O nepromyšleném moralizování

27. 1. 2013 / Boris Cvek

Byla oproti volbě Zemanovi morální volbou ta, která by volila člověka, jemuž podle jeho vlastních výroků nevadí korupce a který srovnává uplácení poslanců, kteří se vzdali mandátů, s koupením si sexu za náhrdelník v rámci "partnerského" (pokud si někdo kupuje sex za náhrdelník, není to podle mne už partnerství, ale konkubinát) svazku?

Byla morální ta volba, která volí prvního místopředsedu Nečasovy vlády a předsedu strany TOP09? Bylo morální volit toho, kdo se nepostavil proti Kalouskově hysterii a bezprecedentnímu nátlaku na policii v případu vyšetřování Vlasty Parkanové? A je nakonec morální opěvovat něčí původ, kádrovat lidi podle toho, do jakého sociálního prostředí se narodili? Volit někoho vlastně jenom proto, že je to kníže, protože jiné výrazné zásluhy nemá?

Jsem šokován moralizováním, které se objevuje po prezidentských volbách, nad tím, že lidé volili nějak nemorálně, když volili Miloše Zemana. Volby nejsou přece bitvou morálek, nýbrž vystihují určitý sociální, ekonomický, politický stav společnosti. Když někdo skoro nemá, co jíst, nebo je dřen exekutory z kůže kvůli tomu, že ho stát neochrání před desítkami tisíc lichvářských společností v tomto státě, nebo jeho syn či dcera kvůli přebujelé chobotnici hazardu skončí ve vězení, tak těžko bude volit majetného, který sedí ve vládě, zodpovědné za současný stav.

U Schwarzenberga bylo nutné zdůraznit v kampani jeho zásluhy a nikoli jeho původ. Jeho původ mu dal obrovský majetek, k němuž se 99,9% lidí, i kdyby se udřelo k smrti, nikdy nedostane.

Jakým právem, zní v Evropě již staletí otázka, má někdo obrovské majetky a druhý žije v bídě? Určitou chabou odpovědí na tuto otázku jsou zásluhy, onen americký sen o chudákovi, který se vlastní pílí stal milionářem.

Princip zásluh aspoň do jisté míry udržuje společenskou kohezi a iluzi, že šanci mají všichni, dokud tedy většina lidí jakžtakž přežije a může u sázení Sportky nebo čtení bulváru snít své sny o životě bohatých.

Jenže jaké má zásluhy Karel Schwarzenberg? Že dává na charitu? To je povinnost boháče, zejména pokud veřejně působí.

Charitou ale v žádném případě nelze odstranit společenskou nespravedlnost. To je podobné, jako by se dodnes místo uzákonění práv pracujících dávaly zničeným dělníkům, udřeným dvanáctihodinovou pracovní dobou a nelidskými pracovními podmínkami, groše na chleba z toho, co svou prací vydělali pro boháče.

To je, jako by se dítěti, které umírá v důsledku příšerných pracovních podmínek, hodila almužna na levnější pohřeb.

Tuhle debatu má však Evropa již dávno za sebou. Vraťme se k zásluhám knížete právě o právní prostředí, o fungující společnost, o zákonnou ochranu bídných a ponížených. Máme tu zásluhy spojené s podporou disentu, ale to je opět spíše povinnost a vlastně i zájem člověka, který bojoval s komunistickým režimem a jemuž režim vzal obrovské majetky.

Hlavní činnost Karla Schwarzenberga je tak spojena s vládou Mirka Topolánka a Petra Nečase, přesně s těmi vládami, které jsou zodpovědné za současný právní a sociální stav v zemi.

Byla oproti volbě Zemanovi morální volbou ta, která by volila člověka, jemuž podle jeho vlastních výroků nevadí korupce a který srovnává uplácení poslanců, kteří se vzdali mandátů, s koupením si sexu za náhrdelník v rámci "partnerského" (pokud si někdo kupuje sex za náhrdelník, není to podle mne už partnerství, ale konkubinát) svazku?

Byla morální ta volba, která volí prvního místopředsedu Nečasovy vlády a předsedu strany TOP09? Bylo morální volit toho, kdo se nepostavil proti Kalouskově hysterii a bezprecedentnímu nátlaku na policii v případu vyšetřování Vlasty Parkanové? A je nakonec morální opěvovat něčí původ, kádrovat lidi podle toho, do jakého sociálního prostředí se narodili? Volit někoho vlastně jenom proto, že je to kníže, protože jiné výrazné zásluhy nemá?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.1. 2013