KAUZA METHANOL

Co s tím chlastem ve skladech?

21. 9. 2012 / Martin Kunštek

Tento čas měl být využit ke skutečnému řešení problému. Větší části populace lze prohibicí po krátkou dobu několika dnů zabránit v konzumaci tvrdého alkoholu. Menší část – ty, kteří jsou na alkoholu závislí – neodradí ani žádný vládní dekret. Několik dnů sice vydrží „doplňovat hladinku“ pivem nebo vínem, po krátké době se však budou vracet k „tvrdému“ alkoholu jakoukoliv cestou. V době prohibice jej však nabízí pouze černý trh. Nebo substituce ve formě čistících prostředků jako Okena, Iron apod.

V řádu týdnů přestane vládní prohibice – pokud nebude odvolána – fungovat zcela. Pijanům odtrne a souběžně s tím vroste i chuť hostinských – kompenzovat si utrpěné ztráty. V neposlední řadě je zde i efekt „vůně zakázaného ovoce“.

Čas, který vláda a výkonné složky získaly, by měl být využit k okamžité eliminaci původce otravy metylalkoholem. V praxi existuje jen jediný způsob, jak zabránit dalším otravám metylem z lahví, které jsou roztroušeny po republice. A to je státní výkup veškerého tvrdého alkoholu, který byl na trhu v okamžiku vyhlášení prohibice. Jen tak lze totiž zaručit, že veškerý potenciálně nebezpečný tovar bude řádně prozkoumán. A ten nebezpečný zničen.

Metoda státního výkupu se v praxi osvědčila u podobné causy v Ekvádoru, kde se tímto zásahem podařilo zastavit smrtící epidemii otrav metylem. Aby tato metoda byla efektivní, tak musí být použita tak, že stát vykoupí za úředně stanovené ceny – vycházející z průměrných cen na trhu - veškerý alkohol, který občané a podnikatelé odevzdají na výkupním místě. Bez zkoumání původu alkoholu. Jde o určitou formu „amnestie“ s cílem likvidace smrtelného nebezpeční pro obyvatelstvo.

Metoda státního výkupu byla vyvinuta v 50. letech v Izraeli. S její pomocí se Izraelcům podařilo efektivně dostat z černého trhu desítky tisíc střelných zbraní a stovky tun výbušnin a statisíce min rozesetých mezi obyvatelstvo a po terénu během první arabsko-židovské války z roku 1948. Čas od času je v různých podobách u nelegálně držených zbraní použita i v Evropě .

Odvrácenou stranou mince je - kromě zvýšených nákladů státního rozpočtu – to, že stát zaplatí i pachatelům daňových úniků a metylové otravy za jejich kontraband. Podle mého názoru je to však přijatelná cena za to, že nedojde k dalším otravám, zmrzačení lidí a nebo k úmrtí našich občanů. Zde považuji za nutné souhlasit s tím, co v souvislosti s rozsáhlou incidencí otravami metylem řekl ve Sněmovně při projednávání návrhu zákona o spotřebních daních poslanec Pavel Bém (ODS): „Když se objeví epidemie, tak ji musíme řešit klasickými epidemiologickými nástroji.“. Což podle něj vláda bohužel nedělá. „Klasický epidemiologický nástroj znamená, že když se objeví infekce např. salmonelózy na letním skautském táboře někde v jižních Čechách, tak přijede okresní nebo krajský hygienik, provede místní šetření, cílené epidemiologické šetření, a zjistí, která vajíčka, která majonéza nebo kde je zdroj této infekce. A ten zdroj eradikuje, odhalí a zničí. Prostě provede příslušnou intervenci. Dále zjistí, ke komu se tento zdroj mohl asi tak ještě dostat, a i tam provede intervenci v zájmu ochrany veřejného zdraví. Protože když se dotýkáme problému epidemie, na kterou umírají lidé, tak daleko spíš než kdo za to může, kdo je vinen, jak má být potrestán, tak nás zajímá, jak chránit lidské životy.“, řekl Pavel Bém – civilní profesí lékař adiktolog (odborník na závislosti).

Jedinou bezpečnou cestou k tomu, jak zabránit dalším otravám z alkoholu, který je již v oběhu, je veškerý tvrdý alkohol stáhnout. V tuto chvíli je podle kvalifikovaného odhadu Unie dovozců a výrobců lihovin a Asociace hotelů a restaurací ve skladech přibližně 21 milionů lahví alkoholu. Jejich výkup by stát přišel na cca 2,5 až 3 miliardy Kč.

Stojí tato částka za záchranu lidských životů? Jaká je vlastně cena lidského života? Oficiální číslo neexistuje. Podle mého názoru by stát měl pro bezpečí svých občanů tyto peníze na výkup vynaložit. Už proto, že zejména vinou Ministerstva financí máme zákon o spotřebních daní ve stavu, který umožňuje podloudníkům a pančovatelům alkoholu snadno operovat na trhu.

