Kvalita rozhodování Ústavního soudu aneb o negramotnosti

21. 7. 2013 / Štěpán Kotrba

Tvrzení, že ústavní soudci při rozhodování o církevních restitucích, tj. při rozhodování o nejdůležitějším návrhu za celou existenci Ústavního soudu, kdy jejich rozhodnutí ovlivní politický a ekonomický vývoj země na řadu desetiletí, neznali spis, případně z neznámých důvodů jednali tak, jako by ho neznali (a to je ještě horší), si můžete ověřit sami - na vlastní oči.

Jeden z těchto soudců nyní po své neúspěšné kandidatuře na ústavního soudce kandiduje na soudce Nejvyššího správního soudu.

jednání Ústavního soudu o církevních restitucích VIDEOZÁZNAM - iVysílání ČT

V prvním odkazu, když se rychle přesunete na stopáž 150:29, uslyšíte (do stopáže 151:51), že právní zástupce skupiny senátorů na dotaz předsedy Rychetského 4x uvedl, že předložil návrhy na dokazování písemně. Dále 4x potvrdil slovem ano, že nemá jiné návrhy, než návrhy písemně předložené. Soud tak musel vědět, po osmi upozorněních, že obdržel písemně návrhy senátorů na provedení dokazování, i když by si toho nevšiml při studiu spisu, přestože již před tím rozhodoval o návrzích dokonce ze stejného podání. Prostudování spisu před rozhodnutím přitom patří k základním povinnostem soudců, má-li být stát demokratickým.

Přes opakovaná upozornění na písemné návrhy na dokazování u druhého odkazu ve stopáži 05:40 až 08:15 je ve stopáži 07:06 vidět, že Ústavní soud tvrdí, že písemné návrhy senátorů nebyly jejich právním zástupcem předloženy. Až k námitkám právního zástupce senátorů, který reagoval na toto tvrzení předsedy Ústavního soudu zvednutím ruky a jejím držením ve vztyčené pozici po následující jednání, než mu bylo umožněno upozornit na nesprávnost tvrzení soudu, soudce zpravodaj Balík teprve návrhy na dokazování hledá. O upozornění na jeho možnou podjatost již předtím Ústavní soud rozhodl, tak, že soudce není podjatý. O tomto upozornění, které bylo uvedeno v označení podání soudu, přitom soud rozhodl, přestože upozornění na možnou podjatost byla řešena ve stejném podání až následně po navržení důkazů. Dále řešeno ve stopáži 11:00 až 12: 37.

Ve stopáži 11:50 právní zástupce senátorů např. výslovně žádá, aby mohl předložit písemné podání a následně navrhuje výslech svědků. Překvapení soudců, že byly učiněny písemné návrhy na dokazování, je krásně vidět na jejich tvářích ve stopáži 12:35 po té, co právní zástupce četl příslušnou pasáž přímo ze soudního spisu.

Ve stopáži 26:24 až 27:24 je vidět, že soud rozhodl, že návrhu skupiny senátorů na výslech svědků nevyhoví. O návrhu na důkaz písemným stanoviskem se soud vůbec nezmínil, takže Ústavní soud nerozhodl o všech učiněných návrzích na provedení dokazování. Návrh na důkaz písemným vyjádřením strany VV vůbec není v Nálezu uveden a soud se k němu ani jinak nevyjádřil. Následně hned ve stopáži 28:37 soud dokazování ukončil, aniž by se dotázal, zda s ohledem na nevyhovění návrhům nejsou ještě jiné návrhy na doplnění dokazování.

Co k tomu říci?

Zdroj: jednání Ústavního soudu o církevních restitucích - veřejné projednávání na základě stížnosti 18 senátorů a 47 poslanců, kteří požadují zrušení celého zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi VIDEOZÁZNAM - iVysílání ČT

Vytisknout