Kosovské volby přinesly násilí

6. 11. 2013

Volby v Kosovu byly považovány za milník, protože poprvé od vyhlášení nezávislosti se jich směla účastnit také srbská menšina. Nicméně násilí zastínilo hlasování - a zdá se, že jen nemnozí chápou, proč.

Očekávalo se, že půjde o první volby s účastí Srbů žijících na severu země. Ale Srbové jsou výslovně proti integraci svého území do země dominované Albánci a nikdy nepřijali nezávislost vyhlášenou v roce 2008.

Kosovští Srbové mohli po mnoho let počítat s pomocí srbské vlády v Bělehradě. V posledních měsících se to však změnilo. Noví srbští představitelé se v rámci sbližování s EU snaží také o normalizaci vztahů s kosovskou vládou.

Vláda v Prištině proto dokonce doufala v pomoc Bělehradu při integraci severních oblastí. Plán ovšem selhal. Po násilných střetech a zničení volebních uren v rozdělené Kosovské Mitrovici je platnost voleb v této oblasti zpochybněna.

Podle srbských médií se narušení voleb účastnili členové a sympatizanti pravicové nacionalistické organizace Obraz a existují údajně také otázky ohledně možného zapojení organizovaného zločinu.

V těchto volbách také bělehradská vláda poprvé vyzvala kosovské Srby k účasti. Tato změna přístupu je součástí smlouvy o normalizaci vztahů zprostředkované EU. Výměnou za integraci severních oblastí Kosova do albánského státu by Srbové měli získat dalekosáhlou autonomii. Obojí je podmínkou pro zahájení přístupových jednání Srbska s Unií.

Nicméně zhruba 80% kosovských Srbů k volbám nepřišlo. Jedním z důvodů byla rychlost, s jakou Bělehrad změnil svou dosavadní politiku, navíc "přes hlavy" místních Srbů.

Srbové v centrálním a jižním Kosovu se ovšem kosovských voleb neúčastnili poprvé. Jenže to je dáno převážně geografickými důvody, protože v zásadě nemají jinou možnost.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 6.11. 2013