale co je efektivnější pro správu země?
Při debatách o tom, jak moc Rusko postihnou sankce Západu, zaznívá z jedné strany názor, že Rusové Evropu potřebují, jinak by se museli příliš svázat s Čínu, o což vůbec nestojí. Proti tomu z druhé strany stojí pohled, že RF s Čínou či ještě Indií vytvoří velký blok, který bude neporazitelný. Kde je pravda?
Kde jste vzal to „příliš svázat"? A proč si myslíte, že Rusko nestojí o strategickou spolupráci s Čínou? A co Šanghajská organizace pro spolupráci? Proboha a co jiného než „svázání" je sdílení informací a technologií strategických zbraní, financování projektů ve vědě a výzkumu? Rusko spolupracuje s Čínou na těch nejstrategičtějších projektech. Ruská vláda podepsala v roce 2013 smlouvu se společností Tupolev na plnohodnotné projektování nového strategického bombardéru PAK-DA, který má být součástí státního programu zbrojení na léta 2016-2025. Vývoj má probíhat společně s Čínou jako důkaz důvěry a spolupráce. Rusko a Čína začátkem června uspořádají v severní části Východočínského moře cvičení flotil Námořní součinnost 2014.
Rusko a Čína pořádaly společné vojenské cvičení Mírová mise 2013 na uralském polygonu Čebarkul či cvičení Mořská spolupráce 2013 v Japonském moři a v zálivu Petra Velikého. Ruská vláda schválila novou variantu dohody s ČLR, která by měla zamezit dvojímu zdanění. Obchodní výměna mezi RF a ČLR se blíží k hranici 100 miliard USD ročně. Liaoyang, město na severovýchodě Číny ,a ruské univerzitní město Tomsk uzavřely smlouvu o budování hi-tech zóny. Čína bude závislá na ruských leteckých motorech, prakticky veškerý čínský letecký průmysl (jak vojenský, tak i civilní) vyrábí na export techniku s importovanými motory. I stíhačka J-10 má ruské motory AF-31FN, stíhačky FC-1 mají motor RD-93. Rusko vyvíjí stealth stíhačky PAK FA, čínský letoun J-20 je jim podobný víc, než by bylo náhodné. A Rusku to nevadí... Ruská vláda utratí v nejbližších deseti letech 22 bilionů rublů na rekonstrukci ruských ozbrojených sil.
Připravuje se smlouva na dodávku 24 ruských stíhaček Su-35S do Číny, která má být uzavřena koncem tohoto nebo na začátku příštího roku, Rusko rozšiřuje i export ponorek Amur 1650 do Asie. Rusko a Čínu spojí železniční most přes Amur.
V jakém stavu vůbec ruská ekonomika je? Jak by dopadlo porovnání ekonomik USA a Ruska, je-li to takhle jednoduše možné?
Co je to ekonomika? HDP nebo index GINI? Je to množství automatických praček v domácnostech nebo potenciál průmyslových inovací, daný investicemi do základního i aplikovaného výzkumu?
Moskva a Peking vytvářejí proti hegemonii dolaru na světových trzích novou rezervní měnu. Dolar je sice možné tisknout, ale až jej Čína či Rusko budou chtít proplatit za zboží, jeho kurs se zhroutí.
Sílu ekonomiky poznáte spolehlivě na projektech s vysokým podílem hi-tech a s vysokou mírou integrace. Ruský kosmický průmysl hovoří za vše. Američané nyní nemají vlastní kosmické nosiče. Americkou část ISS zásobují raketové nosiče Dněpr. Stejně tak se propagují samy programy armádního hi-tech – například vývoj letounů páté generace T-50. Američané svůj projekt F-22 Raptor tiše likvidují jako nesmírně drahý a už nyní zastaralý. Su-35S je ve většině parametrů lepší než F-35. MIG-35, bombardér Su-34, vrtulník Mi-28N či těžký dvourotorový Kamov K-52 Aligátor nemají rovnocenné protivníky, stejně jako raketová ponorka třídy Borej či protivzdušný a protiraketový komplex S-400 a S-500, pseudobalisticky křižující rakety Iskander-M, strategický bombardér Tu-160 Bílá labuť, tank T-90 nebo mezikontinentální mobilní balistická raketa RS-24 Jars.
Antiradarový systém 1RL257 Krasucha-4 je špičkovou ostrahou proti útokům dronů Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk a General Atomics MQ-1 Predator či nástroj proti „létajícím radarům", jako jsou letadla USAF E-8 Joint STARS či průzkumné satelity Lacrosse. To vše jsou ukázky technologické schopnosti: kompetence v projektování, ITC a materiálová technologická vyspělost, schopnost koordinace stovek firem a desítek univerzitních pracovišť a vědeckých ústavů.
