Jindřich Chmelař: "Nejsem Mengele"

1. 6. 2013

Pane Čulíku, to, jak jste pomocí jedné mé zkratkovitě napsané věty ze mě udělal eugenika Mengeleho typu, navíc s mým veřejným udáním, mě přimělo k tomu, abych Vám svůj názor a své postoje vůči Romům ještě jednou vysvětlil, píše Jindřich Chmelař.

1. Nežiju v 19. století a nejsem úplný blázen, abych si myslel, že kdokoli nosí geny kriminálního chování. Za tu větu bych si nejradši nafackoval, protože je napsána opravdu stupidně, ale myslel jsem něco úplně jiného, a to, že ke konfliktům mezi Romy a Čechy dochází kromě jiných, NEMÉNĚ PODSTATNÝCH DŮVODŮ, také kvůli odlišnému pohledu na svět, jiným hodnotovým žebříčkům, jiným zvykům atd., které plynou prostě z toho, že jsou Romové a mají vlastní tradici, jako každý národ. Například jejich bezprostřední a živelné chování je často vnímáno rušivě a asociálně, zatímco v jiných zemích, např. v Indii, zemi původu Romů, je toto chování běžné a normální, a nikoho nepohoršuje. To je celé, co jsem chtěl říct. Jelikož se ale příspěvek týkal primárně něčeho jiného, nechtěl jsem tohle téma rozvádět.

2. Romy nepovažuju a nikdy jsem nepovažoval za "cizí" prvek, který je třeba eliminovat, vystěhovat nebo alespoň převychovat. Romy považuju za naše, za rovnoprávné občany naší republiky a nikdy by mě nenapadlo jejich práva omezovat na základě jejich etnika.

3. Silně odmítám jakékoliv násilné projevy vůči komukoliv. Ať se jedná o výhružné pochodování neonacistů nebo zastrašování Romů nebo dovolávání se nějakého radikálního řešení. Stejně tak se mi nelíbí, že se hněv a nenávist lidí obrací vůči skupině, která se sama těžko může efektivně bránit, a že se po internetu objevují čím dál víc skutečně rasistické a násilné vtipy o Romech.

4. Romskou otázku nepokládám za největší problém naší společnosti, aby se musel za pomoci médií takto hrotit, jak to v poslední době vidíme. Nevím, jak tuto otázku vyřešit a ani se k tomu nevyjadřuju.

5. Ke komukoli, s kým se dostanu do kontaktu, se chovám vždy s respektem a úctou, dokud mě sám nepřesvědčí o tom, že si mojí úctu nezaslouží. Vy jste mne svým podlým chováním a neschopností byť jen uvažovat o ostatních argumentech, které jsem Vám v předchozím emailu poslal, přesvědčil o tom, že si moji úctu nezasloužíte. Přesto mi nezbývá, než Váš postoj respektovat.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.5. 2013