Válka v Libyi a ohrožení ústavy Spojených států amerických

22. 3. 2011 / Karel Dolejší

V roce 2007 uchazeč o funkci prezidenta Spojených států amerických Barack Obama řekl:

"Prezident podle Ústavy nemá pravomoc jednostranně autorizovat vojenský útok v situaci, která nezahrnuje zastavení akutního nebo bezprostředně vznikajícího ohrožení státu."

A tato slova byla naprosto pravdivá. V politice ovšem na krásných slovech mnoho nezáleží; záleží na činech. Mladý Napoleon Bonaparte se například důrazně hlásil k jakobínské frakci francouzské revoluce a napsal pokud vím nejméně jeden menší spisek oslavující svobodu lidu - dokud se sám nedostal k absolutní moci. Barack Obama, který během své kampaně důrazně odmítl snahy tehdejší administrativy obcházet ústavu, si v březnu 2011 s toutou ústavou vytřel pozadí, když bez souhlasu Kongresu a bez vyhlášení války nařídil americkým ozbrojeným silám, aby zaútočily na Libyi, která nechystala žádný útok na USA.

Republikánský senátor Richard G. Lugar, člen zahraničního výboru, ke snahám prezidenta zatáhnout USA do války proti Libyi již 14. března vydal prohlášení, v němž se mimo jiné praví:

"Jakákoliv efektivní bezletová zóna si vyžádá americkou účast a vojenský majetek. Taková operace může americké daňové poplatníky stát miliony dolarů, nebo i víc, v závislosti na tom, jak dlouho bude uplatňována, a na úrovni amerických závazků. Spojené státy již každým rokem vydávají miliardy dolarů na obranných výdajích vyvolaných potřebami zajištění bezpečnosti v regionu Perského zálivu.

Vzhledem k nákladům na bezletovou zónu, riziku, že naše zapojení bude eskalovat, nejistému přijetí jakékoliv americké intervence v arabské zemi arabskou ulicí, potenciálním civilním ztrátám, nepředvídatelnosti závěrečné fáze války, přepětí naší armády a dalším faktorům, je pochybné, zda vyhlášení bezletové zóny nad Libyí poslouží zájmům Spojených států. Nicméně pokud Obamova administrativa o tomto kroku uvažuje, měla by začít usilovat o vyhlášení války Libyi, které by dovolilo k tématu zahájit plnohodnotnou debatu v Kongresu. Navíc by měla požádat vlády Ligy arabských států prosazujících bezletovou zónu, aby poskytly zdroje nutné k zaplacení takové operace." (Zvýraznil KD.)

Také Lugar má naprostou pravdu - ale jeho dlouholeté působení v Senátu je navíc i zárukou toho, že svá slova myslel naprosto vážně.

Poté co si prezident Barack Obama v souvislosti s tažením proti Libyi uzurpoval pravomoci, které mu nenáležejí, ústava Spojených států amerických leží pošlapána v prachu - a zdá se, že si s tím až na řídké výjimky nikdo zatím příliš hlavu neláme.

Nezbývá tedy než konstatovat: Pro dobro americké demokracie musíme teď doufat, že intervence v Libyi skončí naprostou katastrofou, která, zdá se, jako jediná může ještě dokázat oživit mizející zájem Američanů o osud základního zákona jejich vlastního státu - základního zákona ohroženého "vývozem demokracie" do Severní Afriky...

Egyptská revoluce | Libye
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 22.3. 2011