Výroční zpráva Human Rights Watch za rok 2012: Venezuela

11. 3. 2013

Týdny před tím, než se nové Národní shromáždění - s podstatným zastoupením opozice - v lednu 2011 ujalo funkce, Chávezovi příznivci v legislativě schválili některé zákony, které zvýšily schopnost vlády podkopávat lidská práva.

Policejní zvůle a beztrestnost zůstává vážným problémem. Podmínky ve věznicích jsou zavrženíhodné a je zde vysoká úmrtnost v důsledku násilí mezi vězni.

Nezávislost justice

V roce 2004 Chávez a jeho legislativní spojenci provedli politické převzetí Nejvyššího soudu, naplnili ho příznivci vlády a vytvořili nová opatření, která v Nejvyšším soudě umožňují čistky. V prosinci 2010 odstupující zákonodárci Chávezovy politické strany pozměnili lhůty tak, aby mohli jmenovat soudce ještě před odchodem: Jmenovali 9 trvalých soudců a 32 přísedících, včetně několika spojenců. Od roku 2004 se soud z velké části vzdal své role brzdy exekutivní moci, selhává při ochraně ústavou zaručených základních práv.

V roce 2011 předsedkyně Nejvyššího soudu Luisa Estella Moralesová prohlásila, že zákony ve Venezuele "odpovídají ideologickým účelům", zatímco soudce Fernando Torre Alba řekl, že soudy "musejí silně... sankcionovat jednání nebo kauzy, které podkopávají budování [bolívariánského] socialismu."

Jednotliví soudci mohou čelit represáliím, pokud rozhodují proti zájmům vlády. V prosinci 2009 byla soudkyně María Lourdes Afiuniová zatčena ještě v týž den, kdy schválila podmínečné propuštění Eligia Cedeña, bankéře obviněného z korupce. Afiuniová se řídila doporučením Pracovní skupiny OSN pro arbitrární věznění, vzhledem k tomu, že Cedeño byl v cele předběžného zadržení téměř tři roky, ačkoliv venezuelské zákony předepisují dvouletý limit. Den po jejím uvěznění Chávez Afiuniovou veřejně označil za "banditku", která by měla dostat maximální trest ve výši třiceti let vězení. Byla obviněna z korupce, zneužití pravomocí a "napomáhání vyhýbání se spravedlnosti", její kauza připadla soudci, který veřejně prohlásil: "Nikdy nezradím mého velitele, protože revoluci mám v krvi..."

Soudkyně Afiuniová byla držena v předběžné vazbě v zavrženíhodných podmínkách ve věznici, kde docházelo k násilí, déle než rok, a zůstává v domácím vězení. Tři zvláštní zpravodajové OSN pro lidská práva a Meziamerická komise pro lidská práva její věznění odsoudili a vyzvali k jejímu propuštění.

Legislativa cestou dekretů

V prosinci 2010 odstupující Národní shromáždění schválilo zákon, který poskytl Chávezovi na 18 měsíců rozsáhlé pravomoci v oblasti legislativy, které uplatňuje prostřednictvím dekretů týkajících se celé řady otázek. Vágní formulace mohou přímo ovlivnit výkon práv například tím, že prezidentovi dovolí rozhodovat o tom, jaký trest bude uložen, pokud se někdo dopustí zločinu. Do listopadu 2011 Chávez schválil přes dvacet legislativních dekretů, včetně jednoho obnovujícího zločiny, které předtím zákonodárci zrušili. Nejvyšší soud podpořil ústavnost tohoto dekretu, který kriminalizoval některé bankovní praktiky, s tím že ekonomické zločiny jsou "zločiny proti lidskosti" a není možno je dekriminalizovat.

Svoboda médií

Venezuela se těší živé veřejné debatě, v níž protivládní a provládní média kritizují a brání prezidenta. Nicméně vláda diskriminuje média, která vyjadřují názory politických oponentů, posílila možnosti státu omezovat svobodu slova a vytvořila účinné pobídky pro kritiky vlády, aby prováděli autocenzuru.

