Laboratoře komunitní ekonomiky

30. 8. 2010 / Richard Heinberg

Strategií, která stojí za vyzkoušení, je zakládání volně koordinované národní sítě místních Laboratoří komunitní ekonomiky (Community Economic Laboratories, CELs).

Pojem "laboratoř" se navrhuje, protože druhy snah a iniciativ, které budou nejlépe sloužit komunitám za rychle se vyvíjejících ekonomických okolností, nemusejí být na počátku jasné nebo vůbec známé - budeme muset experimentovat. Dokonce není vůbec nutné ani důležité, aby takto pojaté subjekty přijaly navrhovaný název. Některé komunity mohou dát přednost mírně odlišným názvům z politických důvodů: Například v červených státech (tradičně republikánských, protože mapy volebních výsledků v USA označují státy s převahou republikánů červeně, zatímco převážně demokratické státy modře, pozn. J.K.) by se lépe mohla hodit Laboratoř místního podnikání.

V každém případě posláním všech CELs bude zvyšování osobní a komunitní odolnosti.

I když jsou zboží a služby většině obyvatelstva tradičně dodávány prostřednictvím tržních vztahů založených na zaměstnaneckých a obchodních vztazích mezi jednotlivci a na zisk orientovanými podniky, i za dobrých časů někteří jednotlivci příležitostně (a jiní trvale) vyžadují zvláštní pomoc, která je obvykle poskytována neziskovými organizacemi služeb nebo vládními programy. Ve zvlášť těžkých časech - takových, jaké teď národ zakouší - velká množství jednotlivců a rodin ztrácejí práci a příjmy a tím i přístup ke zboží a službám, které jim dříve poskytovalo tržní hospodářství. Zároveň vlády se snižujícími se daňovými příjmy jsou tvrdě tlačeny, aby zajistily dostupnost služeb pro rychle rostoucí řady nezaměstnaných. V takové době by mohlo být užitečné prozkoumat nové a inovované způsoby podpory soběstačnosti prostřednictvím koordinace nejrůznějších družstevních, neziskových, tržních a vládních aktivit, které budou vycházet z jedinečných místních podmínek a budou se jim přizpůsobovat.

Základní myšlenka je jednoduchá: CELs by měly být multifunkčními centry, která pomáhají lidem postiženým těžkými časy. Měly by tak činit nabídkou výběru služeb, stejně jako možností pro sebezdokonalení, výukou, pomocí při vzniku živností a účastí na komunitním životě. Některé možné příklady:

• potravinové družstvo
• jídelna pro chudé
• komerční středisko zpracování, konzervace a skladování potravin dostupné za nízké ceny (nebo na základě vzájemné výpomoci) malým místním producentům
• komunitní zahrada s individuálními záhonky s možností sezónního pronájmu, stejně jako komunitní záhony pěstující plodiny pro kuchyni pro chudé
• středisko zdravého života nabízející zdarma nebo levně kursy výživy, vaření a jógy
• zdravotní poradenství zdarma (a/nebo na základě výměnného obchodu)
• poradenství a služby pro duševní zdraví
• půjčovna nářadí
• středisko zprostředkování práce propojující lidi s nevyužitými schopnostmi a dovednostmi a potřeby komunity může fungovat za peníze nebo prostřednictvím výměnného obchodu
• právní poradna
• recyklační středisko zpracovávající odpad na zdroje různých druhů včetně kompostu a druhotných surovin a na znovu použitelné výrobky
• úvěrové sdružení nabízející nízko úročené nebo dokonce bezúročné půjčky (model švédské banky JAK
• družstevní inkubátor
• vedení a zúčtovací středisko místní měny
• inkubátor podniku místní dopravy, může zahrnovat sdílení aut, sdílení cest a půjčovnu jízdních kol stejně jako uzel veřejné dopravy
• ubytovací informační centrum propojující dostupné ubytování s lidmi, kteří potřebují střechu nad hlavou včetně pronájmů a možností legálního squattingu v zabavených nemovitostech, stejně jako různé formy sdílení bydlení
• komunitní vzdělávací středisko nabízející zdarma nebo levně kursy dovedností užitečných pro obživu v nové ekonomice - včetně zahradničení, péče o zdraví, vycházení se skromnějšími prostředky, úspor energií, izolací staveb atd.

I když není zásadní, aby CEL měla v komunitě jediné fyzické sídlo, bylo by zřejmě výhodou, kdyby sídlila na dostupném význačném místě: Jednotlivci a rodiny, kteří právě ztratili práci nebo čerství bezdomovci mohou být dezorientovaní, méně mobilní nebo z jiného důvodu neschopní dostat se do různých místně rozptýlených středisek služeb a příležitostí. Dostupných komerčních prostorů v centrech mnoha měst je kvůli krizi už nadbytek; kdyby CEL byla schopná získat k užívání významnou prázdnou budovu, kde dříve sídlila banka nebo obchodní dům, sama fyzická přítomnost v takové budově by napomohla prostřednictvím její architektonické hodnoty úsilí členů komunity sdružit se ve prospěch jejich sousedů. K jiným možnostem patří opuštěná nákupní centra nebo prázdné montované haly.

Podobně jako nákupní střediska by CELs mohly být nejúspěšnější, kdyby "kotvily" se dvěma nebo třemi základními podniky - z nichž potravinové družstvo a/nebo jídelna pro chudé, organizace komunitních služeb, úvěrové nebo dopravní družstvo by mohly být těmi správnými. Menší prostory by se mohly najímat nebo nabízet jako naturální příspěvky práce nebo služeb neziskovým organizacím a družstvům různých druhů ve stavu zrodu.

Projekt jako celek by mohl být zastřešen místní neziskovou organizací, družstvem nebo nějakou servisní agenturou. Ideální pro tento účel jsou CAPs (Community Action Partnerships, síť více než 1000 neziskových organizací pomáhajících chudým v USA - pozn. J.K.), ale stát se partnery nebo převzít vedení by mohly i jiné místní organizace. Jednotná celostátní "nálepka" CEL bude pro komunitu mnohem méně důležitá než vědomí vlastnictví jedinečné úspěšné laboratoře. Nicméně celostátní síť by mohla napomoci rychlému rozšíření nejlepší praxe, úspěšných příběhů, výzev a dalších relevantních informací.

Existující modely - třeba i dílčí - mohou být rozpoznány jako úvodní kroky, následované podporou jednoho nebo více pilotních projektů.

Experimentujte!

Poznámka překladatele: V českých podmínkách si těžko dovedu představit významnější rozšíření podobných aktivit v situaci, kdy nejen vláda a podnikatelé, ale i samosprávné orgány se chovají k obětem krize málem jako k jejím viníkům a samy oběti z řad střední třídy hledají viníky mezi ještě většími chudáky, než jsou samy. Stejně tak některá doporučení vyplývající z americké reality mohou v Čechách a na Moravě působit až komicky. (Třeba představa, že banka nabídne neprodejnou konfiskovanou nemovitost k užívání squatterům.) Přesto článek předkládá řadu užitečných námětů, které by po náležitém rozpracování mohly dojít uplatění i tady.

Přeložil Jindřich Kalous

Vytisknout