V budoucnosti budeme muset použít model "omezené intervence", protože USA nebudou mít dostatečný vojenský rozpočet ani lidovou podporu pro zásahy v zemích, které jsou mimo okruh našich životních zájmů.

Libye byla "levná". Stála jen zlomek toho, co války v Iráku a nebo Afghanistanu, protože se o náklady podělily ostatní země. Politici ve Washingtonu si ale budou muset uvědomit, že pokud se jiné země budou podílet na nákladech budou přirozeně chtít i část uznání (opět čti: podíl na kořisti).

Otázka před Libyi byla zda je možné uskutečnit intervenci a současně udržet (americké) náklady i lidské ztráty (patrně míněno vlastní pod kontrolou. Dnes můžeme odpovědět, že ano.

Je nám opět "prodávána válka". A to válka čistá a fajnová, plná rozmesmátých dětí s vlaječkami a pohledných, mladých, nadějných a radujících se "rebelů". Válka za svobodu, demokracii a světlé zítřky doposud utlačovaných lidí. Válka mediálně personalizovaná do jednoho všemocného zlořáda galaktického významu, kterého je nutné za každou cenu zabít, i kdyby se v Libyi mělo vše srovnat se zemí. Válka, postavená na jakési "ochraně civilistů". Válka, kde má právo na svobodné vyjádření demonstrující civilista, ale jeho spolužák, toho času voják základní služby v Libyjské armádě pozbyl práva na život a stal se "stoupencem zlořáda", určeným k likvidaci. Válka, kde občas spadne bomba do školy, nebo nemocnice, ale to vše za svobodu prostě stojí. Válka, kde v médiích opět nevidíme mrtvoly, bídu, hlad a utrpení.

Nikdy jsem nebyl v Libyi, nerad bych se pouštěl do diskusí, jak se tam "žilo" a jak byl běžný obyvatel utiskován a v jaké hmotné a morální bídě musel existovat. Pouze ten by nám na podobné otázky uměl odpovědět. Umím hodnotit pouze to, co vidím. Viděl jsem Zelenou knihu, viděl jsem ještě nedávno plukovníka v objetí politiků, kteří ho teď likvidují, viděl jsem zprávu OSN o dodržování lidských práv v Libyi z loňského listopadu. Nevím, čím a jak se provinil plukovník na svých lidech a zemi. Zda lidi mučil hůř, než to provádějí američané na Guantanámu, chtěl jim sebrat důchody a naložit vysokou DPH, všem šmíroval maily a telefony, nebo vydával nějaké libyjské "Patriot acts".

Co vím o plukovníkovi, je pouze to, že chodil ve veselém oblečení, vytáhl Libyi z feudalismu a negramotnosti, dokázal ji 40 let neprodat žádné ideologii, či korporaci a udržel ji i v dnešní době bez nějakého státního dluhu, či jiné formy závislosti na ostatních. Tak nějak nám prostě vybočoval z řady a na začátku roku už nejspíš zlobil hodně. Přestal se mu líbit dolar, nákupy francouzských stíhaček, obnovení nových smluv se západními těžaři plánovné na letošek a také se začal podezřele paktovat s Čínou. K tomu měl drze nainvestováno cca 150 mld. USD různě po světě, "drobné pohledávky" u nynějších ochránců civilistů, jakousi problematickou záležitost zmizelých libyjských peněz v Goldman Sachs a také 150 tun zlata ve sklepě. Je zbytečné hodnotit jednotlivosti, zabývat se třeba tím, že na fotografiích z Libye bývala vidět udržovaná města, dobře oblečení lidé a nová auta. Nebo na televizních záběrech raněných zkoumat kvalitní vybavení jejich nemocnic. Nicméně jako "témata k řešení demokracie a ochraně civilistů" bychom asi našli akutnější případy o něco jižněji v Africe...

Náš Ahmed má tedy svobodu a demokracii. Zatím to není nic moc. Přišel o dvě děti, užil si s domovní prohlídkou, má spálené auto, ztratil práci, ve městě je všechno roztřílené, nic nefunguje, není co jíst, peníze, co měl v bance už těžko uvidí, policie už neexistuje a po ulici stále běhají lidé se samopaly. Snad se to za půl roku zlepší, až dorazí humanitární ochranitelé, pořádkové jednotky, vojenští poradci, vezmou to tu do rukou a udělají si základny. A také, až Francouzi zbudují banku, kde mu půjčí do začátku a nějakou montovnu, kde bude moci skládat lampičky za 5 EUR na den. Navíc, v obchodě bude už i Guinness, uvidí prvně McDonald a bude moci jet na dovolenou do Itálie, kdyby na to tedy náhodou měl. Ovšem, pokud to dobře dopadne. Ti lidé se samopaly tu mohou běhat a působit ještě hodně dlouho. No, za pár let se za Ahmedem podíváme a zeptáme se, jak se má. Třeba bude zrovna rozesílat do světa děkovné dopisy za pomoc na cestě k demokracii.

Co nám to všechno vlastně ukázalo? Především byla nastavena nová hranice, co si aktuálně mohou politici, korporace, média dovolit a projde jim to. A ta hranice je už hodně, hodně daleko. Už víme, k čemu slouží OSN a jeho legislativa, že NATO už není obranný pakt, co to znamená bezletová zóna, že válka už se nejmenuje válka, a že pod hlavičkou ochrany práv civilistů je možné přivést dotyčné civilisty do chaosu, bídy a utrpení. Další je vnímání a morálka lidí. Pokud se v médiích podívám na diskuse pod články, jímá mne hrůza. Navíc jsme v zemi, kde máme s problematikou různých okupací, "vstupů spřátelených vojsk" a exportování státního majetku letité zkušenosti. Děsivý je také počet lidí, kteří se na této věci podílí, počínaje piloty bombardérů, přes voliče ve Francii a Británii, kteří akceptují kolonizační projekty korporací za jejich daně, až po nedospělé a nevzdělané rádoby novináře, kteří za mrzký peníz v českých médiích tupě překládají články z Reuters a CNN, doplňují do nich působivá adjektiva, sní svoje sny o tom, že jsou novináři a je jim úplně fuk, že se jde o snůšky blábolů válečné propagandy a jedna zpráva popírá druhou, nebo nedává smysl pro selský rozum."

Snažil jsem si vybavit, kdy v historii z podobné revoluce nevzešel ještě větší průšvih a nic mne nenapadlo. Třeba ta libyjská bude první, kdo ví. Prozatím si musíme jen připomenout oblíbenou poučku -- aby mohl přijít nový řád, musí nejdříve nastat chaos. A je vidět, že chaos už umíme levně, rychle, spolehlivě a se souhlasem veřejnosti."