Michala Chramcová: Můj rod? Rusika Roma a Sidorovci

19. 9. 2012 / Pavel Pečínka

Mezi pražskými Romy tvoří předkové Michaly Chramcové trochu výjimku. Její rodina sice přišla do hlavního města ze slovenských Medzilaborců, ale tak jednoduché to není. "Pocházím z rodu, kterému se říká Rusika Roma. To proto, že tihle Romové přišli na Slovensko z Ruska. Tedy ti z babiččiny strany. A z dědečkovy strany patřím zase do rodu Sidorovců," popisuje Michala předivo svých rodových vazeb.

Ale její rodinná větev je prý po Praze známá. "Když se mě někdo zeptá, od koho jsem, řeknu tohle a všichni už ví," usmívá se.

Jak dodává, její rodiče nemají žádnou "vyšší" školu, ale vždycky vedli své děti ke studiu a k práci. Michala, která nějakou dobu pracovala v pražské odbočce sdružení Romodrom a sama je teď na mateřské, je nejstarší ze tří sourozenců: "Mám jednu sestru a jednoho bratra, ten je z nás nejmladší. Teď si rozumíme skoro ve všem. Když nám bylo míň, tak jsme měli samozřejmě sourozenecké hádky. Ale ty naše spory jsou nám teď už k smíchu. Rádi spolu trávíme čas, zpíváme a děláme různé srandičky."

Na romštinu Michaela moc vzpomínek nemá. U nich doma romsky mluvili jen její prarodiče, rodiče moc ne. "Oni spíš chtěli, abychom splynuli s romským prostředím. Jenže my jsme byli zvědaví a ptali se, co všechny ty slova znamenají a zkoušeli jsme tvořit věty. Myslím si ale, že ten, kdo mluví dobře romsky, tak mu jde v pohodě i čeština," vysvětluje.

V dětství nacházela Michala víc kamarádů v řadách Neromů, protože s nimi chodila na základní i střední školu. "Mezi Romy se mi zapadalo těžko, moc jsem si s nimi nerozuměla," ohlíží se do minulosti. A pokračuje: "Ale čím jsem starší, tím víc Romy vyhledávám, protože mi můžou rozumět v některých věcech, ve kterých zase Neromové ne. Jsem ráda, že jsem vyrostla tak jak jsem vyrostla a že nemám vůči nikomu předsudky."

Na základní školu chodila Michala na pražském Smíchově, kde kromě ní byli v té době jen tři Romové. A ve třídě se dokonce ocitla jako jediná Romka. Jak říká, v kolektivu necítila nikdy žádné rozdíly, jako roky bez větších problémů vnímaly školní docházku Michaly i rodiče a třídní učitelka. S žáky, s nimiž chodila až do deváté třídy, je Michala v kontaktu dosud a má mezi nimi i nejlepší přátele.

Po "základce" Michala nastoupila na střední školu: "Studovala jsem management cestovního ruchu, rozhodovala jsem se podle toho, že mě baví jazyky a cestování. V budoucnu bych chtěla pracovat jako průvodkyně."

Na střední škole, stejně jako předtím na základní, Michalu nejvíc bavily jazyky a hudební výchova. "Vlastně skoro všechno kromě tý strašný matiky," přiznává.

A záliby mimo školu? "Hlavně hudba, divadlo, kino. Z hudebních stylů mi nejvíce sedí funky, rnb, hip-hop. A teď zrovna ujíždím na Nightwork," prozrazuje na závěr moderní Rusiko Roma z Prahy.

Vychází v Romano hangos 15/2012 ZDE a ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 19.9. 2012