Musejí chudí hladovět, protože bohatí chtějí jezdit autem?

14. 8. 2012

Byli jsme příliš opatrní a nepřipisovali jsme takové katastrofy globálnímu oteplování. Z nové studie Hamese Hansena, šéfa Goddardova ústavu pro vesmírná studia organizace NASA, vyplývá, že došlo k ostrému zvýšení výskytu horkých lét. V letech 1951 - 1980 docházelo k extremně horkým létům každoročně na 0,1 až 0,2 procentech zemského povrchu. Nyní postihují extremně horká léta každoročně v průměru 10 procent zemského povrchu. Sucho v Sahelu i v USA jsou velmi pravděpodobně důsledkem globálního oteplování.

Avšak tohle není jediný způsob, jímž bohatý Západ vyvolává hladomor u lidí v chudých částech světa. Druhou katastrofální metodou je využívání biopaliva.

Namísto toho, aby vlády usilovaly o snížení spotřeby paliva na nejnižší míru, jak to jen dovolí technologie, namísto, aby podporovaly užívání veřejné dopravy, chození a ježdění na kolem namísto ježdění soukromými automobily, namísto aby zlepšovaly urbalistické plánování, a tak snižovaly potřebu cestovat, rozhodly se nahradit naše divoké zneužívání benzínu naším divokým zneužíváním paliva vyráběného z plodin. Nikdo není nucen jezdit automobilem méně anebo vyrábět efektivnější vozidla. Všechno zůstává stejné kromě zdroje paliva. Důsledkem toho je, že vznikla konkurence mezi nejbohatšími a nejchudšími spotřebiteli na tomto světě: je to boj mezi přehnaným spotřebitelstvím a pouhou snahou přežít.

40 procent úrody americké kukuřice se používá pro paliva pro automobily. Letos to bude v důsledku menší sklizně větší procento. Charitativní organizace Oxfam odhaduje, že s každým jedním procentem zvýšení ceny potravin bude hladovět dalších 16 milionů lidí.

Poptávka bohatého světa po biopalivech vede k tomu, že západní koncerny se zmocňují zemědělské půdy. Charitativní organizace ActionAid odhaduje, že evropské koncenry se už zmocnily v rozvojových zemích 5 milionů hektarů zemědělské půdy - je to rozloha o velikosti Dánska - kde pěstují plodiny na výrobu biopaliv. Malí zemědělci, kteří pěstovali plodiny pro sebe a pro místní trhy, byli z půdy vyhnání a ožebračeni. Tropické pralesy, savany a louky byly proměněny v pole, kde se pěstují plodiny na biopaliva.

Když se vezme v úvahu ničení pralesů a používání dusíkových hnojiv, biopaliva vedou k vypouštění daleko většího množství skleníkových plynů do ovzduší než fosilní paliva. Británie problém vyřešila tak, že emise způsobované biopalivy nezahrnuje do svých statistik vypouštění skleníkových plynů. Tím jsou ty statistiky zcela bezcenné.

Kdyby Evropská unie přestala vyrábět biopaliva, množství rostlinného oleje na světových trzích by stouplo o 20 procent a množství pšenice o 33 procent. To by vedlo k snížení světových cen. Více než 3 miliardy litrů biopaliv tak Západ utrhl od úst těm nejpotřebnějším.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout