Fischer nebo Fischerová?

24. 7. 2012 / Michal Vimmer

Když neúřaduje Václav Moravec, česká politická scéna usíná a odebírá se na zasloužený odpočinek. Nabízí se v této letní pohodě poptat se "Osobností", koho by si přály na Hrad.

9.července se vyptávala Mladá fronta ("30 osobností", výsledek: "ŽENA" = Táňa Fischerová. )

O 14 dní později bylo iniciativou Lidových novin vytěženo "40 osobností." Výsledek? Rozpačitě, s odřenýma ušima: )

Takže kandiduje Táňa Fischerová.

Archetypální výsledek volby českých "Osobností" je zřetelně podložen vším možným (morální kredit, neposkvrněná minulost, pohlaví), jen vlastní zákonem vymezenou náplní práce příštího prezidenta se poněkud míjí.

I bez Václava Moravce by si potenciální volič měl především dokázat odpovědět na otázky, zda je ten či ta věrohodně a kvalifikovaně schopna:

- jmenovat a odvolat předsedu a další členy vlády a přijímat jejich demisi, odvolávat vládu a přijímat její demisi

- svolávat zasedání Poslanecké sněmovny

- rozpouštět Poslaneckou sněmovnu

- pověřovat vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády

- jmenovat soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy

- jmenovat ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu

- odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem, nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazovat odsouzení

- vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního

- podepisovat zákony

- jmenovat prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu

- jmenovat členy Bankovní rady České národní banky

-zastupovat stát navenek

- sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy

- být vrchním velitelem ozbrojených sil

- přijímat vedoucí zastupitelských misí

- pověřovat a odvolávat vedoucí zastupitelských misí

- vyhlašovat volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu

- jmenovat a povyšovat generály

- propůjčovat a udělovat státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán

- jmenovat soudce

- udělovat amnestii.

Krom toho:

"Prakticky všichni naši čelní státníci byli trestně stíháni, a pokud neemigrovali, pak i vězněni. Pouze T. G. Masaryk, Edvard Beneš a Klement Gottwald emigrovali ještě před tím, než by byli odsouzeni. Emil Hácha byl vězněn po roce 1945, kdy ho komunistický ministr vnitra Nosek dal převézt z Lán do pankrácké nemocnice, kde zemřel po 6 týdnech věznění. Gustáv Husák strávil ve vězení 9 let, Ludvík Svoboda asi 1 rok, Antonín Novotný 5 let v Mauthausenu, Antonín Zápotocký byl vězněn asi 5 let (Pankrác, Drážďany, Sachsenhausen, Oranienburg), Václav Havel strávil v komunistických vězeních 4 roky, a tedy jedině Václav Klaus zatím nebyl postižen trestním stíháním ani vězněním... Po Masarykovi u nás skutečně vládli Adolf Hitler (po začlenění Československa do Třetí, později Velkoněmecké říše), od roku 1948 pak Stalin, Chruščov, Brežněv, Andropov, Černěnko a nakonec Gorbačov. Je zajímavé, že i Hitler byl trestně stíhán a prožil ve vězení asi 1 rok, když se v roce 1924 pokusil o puč, a ve vazbě dokonce napsal slavnou knihu "Mein Kampf", která se stala programem nacistické strany a celého Německa po dalších 21 let. Stejně i J. V. Stalin byl trestně stíhán, a dokonce odsouzen v carském Rusku za bankovní loupež, kterou provedl v rámci stranického boje k získání financí pro podporu sociálnědemokratické strany, poté strávil několik let ve vyhnanství na Sibiři. I jeho předchůdce, V. I. Lenin byl trestně stíhán, uvězněn a před svou emigrací na západ rovněž nedobrovolně pobyl několik let na Sibiři." ZDE

Kdo z dnešních kandidátů, najmě oblíbenců našich "Osobností", splňuje tato přísná kritéria?

Je zřejmé, že našim "Osobnostem" nejvíc záleží na tom, jak kandidát(ka) vypadá, jak se obléká, jak se usmívá, a kdyby bylo nejhůř, aby ani mouše neublížil(a).

"ŽENA" je U Nás kvalifikace. Jaká žena ? - to už je neslušná otázka.

Je, jaká je.

Pak jsme ale na nejlepší cestě od demokracie zastupitelské k demokracii spasitelské.

Před 10 lety byl hlavním tématem domácí politické diskuze problém, kde všude se U Nás smějí prohánět vodní skútry. Hrdinou "Vysmátého léta 2002" byl jistý pan Schling, který "odmítl podepsat vyhlášku připravenou ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem, která provoz skútrů a člunů zcela zakazuje v období mezi 15. červnem a 15. zářím." ZDE

12. srpna přišla povodeň a skútry měly pré.

Jsme po 10 letech politicky, morálně a intelektuálně dál?

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 24.7. 2012