V zadluženosti vedou USA. V kvalitě sociálního systému vede Evropa. Ale v ekonomickém potenciálu vede Rusko.
Ministr zahraničí opakovaně čelí z řad svých spolustraníků ostré kritice za to, jakým způsobem se k ukrajinské krizi postavil. Dalo se takové vystupování od Lubomíra Zaorálka čekat? Co ho k tomu vede?
On tomu, co říká s takovou naivitou a bezelstností, snad opravdu věří. Lépe je se mýlit s „demokratickými" Spojenými státy než mít pravdu s kakofonií zájmů a zastaralými axiomaty mezinárodního práva v OSN či nedej bože souhlasit s „imperiálním" Ruskem. Chová se jako pitomec. Z geopolitiky ani z mezinárodního práva by nedostal zápočet.
Který z českých politiků podle vás zaujímá k dění na Ukrajině nejracionálnější stanovisko? A kdo byl naopak naprosto „mimo mísu"?
Téměř všichni... Havlismus je v české politice jak metastáza. Realismu se ale lze naučit. Zajímavý postřeh byl od poslance Humla, který geopoliticky chytře prohlásil, že Ukrajina je americká pomsta Rusku za Sýrii. Velmi chytré a instinktivně rychlé bylo stanovisko sociálně demokratického poslance Jaroslava Foldyny, upozorňující na srbsko-kosovský precedent. Jeho slogan „Kosovo je Srbsko a Krym je Ukrajina" ukázal zaprvé na nelegitimitu „majdanového“ puče a svržení Janukovyče, zadruhé na věrolomnost a schizofrenii evropské zahraniční politiky. Nemůžeme moralizovat, když jsme v chamtivosti hodné studené války vypustili džina z láhve. Kosovo není standardní subjekt mezinárodního práva. Je to pseudostát zločinecké narkomafie. Je to vřed, kterým německá, britská a americká tajná služba zničily Titův federativní socialismus. Rusko může těžko akceptovat diskusi s Kyjevem, když legitimita ukrajinské vlády je diskutabilní. Podle ukrajinské ústavy prezident buď zemře, odstoupí sám, nebo je odvolán impeachmentem. Nic takového se nestalo. Majdan není impeachment. To alespoň zvolení Václava Havla komunistickými poslanci bylo v souladu s tehdejší Ústavou... I když z důsledků tohoto kroku pak měli všichni dvacet let kocovinu.
Smrtelně zraněn je systém mezinárodního práva, protože jsme se naučili používat sílu, zastrašování a vydírání v řešení mezinárodních vztahů. Mrtvolou je společná zahraniční politika EU, protože dnes si každý bude řešit svoje problémy sám. Energetická bezpečnost se propojila s tou vojenskou. Kdo ropu má, má jiný „morální" postoj než ten, kdo ropu nemá. Druhou mrtvolou je NATO, které se stalo nefunkčním. Třetí mrtvolou je euroatlantické partnerství s USA, protože jejich zájmy už nejsou naše zájmy. Oni plyn a naftu mají a dovoz si zabezpečili válkami na středním a Blízkém východě a podporou agresivního saúdskoarabského wahhábismu. My plyn a naftu mít nemusíme, neboť ropovody a plynovody vedou z Ruska do Evropy a ne naopak... Británie sleduje svou bývalou velmocenskou politiku, stejně tak Německo, nemějme iluze. Díky předvídavému geostrategickému kroku bývalého sociálně demokratického kancléře Schrödera je Německo zajištěno přímou cestou Severním potokem. To byl geniální strategický krok k mírové Evropě. Navíc, důsledky v podobě válek o nízké intenzitě „za humny" má „za humny" Evropa. Ne Británie, ne USA. Projekt Nabbucco zkrachoval, protože investoři v EU neuvažovali jako geostratégové, ale jako investiční hokynáři.
Zmoudřel i premiér Sobotka, který se v nedávném rozhovoru pro Právo nechal slyšet, že Česko nepovede s Ruskem obchodní válku. Což je logické. Každá zima nemusí být tak teplá jako ta letošní.
Hra impérií a jejich tajných služeb není o dobru a zlu, ale o dělení světa zakrývaným někdy ideologickým patosem pro hlupáky.
Co si myslíte o výrocích prezidenta Miloše Zemana k tomuto tématu? Jak jeho postup hodnotíte?
