17. 1. 2014
Společnost zaplavuje pokrok -- smartphone, stále dokonalejší dotykové a bezdotykové přístroje, navigátory atd., píše Jana Mornštajnová.
Je to hezké. Viděla bych pokrok v tom, až rodiče nebudou muset ráno vytahovat z postele nemocné dítě, které v noci mělo horečku, a vézt ho k lékaři do čekárny plné podobně nemocných dětí. Často by dítě s rýmou a teplotou mohli vykurýrovat sami bez lékaře, ale potřebují doklad o ošetřování pro zaměstnavatele.
Pamatuji dobu, kdy bylo běžné, že pan doktor takové pacienty navštívil doma, prohlédl, měl někdy sebou i léky, nebo napsal recept. K němu jsme šli s dětmi na kontrolu až třeba po týdnu, jak nám řekl, když se to nelepšilo, přijel znovu.
K našim dětem ještě začátkem sedmdesátých let jezdil starší pan doktor, většinou odpoledne, do třetího patra bez výtahu. Předtím bylo běžné, že navštěvoval i dospělé pacienty, třeba i při chřipce.
I kdyby se za návštěvy lékaře připlácelo, na druhé straně se ušetří -- stres, čas, benzín, peníze za další léky při opakování nedoléčeného stonání, atd.
Děti se dnes vrací do školek často nedoléčené, s rýmou a kašlem. Maminky se chtějí co nejdříve vrátit do práce, nemají to jednoduché. Je to začarovaný kruh. Pak se shání drahé léky, homeopatie atd. To je podle mě ten horší důsledek pokroku.
Vytisknout15.1. 2014 / Jiří Bátěk
V Britských listech se objevilo několik článků, které se zamýšlejí nad současnou pomocí státu mladým rodinám. Je v podstatě nulová a kdo má více než jedno dítě a nemá možnost materiální pomoci od svých rodičů, tak je to život opravdu složitý. Úsměvné...