Radní dostávají zavádějící informace o spokojenosti se změnami v pražské veřejné dopravě!

31. 5. 2013

tisková zpráva občanských sdružení Klub K2, Vraťte nám jedenáctku, Pražské matky, Cibulka a iniciativy Auto*Mat

Sotva se Pražané oklepali z radikálních změn ve veřejné dopravě, již si na ně ROPID opět brousí zuby. Hlavní město Praha totiž zamýšlí provést další změny, Rada hlavního města, která změny schvaluje, je však mystifikována falešnými informacemi!

K novým změnám má dojít i přesto, že se magistrát dosud nevypořádal s věcnými připomínkami jak občanů, tak pražských částí. Nejvíce otázek vyvolal zpackaný průzkum ROPIDu, především jeho objektivnost a kvalita. Tento průzkum pro ROPID v závěru roku 2012 provedla společnost Czech Consult. V některých směrech lze považovat interpretaci průzkumu za účelovou, a to nejen ve vztahu k veřejnosti, ale také ve vztahu k Zastupitelstvu hl. m. Prahy, Radě hl. m. Prahy a nakonec i primátorovi. "V průzkumu se nacházejí metodologicky velmi diskutabilní momenty, které se týkají kromě nezávislosti zadání průzkumu i formulace otázek, výběru lokalit dotazování i formulace výstupů1," uvedla Jarmila Johnová ze sdružení Pražské matky a dodává: "Tento průzkum je dokonce v přímém rozporu se slibem vedení města, že proběhne průzkum objektivní." Je tedy možné, že jak primátor, tak radní pro dopravu byli mystifikováni zavádějícími informacemi.

"Důvod změn jízdních řádů, tj. tras i intervalů linek MHD nám připadá nedomyšlený a nejasný. Od počátku upozorňujeme na skutečnost, že se jedná o omezování veřejné dopravy, které podle nás poškozuje nejen určité skupiny obyvatel a návštěvníků města, ale i metropoli jako celek," říká Karin Marques z pražského Klubu K2. Občanská sdružení změny v pražské MHD kritizují od samého počátku. Pražská politická reprezentace byla vyzvána k otevření veřejné debaty o smyslu této proměny veřejné dopravy. "Dokonce jsme se s panem primátorem Svobodou i jeho náměstkem panem Noskem sešli, avšak bez jakéhokoli výsledku," dodává Karin Marques.

"Samozřejmě je třeba vždy hledat kompromis mezi požadavky občanů a kapacitními, technickými i finančními možnostmi města. Jakékoli neprodiskutované a neakceptované reformy však přicházejí v dlouhodobém horizontu vždy dráž než ty, pro něž je nalezen společenský konsensus," tvrdí Jarmila Johnová a dodává: "Na otevření veřejné diskuse a uskutečnění kvalitního, objektivního průzkumu, na jehož základě by bylo možné ke společenskému konsensu dojít, ještě není pozdě."

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.5. 2013