Dále je nutné uvážit, že 60% z této částky stát okamžitě dostane zpět ve formě spotřebních daní a DPH tím, že by mohl okamžitě pustit na trh nový bezpečný alkohol s novými kolky. Při ekonomických úvahách je nutné brát v úvahu, že při prohibici trvající další dobu než několik dnů výrobci zastaví produkci, jako to již udělala Karlovarská Becherovka. V takovém případě pak stát tratí i na daních z příjmů firem i zaměstnanců a na odvodech z mezd. Totéž platí i pro hospody a restaurace. Podle analýzy Asociace hotelů a restaurací hospodští zaznamenali za 5 dnů prohibice pokles tržeb o 215 milionů korun. Ztráty na tržbách se samozřejmě projeví i na ziskovosti firem. A v neposlední řadě na jejich schopnosti zaměstnávat personál, který ze svých platů odvádí. Daně a pojistné.

Při rychlém řešení formou státního výkupu zásob by bylo možné prohibici opravdu odvolat v řádu dnů. A v návaznosti na to opět povolit export lihovin, který vláda zakázala svým rozhodnutím ve čtvrtek večer (20. 9. 2012) . A tím zamezit další ztrátám na daňových výnosech. V opačném případě se obávám, že ztráty mohou být vyšší než náklady na výkup.

Jiná varianta než výkup přitom neumožňuje důsledně eliminovat riziko dalšího metylalkoholu v oběhu. Podmínky pro uvolnění zablokovaného alkoholu zpět do oběhu o nichž hovoří vláda:

• překolkování alkoholu novými kolky,
• prokázání legálního způsobu nabytí alkoholu,
• test 1 lahve alkoholu z každé šarže,

totiž nejsou dostatečnou zárukou toho, že veškeré nápoje kontaminované metanolem budou eliminovány.

Otravy metylem totiž byly zaznamenány i v případě lahví, který byly přelepeny pravým kolkem. Anebo byly koupeny v kamenném obchodě. Samotná faktura od nákupu flašek ještě nezaručuje, že hospodský nebo prodejce nekoupil od velkoobchodníka zboží, které má původ na černém trhu. A tudíž, že neobsahuje metyl.

Kontrola metodu „1 lahve z šarže“ je vysloveným hazardem. Zvláště v situaci, kdy policie již doložila, že pančovatelé disponují nejen pravými kolky, ale i identickými etiketami na lahve.

Jediným bezpečným řešením je stáhnout vše z trhu. A to výkupem – jinak totiž nelze garantovat, že držitelé vydají všechno. A buď vše zničit a pustit na trh jen bezpečný alkohol. Nebo následně podrobit testu veškerý alkohol s tím, že ten nezávadný bude po otestování státem vrácen do oběhu cestou státních hmotných rezerv a původních výrobců.

Člen rozpočtového výboru Sněmovny Miroslav Svoboda (ČSSD) Britským listům řekl, že si myslí, že vláda by měla čas získaný prohibicí okamžitě využít k zalátání legislativních děr, které umožňují černý obchod s lihovinami. „Ve Sněmovně máme otevřený zákon o spotřebních daních. Jsem docela překvapen, že vláda o opatřeních pouze mluví, ale zatím je nepředložila Sněmovně. Máme jedinečnou možnost v právě projednávaném zákoně chyby opravit“, konstatoval poslanec Svoboda s tím, že opoziční ČSSD by vládě určitě pomohla tyto změny bleskově prohlašovat. „Bez toho, že bychom v zákoně upravili režim nakládání s kolky tak, aby daň byla placena již při přebírání kolků – jako je tomu u cigaret – nemá smysl nové kolky ani tisknout“, myslí si Miroslav Svoboda. Dokud bude možné, aby odběratel kolků zaplatil při jejich odběru za kolky jen 30 haléřů z kus – s tím, že daň zaplatí až po uvolnění do volného daňového oběhu (vyskladnění flašek na trh), jak je to podle současného znění zákona, a pak si přišel pro novou tranši s tím, že kolky ztratil nebo mu je někdo ukradl, tak se systém nezlepší. „Ani nové barevnější kolky třeba i s hologramy, nezabrání opakování daňových úniků – a rizika opakovaného průniku metylu na trh – pokud se za kolky při odběru ihned nezaplatí daň“, řekl Miroslav Svoboda. Dodal, že jedná se zástupci Unie dovozců a výrobců lihovin o pozměňovacích návrzích, které se Unie pokoušela 4 roky přimět MF k zapracování do zákona s cílem eliminace černého trhu. „Byl jsem překvapen, že vláda se k těmto návrhům jako je „rodný list na alkohol“, nebo změna režimu nakládání s kolky tak, aby to byla cenina, usnesením vlády verbálně hlásí, ale nepřinesla je do Sněmovny při projednávání zákona“, konstatoval člen rozpočtového výboru Svoboda. Dodal, že chce vládě dát šanci to bleskově do již otevřeného zákona vložit. „Pokud tak neučiní vláda, tak návrhy předložím sám“, avizoval Svoboda.

Vytisknout