Zákony přispívající ke klimatu autocenzury zahrnují novelu trestního zákoníku z roku 2005, který rozšiřuje platnost zákonů "desacato", jež kriminalizují neúctu k vysokým vládním úředníkům a rozšířily platnost ustanovení, jež dovoluje arbitrární přerušení vysílání stanic kvůli vágně definovanému přečinu "podněcování". V prosinci 2010 Národní shromáždění rozšířilo platnost tohoto ustanovení tak, že zahrnuje i internet. Novelizovalo také telekomunikační zákon, který poskytuje vládě pravomoc přerušit platnost licence pro soukromé subjekty nebo tuto licenci odejmout, pokud je to "v souladu s národními zájmy", nebo to vyžaduje veřejný pořádek a bezpečnost.

Vláda zneužila kontrolu vysílacích frekvencí k trestání rozhlasových a televizních stanic s otevřeně kritickými programy. V roce 2009 vládní úřad CONATEL zrušil 32 rozhlasových stanic a hlásil, že přes 200 dalších je kontrolováno, bez toho, aby předložil jejich seznam. Některé stanice od té doby omezily své kritické vysílání. V listopadu 2011 CONATEL přerušil vysílání několika rozhlasových stanic během vyšetřování, avšak do doby vzniku této zprávy nebyly žádné další zrušeny.

RCTV, nejpopulárnější venezuelská kritická televizní stanice, byla vytlačena z veřejného vysílání v roce 2007. RCTV International, kabelová stanice, která ji nahradila, byla odstraněna z kabelového vysílání v roce 2010, poté co CONATEL nařídil, že poskytovatelé připojení musí přerušit vysílání stanic, které nejsou certifikovány jako "mezinárodní". Právníci RCTV konstatují, že CONATEL odmítl žádosti o tento certifikát a stanice ve Venezuele nemá přístup do vysílání.

CONATEL zahájil sedm administrativních šetření proti Globovisión - jediné k vládě kritické televizní stanici dostupné bez kabelu - což může vést k přerušení vysílání nebo k odebrání licence. V říjnu 2011 CONATEL udělil Globovisión pokutu ve výši 2,1 milionu dolarů za údajné porušení vysílacích předpisů, když odvysílala záběry červnových nepokojů ve věznici. Dalších šest kauz má být teprve rozhodnuto; některé se táhnou více než rok.

V roce 2010 vláda schválila vágní normy, které rozšiřují její pravomoc omezit přístup k takřka všem informacím, které má v držení, včetně vytvoření Centra pro národní situační studie s širokými pravomocemi omezovat veřejné šíření "informací, faktů nebo okolností", které považuje za důvěrné.

Stíhání kritiků vlády

Několik prominentních kritiků Chávezovy vlády bylo v nedávných letech vyšetřováno pro kriminální zločiny. Nedostatečná nezávislost soudů snížila šance na spravedlivý proces.

V červenci 2011 byl Oswaldo Álvarez Paz, bývalý guvernér státu Zulia a člen opoziční politické strany, odsouzen ke dvěma letům vězení za kritiku Chávezovy administrativy v televizi. Álvarez Paz byl usvědčen z šíření falešných informací, neboť řekl, že Chávez není demokrat a že "Venezuela se změnila v centrum pašování drog". Álvarez Paz si odpykává podmíněný trest na svobodě, ale nesmí opustit zemi bez svolení soudu.

Guillermo Zuloaga, prezident Globovisión, je vyšetřován pro údajné šíření falešných informací a pro urážku prezidenta. Na veřejném shromáždění v březnu 2010 Zuloaga obvinil Cháveze, že během puče vroce 2002 nařídil střelbu do demonstrantů. V červnu v televizním projevu Chávez vyjádřil pobouření nad tím, že je Zuloaga dosud na svobodě. O týden později dorazila policie do Zuloagova domu, aby jeho a syna zatkla za údajné nesrovnalosti v jejich obchodu s automobily, což je vyšetřování, které podle jejich právníků už měsíce zůstávalo na mrtvém bodě. Oba muži, kteří nebyli doma, následně odjeli ze země.

V březnu 2011 byl Rubén González, generální tajemník hornické odborové organizace Ferrominera Orinoco Union, odsouzen k sedmi letům vězení za organizaci a účast na stávce 2 000 zaměstnanců Guyany, která protestovala proti porušení kolektivní smlouvy ze strany této státem vlastněné firmy. González byl usvědčen z navádění ke zločinu, omezování svobody práce a porušení zákazu vstupovat do bezpečnostních zón. Nejen že bylo jeho stíhání kritizováno Mezinárodní organizací práce a venezuelskými odbory, ale bylo také odsouzeno provládními odborovými předáky. V rámci odvolání Nejvyšší soud nařídil výměnu soudce...

