Všechno přesně naruby

24. 7. 2012 / Marek Řezanka

V listopadu 2010 Petr Nečas odvolal současného ministra spravedlnosti Blažka z dozorčí rady Lesů ČR s tím, že "v dozorčí radě tak zásadního podniku, jako jsou Lesy ČR, musí být člověk, který má důvěru premiéra." Holt dozorčí rada není ministerským křeslem, ale možná by premiér Nečas měl více veřejnosti vysvětlovat, kdy někdo má či nemá jeho důvěru -- a jaká kritéria výběru k tomu používá. Jediné, co víme, že v současnosti má premiérovu důvěru kromě Blažka ještě ministr Kalousek, se kterým byl doposud pan premiér na kordy.

Nyní se ale oba spojili ve spravedlivém boji proti padouchovi Lessymu, který v tuto chvíli důvěru pana premiéra nemá. Proč věří P. Nečas raději Kalouskovi než Lessymu, těžko říci. Možná to nějak souvisí s bojem s korupcí -- aby to bylo srozumitelnější -- s korupcí po svém boku. Jinak už občan opravdu neví, co si má myslet.

P. Zeman si vybral jako kandidáta na post pražského vrchního státního zástupce Lenku Bradáčovou. Ministr s jeho volbou souhlasit nemusí. Ale neměl by přesahovat svoje pravomoci tlačením ministra k výběrovému řízení, které oproti tomu u mnohasetmilionové zakázky na letouny CASA podle vlády potřeba nebylo.

V květnu roku 2010 zažalovala Evropská komise Českou republiku u soudního dvora Evropské unie z důvodu nedodržení předpisů EU o hospodářské soutěži, protože vláda nevyhlásila na nákup strojů CASA řádné výběrové řízení. Okolnosti nákupu strojů začaly vyšetřovat protikorupční policie i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V říjnu Ministerstvo obrany ČR přiznalo zbrojařské firmě Omnipol za tříletý servis letounů CASA marži 69,5 milionu korun.

Když v roce 1998 vyšlo najevo, že zaměstnanec majetkové sekce ministerstva bydlel v bytě právníka společnosti Omnipol, označil to Nečas za příklad "nepřímé korupce jako řemen". Dnes již vidí věci jinak. Tohle už není vývojový román, to je přímo vývojový horor. Jaké proměny premiéra Nečase ještě za jeho působení ve vrcholné politice zažijeme?

Veřejnost mlčí a jenom sleduje, jak se experti vyjadřují k požadavku ministra Blažka na výběrové řízení.

"Kdyby Nejvyššího státního zástupce nikdo nenutil a ze své vlastní vůle by se rozhodl, že udělá výběrové řízení, pak mu zákon nebrání v tom, aby takové řízení uspořádal," sdělila svůj výklad bývalá ústavní soudkyně, E. Wagnerová.

"Případný soudní spor bychom nakonec jako kasační instance museli řešit u nás, protože by šlo jednoznačně o veřejnoprávní spor," uvedl místopředseda Nejvyššího správního soudu, M. Mazanec.

Pokud by P. Zeman odmítl přistoupit na Blažkovu hru, neměl by být bez šancí na úspěch. "Jsem přesvědčená, že by musel vyhrát," prohlásila Wagnerová.

P. Nečas a jeho věrná spolubojovnice s korupcí, K. Peake, ovšem vidí věci jinak.

"Vypsat výběrové řízení je plně v kompetenci ministra spravedlnosti, který nese odpovědnost za fungování státního zastupitelství. Musí ale proběhnout tak, aby jeho výsledky byly nezpochybnitelné," řekla Peake.

Asi to je tedy úkol pro chytrou Horákyni -- a zřejmě i proto se Peake nepouštěla do větších rozborů, jak nezpochybnitelnost takového výběrového řízení zajistit. Premiér Nečas si možná ani neuvědomuje, jak často si protiřečí, a nakolik nedůvěryhodným se tím pro občany stává. Pokud se totiž všude hrdě chlubí svým heslem o rozpočtové odpovědnosti (když s bojem proti korupci dopadá jak sedlák u Chlumce), lze jenom stěží pochopit, jak může poklepávat po rameni ministrovi Blažkovi. "Jestli o něco usiluji - i když v tom zatím nejsem úspěšný -, tak to bude nová politika ODS, a ta nesouvisí s reklamními hesly o očistě. V téhle souvislosti uvedu jeden příklad, který mě děsí, a to je prohlášení vlády, že její politikou je 'rozpočtová odpovědnost'. Vládní politika nemůže stát jen na státním rozpočtu. To je další heslo, které jsme prezentovali navenek, ale liberál se má starat hlavně o to, jak se mají lidi, ne stát. Samozřejmě to spolu souvisí, ale my jsme státní rozpočet zbožštili," uvedl Blažek v rozhovoru pro Respekt v roce 2010. Ministr Pospíšil nebyl bezchybným a byl a je nedílnou součástí těch, kteří nám vládnou. Ale je třeba si klást otázku, zda jeho nástupce je kvalitativně lepším ministrem, či naopak. V partnerském vztahu i na politické scéně je vždy nejhorší přetlak. Čím více oběť násilí ustupuje agresorovi a násilí se podává, tím více se blíží okamžik, kdy dojde k fyzické likvidaci buď týrané oběti, nebo tyrana. Pokud se ve společnosti kumuluje napětí, je pouze otázkou času, kdy kotel vybuchne. Je na občanech a dále na odborech a hnutích, aby to tak daleko nenechali zajít, když vláda to evidentně do krajnosti žene. Je potřeba reagovat okamžitě a soustavně dávat najevo, kam by se mantinely posouvat neměly. Určuje-li ministr financí, co policie smí a co nesmí vyšetřovat, měl by se okamžitě poroučet. Zpochybňuje-li premiér důvěryhodnost policejního prezidenta, aniž podá jakýkoli důkaz pro takové pochybnosti, je to na rezignaci. Nemluvě o evidentní nepravdě o důvodech pro odvolání exministra spravedlnosti Pospíšila. Je-li ministrem spravedlnosti jmenován někdo, který byl týmž člověkem odvolán z vedení Lesů ČR pro podezření z nezákonného jednání, opět by to nám všem mělo vadit. Mělo by nás zajímat, jak se naložilo s milióny na nový registr vozidel, který není dodnes zcela funkčním a který zkomplikoval mnoha lidem životy. Proč neběžely starý a nový registr paralelně, než by se zjistilo, že nový funguje? Jak se zde aplikovaly vládní zodpovědnost a šetření?

Kauza IZIP, kauza ProMoPro, stávající podoba církevních restitucí, stávající podoba penzijní reformy, Drábkovy karty, kauza Opencard, dřevařská lobby na Šumavě. V těchto a dalších případech by se dalo předpokládat, že společnost dá najevo svůj nesouhlas a bude vládu tlačit k revizi svých kroků. Jinak se opět posune laťka toho, co je možné v "království dánském", kde je toho shnilého více než dost.

Vytisknout