Miloš Zeman ve střetu zájmů

8. 3. 2013 / Boris Cvek

U Klause nebylo překvapivé, že zmínil boj proti korupci jako boj za umenšování státu. Nejnižší míru korupce na světě mají státy skandinávské a vůbec státy s poměrně rozsáhlým přerozdělováním a fungujícími státními institucemi. Pro boj s korupcí musíte mít dostatek prostředků na policii, justici, na inkluzivní politiku a výchovu a vzdělávání. Umenšování státu odkrývá prostor "neviditelné ruce trhu", kdy zákony a veřejný zájem jsou vydány všanc džungli mafiánského byznysu. Dokonale umenšený stát je např. Somálsko.

Ani u Zemana z toho, co o něm víme, není překvapivé, když stát chápe jakýmsi korporativním způsobem, kde hlavní slovo mají mít odbory, zaměstnavatelé, výjimeční jedinci, zatímco "obyčejní lidé" svou prací (zvláštním dojmem v dnešním kontextu působí to, že ji Zeman nazval prací "černou") umožňují těmhle elitám o ně pečovat. Nejhorší jsou pak kmotři mafiáni, neonacisté a novináři.

Když jsem se díval do publika, které tleskalo Zemanově kritice novinářů, nikoli však kritice mafiánů, říkal jsem si, kolik z těch posluchačů asi tak má napojení na mafie a také zda Zeman chápe, že jeho korporativní pojetí státu mafiím rozhodně prospívá.

Nemám rád českou žurnalistiku, myslím si, že je hodně špatná, ale ke kmotrům nebo neonacistům bych ji vůbec nepřirovnával. Odkud bychom se dozvídali o práci policie, zprávách NKÚ a mafiánské podstatě fungování tohoto státu než z novin? To by nám to říkali politici, osobnosti, korporace?

To, že dnes Klaus i Zeman mají potřebu mluvit o boji s ekonomickou kriminalitou, je výsledkem práce novinářů, kteří referují o různých případech této kriminality více než v minulosti. Za Zemanovy vlády to dělal téměř jenom Respekt a podle Karla Hvížďaly za to měl být Zemanem zničen. Hvížďala ostatně ukazuje na širší souvislosti Zemanovy minulosti a na pravé důvody jeho nenávisti k novinářům:

Myslím, že politici, kteří v otevřené, demokratické společnosti mají být médii kontrolováni, nemají média kritizovat, jsou totiž ve střetu zájmů. Politici potřebují média, která nebudou kritická, která nebudou upozorňovat na nepravosti, jež právě politikové dělají. A v tom je svoboda médií, že mohou psát i věci, za něž je politikové budou nenávidět. Jak se má obyčejný člověk, který drží celou stavbu korporací a údajných elit na svých bedrech, dozvědět, zda se o něj ty korporace starají dobře? Ostatně Zemanem milovaný Baťa svoje zaměstnance držel pěkně zkrátka v jakémsi režimu omezených svobod, samozřejmě "v jejich zájmu."

Čtu Zemanovo pojetí státu jako vyprázdnění veřejného zájmu a veřejného prostoru ve prospěch jakýchsi mafiánských elit, kterým do toho veřejnost nemá mluvit, protože jediný zprostředkovatel mezi veřejností a tou věrchuškou jsou v otevřené demokracii média (politiky z dobrých důvodů všude na světě nemilovaná), a média právě Zeman chce delegitimizovat až na úroveň neonacistů. Bude-li však prezident srovnávat média s neonacisty a kmotry, stává se přísným soudcem ve sporu, v němž by jako médii kontrolovaný politik nikdy soudcem být neměl.

Karel Hvížďala: Miloš Zeman se nezměnil, novináři ano

Vytisknout