On byl vždy siláckým zastáncem proamerické politiky, zastáncem NATO... První kancelář NATO v Česku vedl v Praze jeho přítel Pejčoch a sponzoroval ji on. On neumí politiku „všech azimutů" či politiku „nezúčastněných". On není uhlazený diplomat. A je to chyba. On nečte Gándhího, ale Churchillovy paměti a Clausewitze. Připomeňme si, že to byl Miloš Zeman, který jako předseda vlády velmi nevybíravě nutil své ministry k poskytnutí souhlasu s bombardováním Bělehradu, což byla jeho zásadní geostrategická chyba. A najednou mluví o popření ukrajinské ústavy, srovnává Krym 2014 s Československem 1968, tlačí na brzký podpis asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Dokáže si prognostik a ekonom Zeman uvědomit důsledky? Kdo zaplatí ukrajinskou bídu v EU? Ukrajina je chudší než kdokoliv jiný v EU (nominální HDP Ukrajiny 3 862 USD na hlavu a rok, ČR 18 579 USD na hlavu, Polsko 13 334 USD na hlavu, Řecko 21 617 USD na hlavu). Bude tudíž pobírat nejvíc peněz z evropských fondů po dlouhou dobu. Chceme ve jménu ukrajinských fašistů platit jejich chudobu? Má 48 457 000 obyvatel (2001). Každý Ukrajinec se bude jako občan EU moci usadit v kterékoliv zemi EU - včetně Česka, které je na trase jako druhé (hned po Slovensku).
Ukrajina není plná pouze Ukrajinců... V současné době přistěhovalci DO Ukrajiny z bývalých republik SSSR představují 14,7 % z celkového počtu obyvatel - 6,9 milionu lidí. Z toho 3,2 milionu přišlo od roku 1991. A jsou už ukrajinští občané. Chceme v Česku Dagestánce? Basajevovy Čečence? Pohyb Ukrajinců uvnitř EU nebude možno monitorovat - hranice mohou překračovat na občanku. V USA žije 2 miliony Ukrajinců, v Kanadě v roce 2006 žilo přibližně 1,2 milionu přistěhovalců ukrajinského původu... V Polsku je nyní už 360-500 tisíc Ukrajinců, v Řecku 350-360 tisíc, v Itálii též 350 tisíc. Na Slovensku 100 tisíc. V Česku prozatím pouhých 50 tisíc. V Británii pouze 35 tisíc, v Německu 22 tisíc, v Rakousku 6 tisíc...
Zbláznil se Miloš?
Pokud jde o „kauzu" Krym, jak je to s porušováním nebo neporušováním mezinárodního práva a ukrajinské ústavy, jak o tom mluví odpůrci připojení k Rusku?
Co je mezinárodní právo ve věku bombardovacích dronů a burzovních válek?
Koncept studenoválečného intervencionismu na „obranu lidských práv" (čti kulturní agrese liberální sekularity a sexuální nevázanosti, komerční nekoloniální podřízenosti a ekonomického neoliberalismu bez sociálních přívlastků), kterým evropské tajné služby pomáhají nyní podvracení východu Evropy a severu Afriky „sametovými" revolucemi dle návodů amerického profesora Gene Sharpa, se ještě Evropské unii vysmstí. Politické pornoaktivity Pussy Riot nejsou dobrým velvyslanectvím evropských hodnot. Existuje pojem „speech act". A my si musíme uvědomit, že i slovo, které je smrtelnou urážkou uznávaných hodnot, dokáže rozpoutat válku. Nebo pogrom. Mrdat v chrámu Krista Spasitele není projev práva na svobodu projevu, ale vulgárního pohrdání a netolerance. Nesouhlasit se dá i slušně.
A co dál? Budeme mít Velkomaďarskou rumunskou autonomní republiku? Budeme mít Severomaďarskou slovenskou republiku? Romskou ostravskou republiku? Maďarský vicepremiér žádá už teď autonomii pro Maďary v Rumunsku... Lotyšský ministr pochoduje s veterány z Waffen SS... Bratrům Mašínovým radikálové stále navrhují vyznamenání...
Na druhé straně: Pokud by Tibeťané vyhlásili referendum o své samostatnosti, tak mají smůlu. Patrně odporuje ústavě Čínské lidové republiky a nebude tudíž demokratickým světem uznáno. Nebo snad neplatí stejný metr na všechny separatistické pokusy?