Obhájci lidských práv

Chávezova vláda agresívně usiluje o diskreditaci obhájců lidských práv... několik lidskoprávních nevládních organizací je údajně podezřelých ze zrady, kterou spáchaly přijetím peněz od zahraničních dárců...

V prosinci 2010 Národní shromáždění schválilo dva zákony, které, pokud budou vztaženy na lidskoprávní organizace, mohou vážně podkopat jejich schopnost nezávisle působit. "Zákon na ochranu politické suverenity a národního sebeurčení" brání nevládním organizacím zabývajícím se "obranou politických práv" nebo "monitoringem výkonů veřejných institucí" v přístupu k mezinárodnímu financování. Uvaluje také značné pokuty na organizace, které zvou cizince, jež vyjadřují názory urážející instituce nebo podkopávající národní suverenitu. "Organický zákon o sociální kontrole", který reguluje činnost organizací a jednotlivců, jež může ovlivnit "obecný nebo kolektivní zájem", stanoví, že se jednotlivci musejí držet socialistických principů a hodnot určených zákonem: Ti kdo zákon poruší mohou čelit občanskoprávním, administrativním nebo trestněprávním sankcím.

Policejní zneužívání

Ve Venezuele bují násilná zločinnost a problémem zůstávají mimosoudní popravy páchané bezpečnostním personálem. Ministr vnitra a spravedlnosti odhaduje, že policie spáchá každý pátý zločin. Podle nejčerstvější oficiální statistiky agenti bezpečnostního aparátu údajně mezi lednem 2000 a třetím čtvrtletím roku 2009 zabili 7 998 osob.

Normou zůstává beztrestné porušování lidských práv. V roce 2010 vyšetřovatelé obvinili osoby údajně zodpovědné za přečiny v méně než 3% vyšetřovaných případů.

V dubnu 2008 Chávezova administrativa vydala dekret, který založil novou národní policii a zavedl opatření k propagaci nezneužívajících policejních technik prosazovaných komisí složenou ze zástupců vlády a nevládních organizací. V tomto návrhu se nepočítá s nezávislým hodnocením výkonů nové policie.

Podmínky ve věznicích

Venezuelské věznice patří k nejnásilnějším v Latinské Americe. Špatná bezpečnost, rozpadající se infrastruktura, přelidnění, nedostačující a špatně vycvičená ostraha a korupce umožňují ozbrojeným gangům fakticky kontrolovat věznice. Každý rok dochází ke stovkám násilných úmrtí. V červnu 2011 bylo zabito přinejmenším 25 osob a přes 60 vážně zraněno, včetně vězňů a příslušníků Národní gardy po střetech mezi vězni ve věznicích El Rodeo.

Pracovní práva

Národní volební komise (CNE), veřejná instituce, má pravomoc organizovat a schvalovat všechny odborové volby - což porušuje mezinárodní standardy, jež zaručují zaměstnancům právo volit si zástupce zcela svobodně, za podmínek, které si vyberou. Existující odbory, jejichž volby nebyly schváleny CNE, se nemohou účastnit kolektivního vyjednávání. Vláda řadu let slibuje reformu příslušných pracovních a volebních zákonů, aby omezila státní vměšování do odborových voleb...

Klíčoví mezinárodní hráči

Venezuelská vláda ve vzrůstající míře odmítá mezinárodní monitoring dodržování lidských práv... V září 2011 Meziamerický soud pro lidská práva nařídil, že Venezuela musí povolit Leopoldu Lópezovi, prominentnímu opozičnímu lídru, aby se ucházel o veřejný úřad. Lópezovi, bývalému starostovi jedné z čtvrtí Caracasu, v tom bylo od roku 2008 bráněno finančním úřadem kvůli podezření z korupce, kvůli němuž nikdy nebyl formálně obviněn, vyšetřován a nebyl ani usvědčen. Soud také zjistil, že Venezuela selhává při přijetí nařízených opatření k ochraně osob čelících bezprostřednímu ohrožení života nebo fyzické integrity.

Celá zpráva v angličtině: ZDE

Vytisknout