Otazníky nad Fukušimou

17. 3. 2011 / Karel Dolejší

Kromě toho, že si na nedostatek informací o jaderné havárii stěžují obyčejní Japonci, kritizují ho i místní média a dokonce už také šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Komentátorka Deutsche Welle Sybille Golte konstatuje, že informací je málo a některé nepůsobí věrohodně. A podle bývalého operátora jaderné elektrárny Arnolda Gundersena je navzdory opačnému ujišťování úřadů dávno prakticky jisté, že tlakové nádoby přinejmenším některých reaktorů musely být poškozeny, protože jinak není možno vysvětlit únik radioaktivních izotopů jódu a cesia.

Ti kdo si ještě pamatují, jak svého času vypadaly informace o černobylské havárii, mohou být překvapeni, kolik je tu podobností. Zprávy jsou polozprávami a řada informací se zřejmě zamlčuje - a k tomu všemu, pokud má pravdu Gundersen, nikdo už kvůli zamoření velínů vlastně ani přesně neví, jaký tlak je aktuálně v reaktorových nádobách a jaká je úroveň radiace uvnitř jednotlivých bloků.

Česko je ovšem v některých ohledech více než světové a dalece předčí všechny západní břídily. Tak například píáristé českého jaderného průmyslu dokážou každému briskně vysvětlit, proč je Černobyl dávno uzavřenou záležitostí a že Němci jsou oslové, když ještě dnes trvají na zákazu lovu divočáků v oblastech zamořených radioaktivním spadem před 25 lety. PR oddělení českých jaderníků léta vynakládalo značné úsilí na to, aby dopady černobylské havárie co nejvíce asociovalo s pouhými psychickými problémy a panikou a nemuselo se bavit o fyzikálních, medicínských a hydrologických faktech. Teď začíná znovu. V sázce jsou totiž stamiliardy ze státního rozpočtu, a o takové sumy už v ČEZku stojí za to bojovat...

Málo se hovoří o potenciálních zdravotních dopadech radioaktivních materiálů unikajících z havarovaných japonských jaderných zařízení. Radioaktivní jód 131 může vyvolat rakovinu štítné žlázy, stroncium 90 rakovinu kostní dřeně a cesium 137 rakovinu vnitřních orgánů. Bývalý operátor JE Gundersen hodlá doma v USA preventivně užívat jódové tablety, protože nepochybuje, že spad se rozšíří i přes Tichý oceán. Je to jistě projev předběžné opatrnosti, stojí však za to srovnat si informace zmíněného druhu s tím, o čem hovoří třeba představitel japonské vlády Edano nebo čím nás zásobují čeští experti placení ČEZem.

S výjimkou palivových článků obsahujících plutonium není v elektrárně nic nebezpečnějšího, než objekt v sousedství čtvrtého bloku sloužící k dochlazování vyhořelého paliva. Jestliže se experti dohadují především o tom, jak velké je či není poškození masivních bezpečnostních prvků samotných reaktorů, zůstává stranou fakt, že vyhořelé palivo je chráněno mnohem méně než samotný reaktor, ačkoliv je z hlediska obsahu nestabilních radioaktivních látek vlastně výrazně nebezpečnější. A právě tento málo chráněný objekt byl zachvácen požárem kvůli tomu, že do něj zřejmě kdosi přestal doplňovat vodu...

Před rokem 1989 většina obyvatel české kotliny velmi dobře věděla, že z médií se vesměs dozvídá jen pravdu patřičně kosmeticky upravenou. Jestli dění kolem fukušimské havárie nezpůsobí renesanci tohoto zásadního přístupu a naši spoluobčané budou dál nadšeně opatrovat těšínská jablíčka zakrývající skutečný rozsah japonské jaderné katastrofy, pak už zřejmě není pomoci.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 17.3. 2011