Ukrajina připravuje žalobu proti Rusku na 80 miliard dolarů, Rusko nabídlo diskutovat o „nulové variantě" sovětských dluhů, pokud Kyjev okamžitě zaplatí 20 miliard dolarů... Moskva připomněla, že ruské ministerstvo zahraničí v poznámce k ministerstvu zahraničních věcí Ukrajiny 31. března 2005 zjistilo, že dle dohody mezi Ruskou federací a Ukrajinou o vyřešení otázky nástupnictví, pokud jde o tzv. externí veřejný dluh a majetek bývalého SSSR z 9. 12. 1994 (tzv. dohody „nulová alternativa"), má Ukrajina povinnost převést a Ruská federace povinnost přijmout úhradu podílu Ukrajiny na externím veřejném dluhu bývalého Sovětského svazu k 1. prosince 1994. V té době byl doteď nesplacený ukrajinský podíl 6,8 miliard amerických dolarů. Nyní je to téměř 20 miliard amerických dolarů, konstatovalo ruské ministerstvo zahraničí. To je jen takové diplomatické kočkování, aby náhodou někoho nenapadlo chtít po Rusku reparace za ukrajinský majetek na Krymu.
Mezinárodní právo je právem do chvíle, pokud je respektováno. Všemi, dobrovolně. S pokorou. Vynuceno být nemůže, pokud držíte ve svalnaté ruce dost silný klacek (případně kalašnikov) a umíte s ním zacházet.
Poslední dobou se nějak pozapomnělo na „Majdan", kterým to všechno začalo. Které aspekty nebo události během kyjevských demonstrací by se i nyní měly připomínat?
Že Majdan vznikl kvůli úplně něčemu jinému, než v co se proměnil. Ale to Arabské jaro také, že? Kde je konec oněm demokratům z káhirského náměstí Tahrír? Kde je onen mladý liberální manažer Google, který spolu s katarskou propagandistickou televizí Al Džazíra rozvášnil davy? Kde je dnes bývalý představitel MAAE Mohamed El Baradej, kterého Západ pasoval na favorita prezidentské volby? Wahhábisté ve vládě vraždili křesťany i židy, kopty i turisty. Příjmy z cestovního ruchu nejspíš na dlouhou dobu vyschnou. Egypt zchudl a zadlužil se. O demokracii samozřejmě není řeči, vláda se vrátila k zákazu Muslimského bratrstva jako zločinecké organizace, zavřela zvoleného prezidenta Mursího, zavřela poslance i sekretariáty Muslimských bratří... A sankce vůči nim vyhlásily i některé další země Arabské ligy. Tunisko také není demokratickou zemí.
Dosud nikdo nevysvětlil naivním eurosajuzníkům, co bylo napsáno v asociační dohodě, kterou odmítl Janukovyč podepsat a která vedla k prvním kyjevským demonstracím za vstup do EU. Ekonomickou část dohody odmítl nyní přece podepsat i „demokrat" Jaceňuk... Podepsal pouze tu politickou. Ale podepsal i závazky za půjčky. Podepsal i výpověď smluv s Ruskem. Ukrajina bude od 1. dubna platit za plyn namísto 260 USD „evropskou cenu" 420 USD...
My můžeme být rádi. Gastarbeiterů z Ukrajiny, kteří prací načerno zlevňují ceny pražských bytů, bude víc. A budou ještě levnější. Budou rádi, že v Česku nemají hlad. Protože ten na „demokratické" Ukrajině teď bude. Zda se komická migrační vlna majdanistů bude líbit českým odborářům, kteří budou mít nyní sjezd ČMKOS, je otázka. Myslím, že odboráři by měli být první, kteří Luboši Zaorálkovi vysvětlí, že ukrajinskému sociálnímu dumpingu je třeba čelit, ne mu podléhat a nebo ho ještě vítat... Proletářský internacionalismus bych očekával u komunistů, kde už dlouhodobě absentuje, ale u odborářů bych čekal ochranu domácího trhu a zaměstnanosti Čechů. Ne Ukrajinců.
Co česká média? Mohl si člověk sledováním třeba České televize vytvořit nezaujatý obrázek dění na Ukrajině? Pokud ne, jaké důvody vás k tomu přesvědčují?
Absence inteligence redaktorů. Již zemřelý ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík vždy říkal, že úspěch média veřejné služby závisí na znalostním převisu jeho redaktorů a editorů. Měl pravdu. Česká televize zaměstnává ve zpravodajství hlupáky, kteří neumí jazyky (snad mimo školní angličtiny) a nerozumí politice. Kterým stačí si přečíst New York Times nebo zprávy z českého vydání Reuters. Kteří mají jasno i bez informací. Mají názor na všechno. Nečtou rusky, nečtou arabsky, nečtou hebrejsky, španělsky, portugalsky, italsky. O čínštině ani nemluvě. Ale já kašlu na jejich názory. Platíme si zpravodajství, abychom nemuseli brouzdat po internetu a vyhledávat si informace sami. Neplatíme si vzbouřeneckou propagandu, neplatíme si amerikanofilní „embedded" žurnalistiku, řízenou píáristy něčích armád či ambasád. Chceme věcné, nezaujaté, nezávislé informace. Chcete vědět, jak je rozeznat?
