Co se děje v Istanbulu

2. 6. 2013

V Istanbulu žiji deset měsíců a doposud jsem si nezvykla na nekonečné ceremoniály oslavující Ataturka, vlajky v oknech a zpěv národní hymny na počátku a konci pracovního týdne, píše pro Britské listy Kateřina Drápalová. V posledních týdnech se pocit ohrožení mezi Turky silně zesiloval. Vzpomínám si na oznámení v ankarském metru, které napomíná cestující, aby se chovali slušně a vyvarovali se jakéhokoliv fyzického kontaktu. Odpovědí na toto nové nařízení byl organizovaný happening občanů všech generací, kteří se přišli políbit. Policie okamžitě zasáhla a občany rozehnala. Recep Tayyip Erdogan, turecký premiér, odmítl Raki jako národní nápoj a začal propagoval mléčný Ayran. Krátce na to byl vyhlášený kompletní zákaz propagace alkoholických nápojů v médiích a samotný prodej byl časově omezen. Vezme-li člověk v potaz Tayyipův silně islamistický způsob vlády, není divu, že tato nařízení začala mezi lidmi šířit napětí. Poslední kapkou bylo rozhodnutí o vybudování nákupního centra na náměstí Taksim, kde se nyní nachází jedna z posledních zelených ploch v centru města.

Lidé všech generací se vydali do parku na piknik, hrát hry, číst knihy. Vše probíhalo v klidu a v dobré náladě. V noci část protestantů rozdělala stany a v parku přespala. V pět hodin ráno zasáhla policie plynovými bombami a vodními děly. Sociální sítě civilistů byly rázem zaplaceny videi, fotografiemi zachycující nepochopitelnou brutalitu policistů.

Turecké noviny hlásaly změnu trenéra fotbalového klubu, televizní stanice (kromě jedné) vysílaly telenovely a pěvecké soutěže. Přes čtyřicet tisíc lidé procházelo ulicemi za zpěvu národních písní a i tentokrát policie ukázala sílu plynu a vodních děl a demonstranty rozmísila do menších skupin a individuálně na ně střílela kapsle slzného plynu z bezprostřední blízkosti. Lidé se rozprchli do nejbližších budov a snažili se přivolat ambulanční vozy, které však policie cíleně odklonila a zabránila tak poskytnutí zdravotní péče zraněným.

Hotelový management, prodavači, číšníci z místních lokálů demonstranty ošetřila a ti se po krátké době snažili budovy opustit, nicméně policie mnohé vchody střežila a okamžitě začala pálit další dávky slzného plynu. V pozdních hodinách ozbrojená policie do budov vpadla s cílem protestanty pozatýkat. Hotelový management rychle zareagoval a většině protestujícím stihl poskytnout pokoje, kde se ukryli a přečkali noc. Od ranních hodin lidé opět demonstrují. Z nových fotografií a videí jde ovšem mráz po zádech. Centrum boje se přemístilo z Taksim do nedalekého Besiktas a podle twittů zúčastněných brutalita policie znatelně sílí a hovoří se o další smrtelné oběti. Ano, už jsem pochopila, proč Turci vyvěšují podobiznu Ataturka na své domy i auta. Nechť jeho myšlenky zvítězí!

Fotografie ZDE

Kateřina Drápalová píše o Turecku blog ZDE

Vytisknout