O nepromyšleném moralizování

27. 1. 2013 / Boris Cvek

U Schwarzenberga bylo nutné zdůraznit v kampani jeho zásluhy a nikoli jeho původ. Jeho původ mu dal obrovský majetek, k němuž se 99,9% lidí, i kdyby se udřelo k smrti, nikdy nedostane.

Jakým právem, zní v Evropě již staletí otázka, má někdo obrovské majetky a druhý žije v bídě? Určitou chabou odpovědí na tuto otázku jsou zásluhy, onen americký sen o chudákovi, který se vlastní pílí stal milionářem.

Princip zásluh aspoň do jisté míry udržuje společenskou kohezi a iluzi, že šanci mají všichni, dokud tedy většina lidí jakžtakž přežije a může u sázení Sportky nebo čtení bulváru snít své sny o životě bohatých.

Jenže jaké má zásluhy Karel Schwarzenberg? Že dává na charitu? To je povinnost boháče, zejména pokud veřejně působí.

Charitou ale v žádném případě nelze odstranit společenskou nespravedlnost. To je podobné, jako by se dodnes místo uzákonění práv pracujících dávaly zničeným dělníkům, udřeným dvanáctihodinovou pracovní dobou a nelidskými pracovními podmínkami, groše na chleba z toho, co svou prací vydělali pro boháče.

To je, jako by se dítěti, které umírá v důsledku příšerných pracovních podmínek, hodila almužna na levnější pohřeb.

Tuhle debatu má však Evropa již dávno za sebou. Vraťme se k zásluhám knížete právě o právní prostředí, o fungující společnost, o zákonnou ochranu bídných a ponížených. Máme tu zásluhy spojené s podporou disentu, ale to je opět spíše povinnost a vlastně i zájem člověka, který bojoval s komunistickým režimem a jemuž režim vzal obrovské majetky.

Hlavní činnost Karla Schwarzenberga je tak spojena s vládou Mirka Topolánka a Petra Nečase, přesně s těmi vládami, které jsou zodpovědné za současný právní a sociální stav v zemi.

Byla oproti volbě Zemanovi morální volbou ta, která by volila člověka, jemuž podle jeho vlastních výroků nevadí korupce a který srovnává uplácení poslanců, kteří se vzdali mandátů, s koupením si sexu za náhrdelník v rámci "partnerského" (pokud si někdo kupuje sex za náhrdelník, není to podle mne už partnerství, ale konkubinát) svazku?

Byla morální ta volba, která volí prvního místopředsedu Nečasovy vlády a předsedu strany TOP09? Bylo morální volit toho, kdo se nepostavil proti Kalouskově hysterii a bezprecedentnímu nátlaku na policii v případu vyšetřování Vlasty Parkanové? A je nakonec morální opěvovat něčí původ, kádrovat lidi podle toho, do jakého sociálního prostředí se narodili? Volit někoho vlastně jenom proto, že je to kníže, protože jiné výrazné zásluhy nemá?

Vytisknout