Diskriminace starších lidí na trhu práce je jeden z největších problémů české společnosti

12. 8. 2012

Musím reagovat na pana Petra Nešvaru. Jeho příspěvek je poněkud demagogický, míní Jan Kolář. Píše, že podle jiných zpráv Evropa není pro mladé. To je vysoce manipulativní. Jako příklad uvádí Španělsko. Ale Španělsko není nic jiného než cesta, po které jdeme a jsme o zhruba patnáct let nazpět.

Po Frankově pádu se před zemí otevřely nové možnosti. Jak už to bývá, byly zapotřebí řeči, flexibilita, zkušenosti ze zahraničí(které střední a starší generace obvykle v té míře neměla) a také schopnost zacházet s tehdy zaváděnou výpočetní technikou(vzpomeňme na dobu, kdo pracoval, často pouze psal na počítači, byl považován za experta).

V nové a rychle se měnící situaci se nejlépe zorientovali mladí lidé a také docházelo k tomu, že mladí obsazovali místa manažerská nebo si zakládali firmy. Pochopitelně chtěli do svých firem hlavně mladé lidi. Starší hůře sháněli slušnou práci. Mladí manažeři měli předsudky vůči starší generaci.

Pamatuji na jeden španělský film z té doby, bohuel už si nepamazji název, jen děj. Chlapík po padesátce přišel o práci a další nemůže sehnat. Všude naráží na manažery věku svých dětí nebo i skoro vnuků. Ti jím, jako starým "dědkem" pohrdají. A jemu nabíhají dluhy, roste zoufalství, klesá sebedůvěra, padá do deprese, v rodině se prohlubují konflikty. Film je komedie, aby situace nebyla tak bezútěšná. To je obraz Španělska kolem roku 1980.

Proč je teď ale vše jinak, aspoň na iberském poloostrově? Nu, oni ti mladí manažeři zestárli a teď stejnou nedůvěru a opovržení, jaké cítili k "dědkům" po padesátce nebo i po čtyřicítce, cítí k lidem pod třicet nebo i čtyřicet. Sedí tam stále, ve vedoucích funkcích a vybírají si lidi svého věku a svého sociálního okruhu. Je to úplně stejný důvod, proč mají v Čechách takový problém Romové, snad s tím rozdílem, že o diskriminaci Romů se ví a mluví, o diskriminaci lidí zralého věku se sice také ví, ale mnohem méně mluví a mnohem méně se proti tomu dělá.

Já mám osobní zkušenost ze svého okolí. Můj kamarád, který má blízko k padesáti, se živil skoro třicet let jako řidič z povolání. Nějakou dobu ovšem nemohl sehnat práci. Věděl jsem, že jiný můj známý, pětadvacetiletý podnikatel z podnikatelské rodiny (proto může už v svém věku řídit firmu, byť malou) hledá řidiče a nemůže najít. Když jsem mu řekl o tom, že někoho znám, měl radost, když jsem ale prozradil věk, sprostě mi nadal nepublikovatelnými výrazy s tím, že on dědečky nezaměstnává, že není charita, ani domov důchodců.

V tom dopise vašeho čtenáře jsou i další nechutnosti, ale těmi se pro tuto chvíli nebudu zabývat. Osobně si myslím, že diskriminace starších lidí na trhu práce, je jedním z největších problémů české společnosti. Právě proto, že se tváříme, jako by neexistoval. Znám mnoho lidí nad padesát, kteří usilovně shánějí práci a pracovat by chtěli, ale není o ně zájem. Když na problém nebudeme upozorňovat, za dvacet let budeme mít problém další-totiž s mladými lidmi, kteří budou čelit stejné diskriminaci na trhu práce jako dnes čelí starší generace. Protože mladí, blbí, arogantní zůstanou blbými a arogantními, zato však zestárnou a budou pohrdat mladými, diskriminovat mladé a nedůvěřovat mladým.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.8. 2012