Komunistický režim byl utlačitelský

11. 8. 2012 / Jan Čulík

Ač plně chápu frustraci pana Tůmy (diskriminaci starších lidí či žen, mimochodem 43 let není žádný věk, ve slušných zemích odstraňují efektivní protidiskriminační zákony) a respektuju názor zřejmě značné části dnešní veřejnosti, že byl příchod "demokracie" a "svobody" do ČR za posledních dvaadvacet let zklamáním, myslím si, že vzpomínkový optimismus a hněv nad dnešní politickou a hospodářskou situací vytváří u lidí poněkud falešné přesvědčení, že "za komunismu bylo líp".

K tomu je, ovšem, myslím nutno zdůraznit jednu důležitou věc. Vládní pravice a její mediální komentátoři straší veřejnost spojováním dnešní KSČM se stalinským režimem v Československu v padesátých a normalizačním režimem v sedmdesátých a osmdesátých letech. To je hrubá ahistorická chyba.

Komunistický totalitní režim mohl vzniknout v Československu pouze pod vlivem Sovětského svazu. Česko však už přes dvacet let není kolonií Ruska a zřejmě jí v dohledné době, nebo nikdy, už znovu nebude. Bez politické a vojenské moci Ruska není KSČM totalitní stranou a nikdy by se jí nepodařilo vytvořit znovu stalinský či normalizační režim. KSČM je poněkud hloupá, zastaralá politická strana, jejíž zejména extremističtější představitelé říkají v médiích provokativní pitomosti, avšak je to organizace, která už více než dvacet let plně respektuje demokratický provoz v České republice. Anebo snad někdo víte o tom, že by komunisté na českém území organizovali teroristické atentáty? :)

Fascinuje mě však vzpomínkový mechanismus u lidí jako pan Tůma, kteří úplně pomíjejí, jak intelektuálně nedýchatelný a svázaný byl normalizační režim (stalinský režim padesátých let už nikdo nepamatuje, a jako strašák tady slouží skutečně jen stereotypní, papírové koncepty).

Vy si opravdu nepamatujete, jak sterilní, hysterická a hloupá byla každodenní propaganda v médiích? Jak všechno muselo být demonstrativně spojeno s marxismem, lidé museli dělat demonstrativní politické tanečky, že mají nadšení pro husákovský režim, jinak si ani neškrtli. Možná, že stejné rituály přežívají v Česku dodnes, nyní přetransformované do "kapitalistické" a "ekonomické" formy (mě spíš děsí, že se stalinské či neostalinské metody prosazují v Británii na univerzitách, kde to dosud opravdu nebylo zvykem), jenže to přece nemůže být důvodem k tomu, abychom předstírali, že za "socialismu" bylo "krásně". Spíš bychom měli zkoumat, které utlačitelské metody ze socialismu úspěšně přežily dodneška a žijeme s nimi dál, v "kapitalistickém" hávu. Protože, přiznejme si, český "kapitalismus" má časo hodně husákovské, normalizační rysy.

Chtěl bych ale zdůraznit. Svoboda je nedělitelná. Je nesporným faktem, že za husákovské normalizce i předtím za stalinismu padesátých let byli pronásledováni lidé, kteří vyjádřili nekonformní názor, a velmi často i lidé kvůli ničemu - prostě proto, že je režim chtěl zničit.

Je asi pravda, že většina národa tím - možná - postižena nebyla (i když pochybuji, protože atmosféra na maloměstě někdy v roce 1975 musela být pěkně nedýchatelná, konec konců dobře to zachytil Viewegh ve své knížce Báječná léta pod psa). Možná, že si prostě to, co bylo zakázané, vytěsnila z mysli, nedělala to, co režim zakazoval, přijala redukci své osobnosti na malé děti, a pak se jí v husákovském sanatoriu dařilo dobře. Jenže to je přece falešný pohled na skutečnost.

Nemluvě o tom, že československý režim byl od vnějšího světa téměř hermeticky izolovaný a technologicky zaostalý. Mnoho, přemnoho věcí se po pádu komunismu r. 1989 udělalo špatně. Neexistovala strategie jak zajistit samostatný rozvoj české ekonomiky a zabránit tomu, aby se Česko stalo pouhou montovnou a odbytištěm pro velké západní koncerny. Neexistovala a dosud neexistuje žádná inteligentní zahraniční politika, jejímž prostřednictvím by si Česko zajistilo bezpečnost a spolehlivé spojence - dnes považují západní země Česko víceméně za poněkud výstřední, irelevantní zemičku, jejíž politikové jsou sice přijímáni v západních kuloárech zdvořile, ale bez zájmu. Kdyby došlo ke krizi, nikdo pro Česko nic neudělá a Česko si nevytvořilo v Evropské unii spojence mezi zeměmi obdobné velikosti.

Tohle všechno, a mnohé další, je důvodem k vážnému znepokojení nad stavem dnešní České republiky. Představa, že "za komunismu bylo krásně", je však zcela falešná.

Veřejné mínění v České republice | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes?
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.8. 2012