Zpráva nesmí obsahovat hodnotící přídavná jména a příslovce. Neexistuje demokratická opozice, ale pouze protivládní opozice. Neexistuje autoritářský Putin, ale pouze prezident Putin. Neexistuje komunistická Čína, ale pouze Čína. Zpráva není komentář. Zpráva nesmí obsahovat informace pouze z jedné strany. Vždy platí pravidlo kontradiktornosti „audiatur et altera pars". Vyslechněte vždy i druhou stranu. A ta druhá strana musí dostat stejný prostor.
Relevantní zahraničně politickou zprávou opravdu není „lidskoprávní" demonstrace dvaceti lidí kdesi před něčí ambasádou, ale demonstrace sta tisíc lidí před sídlem vlády nebo parlamentu. Kupodivu, demonstrace stovek tisíc lidí v Madridu na náměstí Puerta del Sol v roce 2012, 2013 či v lednu a únoru 2014 na protest proti vládním škrtům a nezaměstnanosti Česká televize neukazovala. Působily by nejspíš příliš návodně... Stejně tak neukazovala demonstrace Occupy v Londýně, Římě či New Yorku. Ale tomu, že někde na kyjevském náměstí ukrajinské hnutí FEMEN či v Soči Pussy Riot odhalovaly prsa, kameraman ČT neodolal... To je neškodný protest, který nikoho neinspiruje.
O názor a argumenty Janukovyče se v rámci euromajdanu také nikdo nestaral. Násilí páchané novými ukrajinskými „demokraty" na řediteli státní televize nebo na příslušnících jednotek Berkut nikdo do zpravodajství České televize nedal, ačkoliv bylo přítomné na YouTube. Mohlo by to změnit onu propagandistickou iluzi, ve které máme žít. A v otázce Krymu se nikdo nestaral o názor ruských obyvatel Krymu, ani o názor Putinův. Když už to nešlo jinak, najala Česká televize tlumočnici, která se rusky učila naposledy v základní škole.
Myslíte, že se Ukrajina celkově uklidní po volbách, které se letos mají uskutečnit? Rozejde se „Majdan" domů a vrátí se všechno aspoň k trochu normálnímu životu? Nebo jak to může celé dopadnout?
Země, v níž se náhle k podílu na moci dostali neonacisté, se neuklidní. Země, která jako první zákon po „revoluci" zakáže menšinový jazyk, kterým mluví každý čtvrtý, nesměřuje k evropským hodnotám inkluzivity a multikulturního, multietnického a multireligiózního soužití a vzájemné tolerance. Pro Rusy žijící na Ukrajině je nepřijatelný fašistický pohůnek Bandera, za urážku svých padlých otců a dědů považují vandalské boření pomníků připomínajících vítězství nad německými nacisty v druhé světové válce. Pro pravoslavnou kulturu je evropský sekularismus nepřijatelně sprostý a vulgární. Dle mého názoru jsou příkopy, vyhloubené v davové psychóze euromajdanu, tak hluboké, že rozdělují ukrajinskou společnost nesmiřitelně. Ukrajina je chudá. Po pravděpodobném odtržení východu země bude ještě chudší. Putin si ponechá „krymsko-ukrajinský flot", ponechá si Krymský poloostrov, získá ještě ukrajinský těžký průmysl na východě. Bude mít uhlí a železo z Donbasu, bude mít továrny na výrobu zbraní a chemičky. Evropská unie nakonec pochopí (a spočítá si), že neufinancuje tak obrovskou a tak chudou zemi a obyvatelé řady zemí západní Evropy pochopí, že nechtějí sdílet ukrajinskou chudobu. Zejména země s velkou nezaměstnaností – Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie... Imigrace ukrajinské chudoby se budou bát Slovensko, Maďarsko i Polsko... Nezaměstnanost a zločinnost jsou strašidly znovuzvolení všech evropských politiků. Evropská unie Ukrajinu nakonec zradí. K jejímu přijetí do EU nejspíš nikdy nedojde, národní parlamenty smlouvu se zadluženou zemí neratifikují. Majdanisty někdo další sesadí a příští vláda nejspíš pragmaticky přistoupí k euroasijské dohodě s Ruskem, které je kulturně, jazykově i ekonomicky schopno Ukrajinu konsolidovat. Které bude schopné dluhy vyplatit.
To bude hořký konec ukrajinského snu o příslušnosti k Evropě v duchu těch hodnot, které Evropa uznává jako jediné: zisk.
Ruská zahraniční politika | Ukrajina | Ruská varování před studenou válkou a asymetrické odpovědi | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy
Vytisknout

