Víte, jaký je rozdíl mezi profesionální a českou novinářskou prací?

8. 3. 2013 / Jan Čulík

Z pedagogických důvodů jsem začlenil do dnešního vydání Britských listů reportáž Matta Freie z Channel Four News o situaci v Caracasu několik hodin po Chavezově úmrtí. Charakteristickým rysem novinářské práce profesionálních žurnalistů je, jak vidíte i z této reportáže, že novinář respektuje názory lidí. Prostě o nich jen informuje, z odstupu, aniž by se diváka snažil přesvědčovat, co je ten správný názor, jako to dělají v České televizi, kde buď vyberou k diskusi jen zaujaté osoby (viz včerejší diskuse o odchodu Václava Klause), anebo se snaží vytvořit iluzi, že jen ten názor, prosazovaný redaktory ČT či jiných českých médií je legitimní a kdo si myslí něco jiného, je blázen.

Tentýž Matt Frei před několika týdny odvysílal na Channel Four News rozhovor s šéfem americké prorevolverové lobby, který energicky hájil - po masakrech v amerických školách - právo amerických občanů vlastnit zbraně. Rozhovor byl odvysílán bez jakéhokoliv komentáře, samozřejmě obsahoval kritické otázky na tělo, ale odpovědi prozbraňového aktivisty nikdo nezpochybňoval.

Názory lidí mohou být podle "elitních analytiků" nesprávné, pomýlené, či založené na nevěcných představách či argumentech.

Obrovský rozdíl mezi českou a dobrou zahraniční novinářskou praxí však je, že dobrý novinář a slušný (většinou západní) politik demokraticky respektuje názor lidí, a informuje o nich, aniž by přesvědčoval diváka, že to jsou šílenci.

Snaha za každou cenu ovládat diskurs je totalitní a komunistická, pořád všechno dávat do uvozovek a rámovat to "mým správným, jediným" postojem. Normální je respektovat i jiné postoje - nemusíme dostávat infarkt z toho, že někdo si myslí něco jiného než my. To je podstatou demokracie a plurality.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 8.3. 2013