Scio nevytváří sociální bariéru, naopak se ji snaží aktivně zmírňovat

17. 12. 2012 / Bohumil Kartous

Společnost Scio je obviňována z toho, že neposkytuje uchazečům přípravu zadarmo v takové míře jako Masarykova univerzita. Pokud by tato námitka měla být formulována objektivně, musela by znít: většina těch, kdo participují na přípravě zkoušek pro přijímací řízení v ČR, neposkytuje uchazečům přípravu zadarmo v takové míře, jako Masarykova univerzita. Mezi nimi je i společnost Scio, která, stejně jako ostatní (např. VŠE zde., 1. LF UK zde., FF UK zde., vždy s omezenou dostupností pro uchazeče ze vzdálených míst) tuto přípravu zpoplatňuje (malá právní vsuvka, zatímco vysokým školám ukládá vyhláška č. 343/2002 Sb., Národní srovnávací zkoušky jsou dle zákona č. 111/1999 Sb. "další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání", nikoliv přijímací zkouška VŠ, jsou tedy z právního hlediska ekvivalentem prospěchu ze střední školy).

A jsme zase zpět u toho, na co jsem už několikrát poukazoval a co zde nechci zbytečně opakovat: problém selektivity vytváří vzdělávací systém, ne společnost Scio. Společnost Scio vznikla v tomto prostředí jako obchodní společnost a svou výdělečnou činnost pouze přizpůsobila stávajícímu stavu věcí, v souladu s právem a zejména v souladu se zcela běžným postojem a jednáním samotných vysokých škol. To je naprosto zřetelné a evidentní. Pokud někdo mluví o střetu zájmů, měl by vzít v úvahu, že se v něm ocitá drtivá většina zúčastněných. Na rozdíl od nich ale Scio prokazuje profesionální úroveň testů, garantuje oddělení přípravy ostrých testů od přípravných materiálů, a to na obsahové i personální úrovni. Tím bych rád odpověděl i na názor pana Spelina, který poukazuje, že Scio má reálnou odpovědnost a vliv na vzdělávací systém. Ano, má, a takto se ho snaží naplňovat.

Meritum je ale jinde a domnívám se, že i pan Petřina to moc dobře ví. Fakt, že Masarykova univerzita zveřejňuje e-learningový kurz, aktivně nebrání vytváření sociálních bariér způsobených selektivitou na některých VŠ v ČR. U oborů, u nichž je malý nebo žádný převis zájmu, je to jedno, a u oborů, kde zájem mnohonásobně přesahuje kapacitu studia, je příprava předmětem komerční nabídky mnoha poskytovatelů. Na rozdíl od všech ostatních, kdo jsou v přijímacím řízení zainteresováni, nabízí firma Scio sociální slevu, což je permanentně ignorováno ze strany všech oponentů. Tohle je skutečná a aktivní snaha odstranit sociální bariéry v přístupu k přípravě, protože i ten, kdo je sociálně znevýhodněn, může za pakatel získat veškerou možnou přípravu, která existuje, včetně prezenčních kurzů. A to byla také prvotní námitka pana Hájka, tedy že "platba za kurz ovlivňuje přijetí". Ačkoliv je toto samo spekulativní, protože neexistuje přímá úměra mezi "platbou za kurz" a přijetím, Scio předchází tomu, aby kdokoliv, kdo je sociálně slabý, "doplatil" na to, že si nemůže přípravu pořídit, a to v plné míře.

Už jsem také několikrát uvedl, že lidé, kteří vedou přípravné kurzy, nemají žádný přístup k novým zadáním ale pouze k těm starým a cvičným, stejně jako kdokoliv jiný. Je to naprosto stejné, jako když totéž provede kdokoliv jiný, kdo si pořídí cvičnou sadu testů a uspořádá, za peníze či zadarmo, přípravný kurz pro uchazeče.

Bylo by samozřejmě, jak doporučuje pisatel, velmi elegantní, kdyby společnost Scio vytvořila nějakou dceřinou společnost, která by, pod úplně jinou identitou, prodávala přípravu. To je ovšem velmi prohnaný způsob, jak maskovat skutečnost, že producentem je tatáž společnost. Skutečně nerozumím tomu, jestli to byl vtip, nebo reálný návrh. Mohu pisatele ujistit, že takový návrh i padl, ale hned jsme ho zamítli. Firma Scio nehodlá mlžit, ani své klienty mást.

(Autor je členem vedení firmy Scio.)

Vytisknout