Související články

Jak je to se západními hodnotami?

25.3. 2014 / Boris Cvek

S mnohými, zejména českými, tzv. zastánci "západní civilizace", jsem se již dávno rozešel v otázce, co je vlastně v zájmu této naší, "západní civilizace". Vznikla by tato civilizace, kdyby sebe samu stále chválila? Ke chválení mocných jsme byli vycho...

Jde o budoucnost celé Ukrajiny

21.3. 2014 / Boris Cvek

Myslím, že správná otázka se dnes nemá ptát na budoucnost Krymu, ale na budoucnost Ukrajiny. Je to země, ve které podle mého názoru ztratily volby smysl, neboť nikoli celonárodní vzepětí, nikoli generální stávka, nýbrž jedno náměstí smetlo legitimní ...

Putinova volba

20.3. 2014 / Karel Dolejší

Ruská anexe Krymu bude v nejbližších dnech dovršena přijetím nového subjektu do Ruské federace a otázka samozřejmě zní, co se stane pak. I za předpokladu, že se Rusko s Krymem spokojí - což není jisté, jak ještě uvidíme - se může uskutečnit více scén...

Tikající bomba: Moskva přikročila k destabilizaci východní Ukrajiny

19.3. 2014

Kromě toho Moskva otevřeně sází na destabilizaci. Část jejího úsilí zahrnuje financování takzvaných vlasteneckých klubů a proruských sdružení na Ukrajině ze strany Kremlu. Během protestů v Charkově a také některých v Doněcku byly slyšet hlasy buřič...

Perestrojka 2014

18.3. 2014

Zdá se, že na Západě hned nepochopili, pokud lze vůbec hovořit o pochopení, že ukrajinská otázka není pro Rusko pouhou červenou čárou, ale že tato čára je tlustá a dvojitá. RP| Tuto analýzu napsal Fjodor Lukjanov (1967), novinář, politolog, zakla...

Obsah vydání | Pátek 28.3. 2014