6. 11. 2013
Evropská komise varovala Německo, že může čelit disciplinární akci, pokud bude dál realizovat rekordní obchodní přebytky ve vztazích k ostatním zemím Unie. Připojila se tak ke kritice formulované v nedávné době ministerstvem financí Spojených států amerických. Podle ní Německo dělá málo proto, aby pomohlo evropským zemím vybřednout z ekonomické krize, píše v listě The Telegraph Ambrose Evans-Pritchard.
"Budeme o této otázce diskutovat příští týden," říká ekonomický šéf EU Olli Rehn po zveřejnění podzimní zprávy Komise. Text tvrdí, že nynější německý přebytek na běžném účtu zůstane ještě v polovině dekády vysoko nad tolerovatelnou úrovní.
Podle Rehna Německo již v červnu dostalo od lídrů EU varování, že má povinnost posílit poptávku a "vytvořit udržitelné podmínky" pro růst mezd. To by pomohlo znovu nastolit rovnováhu v evropské měnové unii a snížit tlak na jižní země EU.
Podle zprávy Komise se letošní přebytek Německa ve výši 7% HDP sníží v příštích letech na 6,6% a 6,4%, ale stále zůstane v rozporu s novými pravidly EU ohledně "makro-nerovnováhy". Může to nakonec vést k sankcím odhlasovaným kvalifikovanou většinou států EU.
I když je konfrontace nepravděpodobná, ostřejší slova z Bruselu zvyšují v Evropě politickou teplotu. Pokus Německo obvinit by v Berlíně vyvolal zuřivost. Politici zde minulý týden odmítli kritiku z USA a tvrdí, že jejich hospodářský úspěch pomáhá celému kontinentu a je ho naopak třeba ocenit.
Zpráva Komise snížila předpověď růstu pro eurozónu na příští rok z 1,2% na 1,1% a tvrdí, že nejhorší hrozbu pro oživení nyní představuje "náhlé zastavení" růstu rozvíjejících se trhů.
"Je příliš brzy prohlásit krizi za skončenou. Rizika a nejistoty zůstávají značné," tvrdí zpráva. Předvídá také nepříznivé dopady postupného procesu podřizování bank přísnějším evropským pravidlům, přičemž dojde také k omezení úvěrování. Nezaměstnanost zůstane do roku 2015 na rekordní úrovni 12,2%. Podle Jonathana Loynese ze společnosti Capital Economics je ale i tato prognóza příliš optimistická.
Rehn odmítá varování, že se Evropa propadá do deflační pasti japonského stylu, a trvá na tom, že inflace se po poklesu v posledních měsících opět zvýší a příští rok se stabilizuje na úrovni kolem 1,5%.
Lars Christensen z Danske Bank však tvrdí, že evropské úřady opakují chyby Japonska ze začátku 90. let, kdy došlo k usazení deflace ve finančním systému. Avšak důsledky mohou být v Evropě mnohem horší, neboť je tu mnohem vyšší nezaměstnanost.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout8.11. 2013
Podíl japonských domácností bez jakýchkoliv finančních aktiv dosáhl rekordu, když klesající příjmy donutily občany spotřebovávat úspory. Ekonomická politika premiéra Šinza Abeho známá jako "abenomika", která měla prostřednictvím "inovací" vymanit zem...
5.11. 2013
Účelem Transatlantického obchodního a investičního partnerství je odstranit regulační rozdíly mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi. Umožní to velkým mezinárodním firmám porazit u soudů vlády, které se pokusí před nimi ochraňovat práva svých o...