Nezáleží na tom, kdo je v právu, ale co je strategicky efektivní

27. 3. 2014 / Jan Čulík

Na svou poznámku "Anexe Krymu byla Putinovou strategickou chybou" jsem dostal reakce zhruba deseti čtenářů, kteří všichni zdůrazňují: "Ale vždyť Putin je v právu!"

To je samozřejmě velmi problematické tvrzení, jenže nejvíc mě na reakcích čtenářů zaujalo to, že vůbec nepochopili, co jsem se svou poznámkou snažil sdělit. My Češi už holt bohužel takoví asi jsme. Nejsme schopni pragmatického a strategického uvažování. Reakce těchto deseti čtenářů mi připomněla mého otce. Když jsme bydleli v Praze na Starém Městě, chodili jsme do sklepa pro uhlí, já byl teenager a otec cestou do sklepa s uhláky nadával na komunisty. A taky na zrádný Západ, který "se na nás Čechoslováky úplně vykašlal. Vždyť to není fér!"

Češi by už projednou mohli pochopit, že mezinárodní politika se neřídí tím, "co je fér", ale tím, co je pro všechny strany nejvíce výhodné. Kdyby to pochopili, nebyli by na mezinárodní scéně většinou považováni za idioty.

V nynějším sporu Putin - ostatní svět opravdu nejde o to, kdo "je v právu", či "kdo má pravdu". Tyhle věci jsou relativní a vypadají jinak z různých úhlů pohledu.

Nenávidět svého partnera - či protivníka - až za hrob a snažit se ho zadupat do země - to je špatná strategie. Tato zeměkoule je jen jedna a musíme najít způsob kompromisu, jak spolu navzájem vycházet. To by právě měla umět mezinárodní diplomacie.

Potíž je, že v současnosti nejsou u moci nikde na světě skutečně velcí státníci, kteří by byli schopni jednat uváženě, strategicky a inteligentně a pochopit, že lidé a státy, které mají jiný názor a jiné zájmy, mají také právo na existenci.

Vykřikovat: "Ale to není fér!" anebo "My jsme v právu!" nemá v mezinárodním kontextu příliš mnoho smyslu. Mezinárodní politika je součinností mnoha protikladných zájmů a úspěšný je ten, kdo je dokáže sladit. Že se Putin nedokázal dohodnout se svými západními partnery na formálním ovládnutí Krymu, přestože jeho západní partneři plně respektují, že Krym je pro Rusko nesmírně vojensky a strategicky důležitý, bylo vážnou strategickou chybou, která se mu vymstí. Silové řešení, které pohrdá partnerem, není v dlouhodobé perspektivě použitelné. Politika typu "To jsme jim to nandali!" je kontraproduktivní.

Škoda, že Češi nejsou schopni uvažovat tak, aby jejich diplomacie byla ku prospěchu na mezinárodní scéně všem zúčastněným stranám, takže by ji lidi brali vážně. Škoda, že jen málo politiků v ČR vůbec chápe, co je to kulturní, "měkká" diplomacie ku prospěchu zájmů své vlastní země, a už vůbec ji tito lidé neumějí realizovat tak, aby byla zajímavá i pro lidi, kteří dosud o Českou republiku neměli nikdy naprosto žádný zájem a při první příležitosti ji - bez české kulturní diplomacie - bezostyšně zradí či pustí k vodě.

PS. A ti, kdo nám posílají výkřiky typu "To měl Putin dopustit, aby jeho krymskou základnu zabralo NATO?" jen dokazují, že neumějí číst. Ne, nemusel to dopustit, ale mohl to udělat chytřeji, bez následků, které budou mít škody pro něho i pro Rusko, bez porušení mezinárodního práva.

A opravdu mě pobavila čtenářská reakce: "Až budou slovanské země mezinárodně významné, bude se v zahraničí studovat i jejich kultura." Kdyby Británie po desítky let usilovně nepěstovala kulturní diplomacii, nelákala zahraniční studenty do své země a aktivně nešířila svou kulturu tisíci nejrůznějšími prostředky do světa, nikdo by po ní ani neštěkl. Nic totiž už kromě té kultury, školství a jazyka nemá světu co nabídnout a nikoho také na mezinárodní scéně samostatně nezajímá. Že je její hlas do jisté míry mezinárodně slyšet, je jen důsledkem dlouhodobé a soustředěné kulturní diplomacie.

Jen si dál z blbosti všichni zahrávejme s ohněm. Doplatíme na to všichni. A možná to bude správné. Možná je to přirozený princip darwinovského výběru, že civilizace ku svému prospěchu dopouští, aby se svou vlastní omezeností idioti eliminovali. Tím zřejmě zvyšuje svou kvalitu... :)

Ukrajina
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.3. 2014