Metanolová tragédie aneb hniloba se dere na povrch

20. 9. 2012 / Michal Horák

Metanol přítomný v tvrdých alkoholických nápojích v Česku zabíjel a možná bude zabíjet i nadále. Je to smutná skutečnost a její příčina je jistě složitější než si myslíme. Alkoholické nápoje a zejména ty tvrdé se "pančovaly" vždycky. Smyslem toho bylo dostat do oběhu vždy nějaké množství etanolu, který proběhne trhem mimo reálnou pořizovací hodnotu (základní cena, výběr spotřební daně a daně z přidané hodnoty). Vždy to přinášelo vysoké zisky těm, kteří pančování prováděli a provádí. Nicméně něco jiného je přidat ke zdaněnému potravinářskému etanolu, který se produkuje v lihovarech etanol syntetický, který nepodléhá potravinářské kontrole. A nejen to, něco zcela jiného je tento etanol dále "vylepšovat" metanolem.

V minulosti byly také známé případy otravy ať již etanolem samotným v podobě legálně distribuovaných nápojů (velké zkonzumované množství) nebo alkoholem produkovaným kvasným procesem u domácích výrobců (zde je nebezpečí přítomnosti vyšších alkoholů, aldehydů a esterů)a samozřejmě "zoufalců", kteří si načepovali metanol přímo z cisterny. Z hlediska "domácí" produkce alkoholu (různé pálenice z ovoce či z vína) zřejmě většina těchto produktů nyní vzniká v legálních palírnách a menší množství v ryze domácím prostředí.

U dnešní kauzy jsme ale svědky něčeho jiného. Zřejmě vysoce organizovaná skupina nebo skupiny lidí trvale používala syntetický etylakohol k produkci různých alkoholických nápojů s vysokým obsahem alkoholu a odtud byl jen krůček buď k omylu a nebo zločinného (vědomého) přimíchávání metylalkoholu. Výsledky se dnes jednoznačně projevují -- máme mrtvé, máme těžce zdravotně postižené a samozřejmě máme katastroficky zhroucený trh s koncentrovanými alkoholickými nápoji nejen domácí, ale i zahraniční, máme i tragickou ostudu v tom, že pravděpodobně v blízkém zahraničí se lidé otrávili naší "produkcí".

Doposud není přesně známé jaké nápoje, v jakém množství a jak dokonale zfalšované obaly, etikety a kolky (nebo vícenásobně použité) jsou na trhu v blokovaných zásobách. Je zcela nereálné si myslet, že jakékoliv úřední nařízení zabrání tomu aby se z těchto "blokovaných" zásob nedostala byť jen jednotlivá balení s obsahem metanolu na trh po zkončení účinnosti těchto opatření, pokud nebudou tyto zásoby zničeny.Žádné uřední nařízení neomezí konzumaci z již zakoupených lahví a je tristní si představit, že někomu daruji dříve zakoupenou kontaminovanou láhev s přáním zdraví k narozeninám. Je velmi obtížné prokazovat metanol v uzavřené láhvi nebo dokonce odebrat vzorek z lahve a nákladné vůbec takovou analýzu provést. Z toho plyne, že nebezpečí otravy metanolem není jen dočasný jev, ale že může reálně fungovat do vzdálené budoucnosti i desítek let a u lidí, kteří mají odpovědnost vůči svému životu a zdraví povede ke snížení nebo dokonce k odmítnutí konzumace tvrdého alkoholu. To je a le bezpochyby pozitivní vliv této tragedie.

Otázkou je, kdo za to nese odpovědnost. Bylo by jednoduché jí svalit pouze na stát. Problém je celospolečenský. Nejen, že stát nedokáže svými nástroji (kontrolními a represivními) omezit riziko závadných alkoholických nápojů na minimum, respektive výskytu nezdaněných alkoholických nápojů, ale často to není schopen zajistit ani u jiných potravin. Musíme si uvědomit závažné nebezpečí, kdy vlastní výrobce vědomě či omylem nakoupil nebo jinak získal kontaminovaný etanol, protože řada výrobců používá nakupovaný etanol jako surovinu.

Na druhou stranu do krajnosti vybičovaná představa o jediném efektivním ukazateli lidské činnosti a to zisku žene řadu lidí a skupin lidí do zcela fatálních aktivit, které mají na svědomí osudy a životy lidí. Někteří lidé mluví o rozkladu státu v takovém případě, ale to by bylo příliš jednoduché. Jedná se spíše o rozklad společnosti, devastaci jejích morálních hodnot a vztahů.

Jestliže se chceme z této katastrofy (a o katastrofu se jedná) poučit, musíme jít až ke kořenům příčin. Nežijeme v normální době. Tolik proskribovaný materialismus teprve nyní dosahuje svých obludných rozměrů a zcela vítězí nad "pravdou a láskou". Nemáme normální stabilní rodiny, nevychováváme děti v dobrém prostředí, nechováme se k sobě slušně. Máme zoufalou politickou scénu propojenou s podivnými podnikatelskými aktivitami. Ve společnosti se krade ve velkém, na silnicích se lidé chovají agresivně a nejen tam.

Jsou pokroucené hodnotové vztahy, lidé se přepadávají a vraždí pro směšné důvody. Stoupá počet duševních poruch a sebevražd, roste zločinnost mladistvích. Velké množství lidí žije pod tlakem propagandy (reklama a podobně) a z toho plynoucího stresu. Lidé jsou systematicky zpracovávání k asociálnímu životnímu stylu. Jsou zbavení jakékoliv víry a úcty k víře, k zákonu ať již je nebo jsou jakékoliv. Pro řadu lidí v naší společnosti se život scvrknul na život "ze dne na den" bez představ o budoucnosti a nebo s takovými představami krajně zjednodušenými.Projevy toho jsou všude kolem nás.

To není dobré. Chceme-li si představit svůj budoucí osud bez nadměrné spotřeby alkoholu, nadměrné konzumace drog, bez agresivního shromažďování majetku a z toho plynoucích důsledků a v politicky chaoticky spravovaném státu, což jsou příčiny cesty do "pekel", musíme se změnit jako jednotlivci i jako společnost. Je nutné navázat na tradiční hodnoty a zbavit se představy, že systém se sám svými regulačními pravidly bude posunovat k lepšímu. Obrazně řečeno, systém, který není důsledný a který se pohybuje ode zdi ke zdi nakonec zahyne ve vlastním smradu a postihne to všechny -- bohaté i chudé.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 20.9. 2012