Současná politická scéna aneb Jak si zachovat duševní zdraví

23. 7. 2013 / Jiří Bátěk

V době Protektorátu Čechy a Morava za nacistické okupace ovládly protektorátní žurnalistiku podivné charaktery. Aktivističtí novináři-kolaboranti v čele s Lažnovským začali veřejně upozorňovat na nacistům nepohodlné lidi a psaním pronacisticky orientovaných článků škodili již tak zdecimovanému národu.

Naši předci správně pochopili, že číst protektorátní tisk je jen ztrátou času a peněz. Lidé tak přestali noviny kupovat a v důsledku toho se prodej tisku téměř zastavil. Zavládlo samozřejmě zděšení - hrozilo, že žurnalisté přijdou o teplá místečka.

Něco podobného se doporučovalo i při živelných katastrofách v USA. Přestat číst a sledovat média, která jen živí emoce strachu a napětí.

To je podle mě klíč k úspěchu a rada, jak si zachovat alespoň minimální odstup a duševní zdraví v dnešní době plné politických kauz a boje o moc. Přestat sledovat televizi a nečíst mainstreamová média. Stejně řeší jen zástupné problémy (kolik přijde odstupujících ministrů na večeři k prezidentovi, co říkají dcery Nagyové o své matince, auto Janouška vůbec paní přejet nemuselo!). To podstatné se tiše zametá pod koberec.

Pokud např. Karel Schwarzenberg přirovnává jednání prezidenta Zemana k převzetí moci nacisty a komunisty, tak už se nedá mluvit o ničem jiném než o zastření rozumu. Nečas s Kalouskem a Schwarzenbergem (a jim podobní) se pasují do role ochránců demokracie - opravdu již pochybuji o duševním zdraví našich politiků i novinářů, kteří podobným nesmyslům v médiích dávají prostor.

Pravicoví politici nám neustále připomínají totalitu minulého komunistického režimu, ale sami nedokáží nic jiného nabídnout. Současní politici nejsou pro demokracii, jen chtějí jednu totalitu nahradit jinou, tou podle svých představ.

Když tak sleduji naši politickou scénu, musím dát za pravdu sociologů. Ralf Dahrendorf např. v roce 1990 tvrdil, že obnova občanských společností v postkomunistické Evropě potrvá alespoň 60 let. Podobný scénář vyslovil i TGM - pro prvorepublikovou demokracii si přál alespoň 50 let nerušeného vývoje.

Politika a mainstreamová média jsou v současnosti projevy zvláštního odumírajícího lidského (?) druhu, ke kterému se mi nechce se příliš hlásit. Nevážím si jich a pevně doufám, že je to jen přechodné období.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 23.7. 2013