Proč je předpovídání počasí stále tvrdším oříškem

8. 4. 2013

Zrychlující se oteplování v Arktidě způsobilo rozpad atmosférického teplotního gradientu, který vyvolával výškové proudění (jet stream) teplého vzduchu z tropů směrem na sever. Přitom toto proudění bylo unášeno zemskou rotací a směřovalo tedy částečně také ze západu na východ. Určovalo celkový charakter počasí po celou dobu, co ho klimatologové studují. Ale teď začal proud vzduchu z tropů zpomalovat a "meandrovat", vytváří jakési lokální zálivy či kapsy, které na dlouhá období konzervují extrémní počasí. A pro vědce je velice těžké v takové situaci předkládat spolehlivé předpovědi.

Vědci si nejsou zcela jisti, co přesně způsobilo tuto změnu, ale vesměs se přiklánějí přinejmenším k silnému antropogennímu vlivu, tj. k emisím oxidu uhličitého v atmosféře, který vyvolává velice rychlé oteplování v arktických oblastech, jako k jednomu z nejdůležitějších spolupůsobících faktorů. Výškové proudění ve vrstvě 10-15 km nad zemským povrchem

Teploty v Arktidě rostou dvakrát rychleji než činí průměrný globální nárůst teplot a plocha letního mořského ledu se za tři dekády snížila o 40%, tj. asi 2,6 milionu čtverečních kilometrů. V důsledku toho se mění charakter počasí na celé severní polokouli.

Vedle skleníkového efentu vyvolaného uhlíkovými emisemi je ovšem možné, že zde spolupůsobí také tzv. Madden-Julianova oscilace, která ovlivňuje distribuci srážek v tropech a také částečně výškové proudění.

Vědci se také zatím neshodují v názorech na to, zda je změna, kterou zažíváme, trvalá, nebo může zase ustat.

Pokud je ale vyvolána primárně oteplováním v Arktidě, je téměř jisté, že i změna klimatu na severní polokouli bude pokračovat a prohlubovat se.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Globální oteplování
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 8.4. 2013