Režim před rokem 1989 proměnil degeneraci v jeden ze svých kladů

14. 8. 2012

Reaguji na Váš text o umění číst, uvažovat a diskutovat bez rudé clony před očima-bez osobní roviny.

Často se po r. 1989 zamýšlím na těmito otázkami, které jste nadhodil, píše Vítězslav Štoček.

Píšete, že je nesporné,že byl režim zdegenerovaný,technologicky zaostalý a utlačovatelský,dovoláváte se mnoha historických faktů.

Položme si ale otázku,zdali se toto nedá napsat o každém režimu a k čemu vlastně určité režimy slouží a také jak dlouho je možné udržet nějaký režim v mezích,kdy se v něm většině obyvatel žije přiměřeně dobře-což by tedy měl být cíl oněch režimů,všechny se na to alespoň odvolávají.

Degenerace je průvodní jev evoluce,kdo se nezdokonaluje, degeneruje.

Minulý režim ale kupodivu onu degeneraci proměnil v jeden ze svých kladů.

Tehdy se celé dekády nedělo nic pozoruhodného a to plno lidí bralo s povděkem, bylo běžné, že někdo nastoupil do podniku a dělal tam až do důchodu-resp.do politického převratu.

Přidělený byt byl více váš, než dnes koupený..atd..

Byla to jistota,která tehdy vypadala směšně ale z pohledu dnešního je to pro mnoho lidí neuskutečnitelný sen.

Technologická zaostalost je věc ošidná, dnes je vidět,že konkurenční (západní) firmy neničily své ČS-konkurenty technologickou převahou ale fyzickou likvidací strojů a leckdy i objektů,které za tím účelem nakoupily.

Tím vznikla těžko dohnatelná ztráta odborníků na daný obor-zanikla určitá tradice a škoda pro naší zemi je v pravdě obrovská.

Utlačování je také věcí pohledu-těžko lze nazvat nějakého dělníka utlačovaným, když se člověk nijak neangažoval proti režimu, měl klid z dnešního pohledu přímo svatý, veřejná doprava za pár drobných a hlavně neskutečně pokrytá celá republika, práce byla v místě, vskutku nikdo nedojížděl desítky km, jak je dnes běžné.

Plno "utlačovaných", kteří o tom dnes mluví bralo 10x i 100x tolik než obyčejný dělník, myslím hlavně různé umělce, kteří toto s oblibou zmiňují.

Plno zneuznaných VŠ pláče nad komunistickou zvůlí-ale leckdy by ztěží zvládli i dnešní VŠ-a to je co se znalostí týká dnes úplně někde jinde než tehdy-a to v záporném smyslu.

Plno lidí jistě utlačováno bylo-ale dnes to nebude lepší, zkuste se zeptat dělníka když jde z továrny, jak se mu tam pracuje-pochybuji, že svobodně odpoví-ostatně jak sám píšete, nikdo si na současné křivdy nestěžoval.

Buď se tedy bojí-nebo žádné nejsou.

Co se hysterického ideologického tlaku týká-nevím nějak po letech ,jestli byl tento tlak víc hysterický od vládnoucí KSČ nebo od západních ideologických odpůrců-dle různých pověstí a fám se na "západě" žilo doslova jako v ráji, zatímco tady se dle stejných ideologů žilo jako v pekle.

Zvonění klíči byl toho pouze důsledek,kdyby lidé věděli,co drtivou většinu z nich čeká a jaký v pravdě onen demokratický kapitalismus je,chránili by reálný socialismus vlastními těly.

Většina lidí jsou totiž úplně obyčejné bytosti,co chtějí normálně pracovat za normální mzdu a i když u toho kafrají,jsou vlastně spokojeni.

To tehdy lidé vesměs dostávali-ať to je jak to je-a ti činorodí na tom také nebyli zle,lecos bylo minulým režimem tolerováno-a ke konci dokonce legalizováno.

Byla také podstatně menší kriminalita a tím větší bezpečnost obecně.

Toto popsané velké většině vyhovovalo-jen byli ideologicky masírování, že je to málo a když se k tomu přičtou přihlouplé buzerace typu celních prohlášení, kde se musel vypisovat i prstýnek na ruce, všudypřítomné idiotské transparenty a klasický nedostatek těch nejbanálnějších věcí (každý ovšem všechno měl) -byl obraz zlého socialismu dokonalý stejně,jako je dnes dokonalý obraz socialismu hodného-když se lidé podívají kolem sebe a vidí,co vidět je.

Lidé,kteří nemohou zkousnout volbu KSČM nebo chválu minulého režimu jsou zajímavou skupinou.

Z mé zkušenosti vyplývá, že buď uvedený režim vůbec nezažili (a nezažili ho reálně dnes už ti, kterým je 40), nebo ho zažili na dobrém místě (proto mluví o nutnosti lepit vlaječky ,toto se po dělnících vesměs vůbec nechtělo, chtělo se to ale po dobře postavených pijavicích) ,nebo jsou to vyslovení blázni.

Dnes už i velice silní předlistopadoví antikomunisté mlčí-nebo se dnešním antikomunistickým bijcům nepokrytě vysmívají.

Lidem,kteří posuzují nálady ve společnosti chybí jakýsi pohled "zdola", mají za svět jen to, co zažívají a zažívali sami, vůbec je nenapadne, že většina obyvatel se chová jinak a jinak se i chovala.

Tím se z většiny z nich stávají mlátiči prázdné slámy,kteří teoretizují místo aby poznávali.

Pozn. JČ: Dalo by se tím polemizovat široce, ale jen drobnost: Západ drtivou většinou nějakou východní Evropu zcela ignoroval. Jako dnes, neměl o ni vůbec zájem. Média byla vůči kapitalistickému systému na Západě vždycky stejně kritická jako dnes. Zejména v Británii vytvářela dojem, zřejmě autentický, permanentní hospodářské a politické krize. Představu, že se na Západě žije jako v ráji, si vypěstovali Češi sami doma, nikdo na Západě to nikdy netvrdil a všichni západní občané vždycky věděli, že kapitalistická demokracie je silně nedokonalá a vyžaduje obrovské občanské energie k tomu, aby se systematicky civilizovala.

Hlavní kritikou páně Štočkovy argumentace musí být, že předlistopadový režim žil ze své podstaty, ekologicky drsně devastoval přírodní zdroje a byl zcela neudržitelný. Kromě toho byl založen na principu stádovitosti a poslušnosti. Podobně jako na dnešních britských vysokých školách, povyšováni byli ti, co kolaborovali, lezli do zadku mocným a drželi hubu. Taková praxe však nutně vede k zániku.

Vytisknout