Měnící se paradigma v biomedicíně

31. 5. 2013 / Boris Cvek

Podle časopisu Science (článek "Rare Cancer Successes Spawn "Exceptional" Research Efforts" ve vydání z 19.4.) mění americký Ústav pro rakovinu (NCI) pohled na výsledky klinických testů, pokud jde o výjimečné případy lidí, které vyléčila nějaká experimentální látka z onkologického onemocnění. Základní smysl klinických testů spočívá v tom, ověřit bezpečnost a účinnost dané chemikálie na velkém počtu osob. Jestliže ze stovek osob postižených nějakou nemocí se v klinickém testu uzdraví pouze jedna, nemělo to až dosud žádný zvláštní význam: klinický test proběhl negativně a je konec. V případě smrtelných rakovin má však nyní být upřena pozornost právě na těch pár případů, které byly danou experimentální látkou vyléčeny, aby bylo možno pochopit, proč na ně zabrala a na většinu nikoli. Je to další příklad toho, že v biomedicíně dochází pod tlakem neúspěchů k paradigmatickým posunům. Dát si za cíl pochopit, proč nějaká látka funguje u nějakého pacienta, zatímco u jiných nikoli, znamená vzít vážně realitu nemoci na úkor jejích laboratorních modelů.

Změnu kurzu lze také cítit ve výzkumných prioritách rozpočtu, který navrhl prezident Obama pro rok 2014. Podrobný rozbor lze nalézt v článku "A back seat for basic science" ("Zadní sedadlo pro základní výzkum"), který vyšel 18.4. v časopise Nature. Pokud jde o biomedicínu, časopis velmi výmluvně shrnuje atmosféru v Kongresu do těchto slov: "Co vlastně dostáváme za těch 30 miliard dolarů, které dáváme Národním ústavům zdraví (NIH) na výzkum? Kde jsou naše efektivní léky ("cures")?"

Tento pocit vedl také Obamovu administrativu a současného šéfa NIH Collinse k založení nového ústavu v rámci NIH, který nese název Národní centrum pro pokrok v translačních vědách ("translace" v biomedicíně znamená uplatnění výsledků základního výzkumu z laboratoře do klinické péče). Tento ústav by měl mít podle Obamova návrhu nejvyšší nárůst financování (666 milionů dolarů celkem) mezi všemi ústavy NIH, přičemž 40 milionů dolarů má být investováno do Sítě k urychlení léčby, jejímž cílem je financovat vývoj léků, které jsou velmi zapotřebí a u nichž je zároveň velmi nepravděpodobné, že by je vyvinul farmaceutický průmysl (třeba, dodávám já, staré nepatentovatelné látky, které by mohly být účinné proti smrtelným nemocem).

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.5. 2013