Kdo jinému jámu kope... , aneb ještě jednou o druhém pilíři důchodového spoření

11. 3. 2013 / Jiří Baťa

Jak je naší veřejnosti známo, vláda, v rámci svých "perverzních" reforem, v lednu 2013 spustila tzv. druhý pilíř důchodové reformy, tzv. spořící. Že nejde ani tak o dobro občanů, kterým by měl tento typ důchodového spoření přinést skutečně mimořádné výhody, není pochyb. Že ovšem jde o byznys několika vyvolených jedinců, případně spolků, je víc než jasné. Ke vší smůle však protagonisté tohoto "velkolepého byznysu" si počínají jako sloni v porcelánu. Budiž konstatováno, zaplať pánbůh za to. Je však až neuvěřitelné, jak neprofesionálně (za to více neférově) chtějí získat občany pro tento pochybný projekt. O některých aspektech tohoto pilíře jsem se již zmínil v tomto článku.

Shodou okolností se mi dnes dostaly do rukou další informace, ke kterým si neodpustím několik faktických poznámek. V denním tisku, na základě průzkumu AWD Penzijní barometr, se lze například dočíst, že jen zhruba čtyři procenta Čechů starších 18 let mají zájem vstoupit do druhého pilíře. Podle náměstka ministra financí Radka Urbana se do druhého pilíře dosud přihlásilo jedenáct tisíc lidí. Navzdory tomu, penzijní společnosti nadále trvají na svém optimistickém výhledu, že do poloviny roku 2013 vstoupí do druhého pilíře více jak půl milionů lidí. To je zřejmě to kritické minimum, které by tyto společnosti již mohly slušně "živit". Nicméně všechno nasvědčuje tomu, že tomu tak nebude a celý druhý pilíř nejspíše skočí fiaskem.

Podívejme se však blíže na  propagačním informace, které poskytují dodavatelé těchto služeb. Ministerstvo financí připravilo kampaň za několik desítek milionů korun (od daňových poplatníků), přesto se efekt nedostavuje. Problémem je především fakt, že tato kampaň není vedena jako informativní servis, ale jako nábor. Obsah informací je nejasný, zkreslující, nevypovídající, nepřesvědčující, ale rovněž značně a to především, diskriminující.

Dovolím si uvést několik, mnohdy až paradoxních, příkladů. Vstup do důchodového druhého pilíře je možný od ledna tohoto roku pro všechny občany starší 18 let, kteří ještě nepobírají důchod. Lidé starší 35 let mohou vstoupit jen do 30. červena 2013, mladší pak nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou 35 let.

Z toho jasně vyplývá, že ostatní občané jsou výrazně diskriminováni, protože podmínky jsou nastaveny tak, aby pro soukromé penzijní společnosti byl výnos co nejvyšší, tj. po dobu 35 let, které jsou potřebné k tomu, aby klientu vznikl nárok na výplatu uspořených finančních prostředků. Občané starší či mladší, než ukládají podmínky, de facto již nemají možnost se do tohoto pilíře přihlásit, protože v takovém případě by nesplnili dané kritéria a na účasti by nezískali, ale prodělali.

Nebo není snad takové věkové a časové omezení diskriminující? V každém jiném či podobném finančním vztahu není klient takovými parametry omezován či limitován a je na jeho libovůli kdy do vztahu chce vstoupit či z něj vystoupit, snad jen s malými omezeními či případnými sankcemi z titulu výpovědní lhůty.

Česká spořitelna ve svém letáku rovněž "náborově" informuje občany jednak značně omezeně, ale bohužel, také a jenom pozitivně:

II. pilíř -- Důchodové spoření ve II pilíři je jediný produkt, který umožňuje využít významnou část povinného důchodového pojištění, které jinak odvádíte státu, ke spoření na svůj vlastní účet.

Výhody II. pilíře:

- možnost převést 3% z povinného důchodového pojištění na svůj soukromý důchodový účet, sami si (povinně - pozn. autora) přidáte 2% ze svého hrubého příjmu.

- peníze ve II. pilíři jsou součástí dědictví na rozdíl od státního důchodu, nelze je také postihnout exekucí.

sami si můžete zvolit strategii, se kterou dosáhnete optimálního poměru mezi výnosy a investiční jistotou.

Při vší skromnosti je těch lákavých pozitiv a výhod pohříchu málo, notabene ani ty neskýtají záruku, že to bude tak, jak se uvádí. Ani ministerstvo financí nepřidává mnoho navrch. Těch běžných, veřejnosti dostupných informací, které by měly potenciální klienty svými nabídkami takříkajíc přitáhnout, je žalostně málo a ty, co jsou, tak spíše odrazují.

Informace by však měly být korektní, měly by sdělovat zájemci nejen výhody, ale i nevýhody, resp. plusy i mínusy takového spoření. Praxe je však taková, že se předkládají výhody a plusy, o nevýhodách a mínusech se pak spekuluje, protože je k tomu dostatek všemožných důvodů, o "jistých" zkušenostech nemluvě. I sám již zmíněný R. Urban z MF připustil, že existuje riziko záporných výnosů. Proč o takovém relevantním faktu nejsou občané -- zájemci informováni? Nejspíše proto, že nejde jen o riziko výnosů, ale především o riziko existence a hlavně konečného efektu těch společností. Nebudeme si nic namlouvat, ale jen bláhový člověk by uvěřil tomu, že za čtyři měsíce se do II. pilíře přihlásí cca půl milionu lidí, když za dva měsíce se jich přihlásilo "už" (spíše jen) jedenáct tisíc!

Jakkoliv mám na základě partikulárních zkušeností jisté pochybnosti o soudnosti a schopnosti některých občanů relevantně a rozumně uvažovat (viz až křečovitá, ponižující a nekritická podpora K. Schwarzenberga ve volbách na post prezidenta), pak se musím v případě II. pilíře poopravit (a kéž bych se již nikdy nemýlil).

V případě důchodové reformy koaliční vlády M. Kalouska v čele s premiérem P. Nečasem, občané jakoby poučeni (nevím přesně čím nebo proč), dávají vládě významně najevo, že jí v tomto (a ne jen v tomto) případě důchodové reformy nevěří ani za mák. A to jsou mezi nimi i lidé nikoliv bezvýznamní, kteří se jasně od II. pilíře a vlastně od důchodové reformy distancují a těch stávajících jedenáct tisíc lidí, dosud přihlášených, je mi opravdu, ale opravdu velmi líto.

Mohu tak nějak na adresu vlády poněkud škodolibě konstatovat, že "Kdo jinému jámu kope, sám do ní padá". Pro stávající vládu je již jáma dost hluboká, kdy do ní spadnou je už jen otázka času!

Naštěstí je tu ještě jakési pomyslné světlo v "tunelu" (i tak by se totiž II. pilíř mohl chápat) nebo naděje, protože predikovaný vítěz nových voleb ČSSD avizuje, že tento II. pilíř zruší. Dojde-li k tomu, pak můžeme o to víc litovat takto "proinvestovaných" peněz daňových poplatníků, které jdou řádově do desítek milionů korun. Jakoby nebyly mnohem více potřebné jinde. Jenže jak se říká, z cizího krev neteče a těm, co takto tyto miliony prohospodaří, je to úplně, ale úplně jedno. A to prý slouží občanům!

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 11.3. 2013