Sekání kosou, neboli kosení

25. 7. 2012

Články Borise Cveka o sečení kosou ZDE a ZDE mě potěšily a protože mohu přidat pár osobních zkušeností, rozhodl jsem se napsat tento krátký text. Především samozřejmě potvrzuji veškeré výhody tohoto sečení. Především jde o zdraví prospěšnou činnost, kdy je možné i místo filozofických debat prostě jen "splývat" s okolní přírodou, zvláště pokud pracujete sami jako já, píše Miloš Martínek.

Doporučil bych však se sečením rozhodně nezačínat až kolem desáté, zvláště pokud je slunečné počasí, ale co nejdříve ráno po rozbřesku, kdy je tráva plná rosy. Ta při kosení výrazně napomáhá. Nebo pokud trávu nepotřebujete sušit, kosit po dešti. Prostě tráva by měla být mokrá, napomáhá to tomu, aby se člověk zbytečně nedřel. Takto brzy ráno se zahradami obvykle nese jen ptačí zpěv, který je po ránu slyšet o to lépe, že je vlhký vzduch. V době kdy idylu začne rušit rachot dvoutaktních motorů sekaček už tak obvykle končím se sekáním. Takto udržovaný trávník má charakter kvetoucí horské louky a opravdu se seká dvakrát do roka. Já ovšem na rozdíl od pana Cveka trávu suším na seno pro dvě kozy. K sekání je zapotřebí dobrá kosa, správně připravená. O těch ze supermarketů bych pochyboval, já mám starou Jugoslávskou kosu, je docela slušná, ale nejlepší jsou prý rakouské, ty se dají zakoupit třeba ZDE.

Nejlevnější varianta je však osvědčená kosa po dědovi. Určitě nezklame. Na naklepání, které je čas od času zapotřebí udělat doporučuji využít válcovitý přípravek se dvěma čepičkami na první a druhý náklep, který by se měl dát zakoupit. Já jej sehnal v bazaru. Naklepat se dá i po staru na kovadlince, ale to bych určitě nedoporučil začátečníkům. Ve zmíněném obchodě se dá kosa objednat naklepaná a mají zde na naklepávání i jiné přípravky a instruktážní videa. Místo brousku (který se může vlhčit v mokré trávě) se pak dá s úspěchem při kosení obtahovat ostří ocílkou na nože. Tou složenou ze dvou řad plíšků s rukojetí. Mám to vyzkoušené a funguje to dobře. Sečení, pokud člověk získá určitý fortel by mělo být poměrně lehké, sekáč by se neměl dřít, naopak jde o příjemné rozpohybování. Pokud jste však začátečníci počítejte, že to nepůjde snadno a budete s kosou zápolit. Prostě to chce cvik a po získání zkušeností je kosení velice rychlé.

No a samozřejmostí jsou dřevěné hrábě, které jsou lehké a nezasekávají se do porostu a také vidle se třemi nebo dvěma dlouhými hroty na nabírání sena a také na obracení. Při kosení se tráva skládá sama do řádků. Při obracení se jde kolem řádku a obrací se vidlemi nebo hráběmi. Seno se sbírá vidlemi napichováním v řádku, na dobré vidle se nabere nečekaně mnoho sena, je dobré když mezitím další pracovník pohrabuje hráběmi nesebrané zbytky. Seno může klidně i zmoknout, ale pak je potřeba jej při přesušení opět obrátit, dokonce sedláci říkávali, že takové seno je "žírnější"neboli chutná dobytku více. Nuže ať se dílo daří.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.7. 2012