NEONACISTÉ: "Připomenutí samostatného Československa" v Otrokovicích

26. 10. 2009

tisková zpráva Antifašistické akce Zlínsko

Ti nejnebezpečnější neonacisté z organizace Autonomní nacionalisté a Národní odpor se chystají již potřetí do moravských Otrokovic. V červnu 2005 zde demonstrovali pod hlavičkou Národního sjednocení, v lednu 2007 zde zase akci ohlásili Národní korporativisté. Před dvěma lety došlo k tvrdým srážkám s místními antifašisty, kteří zde ohlásili svoji protiakci. Antifašistům se dokonce podařilo pochod Národních korporativistů přerušit a jejich trasu vlastními těly a barikádami z popelnic zablokovat. A právě antifašisté jsou důvod, proč se neonacisté do Otrokovic stále vrací. Dle jejich výroků je to město, které je jim nejvíce nepřátelské a místní mládež k neonacistům netolerantní.

Letos svou akci ohlásili na 28. říjen, kdy se chystají "oslavit" výročí vzniku samostatného československého státu právě pochodem v Otrokovicích.

Tamní radnice však shromáždění plánované na tento den již podruhé zakázala. Poprvé byla důvodem rekonstrukce prostoru před nádražím, odkud měl průvod vycházet, podruhé kolize trasy s místem shromáždění, které si zablokovalo samo město. O tom také informovala.

ČT24 21.10. ZDE

I přes zákazy nahlášených tras se neonacisté do Otrokovic chystají. Na internetových stránkách Autonomních nacionalistů lze najít prohlášení, ve kterém mimo jiné uvádí důvody nerespektování rozhodnutí města.

„Bojujeme proti Systému, bojujme i proti tomuto rozhodnutí! Nestáhneme ocas a nebudeme mrtvé hnutí, jak nás sám Pecina nazval! Kamarádi, kamarádky. 28. října 2009, Otrokovické nádraží , 13:00. BOJ POKRAČUJE“

ZDE

Svolávají se také na svých diskusních forech a prostřednictvím jiných komunikačních kanálů. Na jednom takovém foru se jeden z neonacistů vyjadřuje např., že „V Otrokovicich muzeme UKAZAT, ze na zakaz sereme a jit tam udelat riot!!!“

rote.division ZDE

Na rozdíl od demonstrací v minulých letech, které v Otrokovicích organizovali a nahlašovali výhradně neonacisté z Ostravska, se letos akce chopili místní ultrapravičáci.

První oznámení podal dvaadvacetiletý Lukáš Čagánek z Halenkovic na Zlínsku, ten je místním antifašistům známý jako aktivista spolupracující s místní pobočkou Autonomních nacionalistů. Druhé oznámení neonacistů opět podal Lukáš Čagánek, avšak uvedl zde navíc svého zástupce. Tím je čtyřiadvacetiletý David Šefčík, který už je přímo člen Autonomních nacionalistů Zlínsko. Oba pánové nejsou nejvýznamnější postavy lokálního neonacistického hnutí, byli využiti jako nahlašovatelé. Hlavními propagátory a mozky akce jsou přední členové Autonomních nacionalistů a Národního odporu ze Zlína. Těmi jsou především Jan Fuksa, Dominik Uhlár, Martin Doležel a Martin Matela.

Roman Bartík, Antifašistická akce Zlínsko

Historie vzniku Autonomních nacionalistů Zlínsko

Organizace ultrapravice na Zlínsku
Zlínský kraj nebyl nikdy významnější baštou neonacismu. Absence veřejných akcí a jakékoliv aktivity mimo prostředí fotbalových stadionů a zlínských pohostinství dávaly znát o kvalitě a ambicích místních neonacistů. O změnu se pokoušela nová organizace Národní čest Zlín, která se ve Zlíně etablovala okolo roku 2006. Organizace vzešla z iniciativy známého moravského neonacisty Martina Kratochvíla, který se do Zlína přestěhoval ze Svitávky u Letovic na Blanensku. Národní čest se mimo své internetové stránky zviditelňovala převážně v roce 2007 za hranicemi Zlínského kraje. Šlo především o různé nacionalistické akce v Čechách i na Moravě, přičemž organizace tíhla výhradně ke korporativismu a českému fašismu. Od neonacismu se veřejně distancovala. Již v této době dokázal Kratochvíl kolem sebe shromáždit 4-5 zapálených mladých aktivistů.

Aktivně, národně, sociálně

Přes velkou aktivitu nedokázala Národní čest za téměř dvouletou existenci oslovit širší okruh zlínské mládeže. Fašistická uniformita, důraz na české vlastenectví a aktivity spojené s výlety po moravských hradech byly příliš odcizené nejnovějším trendům na ultrapravicové scéně 21. století. Skupina tedy 9. února 2008 oficiálně ukončila svou činnost a transformovala se do celorepublikové sítě neonacistických skupin s názvem Autonomní nacionalisté.

Nad novou ideovou základnou se začala organizovat skupina, která ze dne na den zahodila černé uniformy a změnila styl, rétoriku i obsah své práce. Dřívější rozpory byly zapomenuty a Autonomní nacionalisté se začali propojovat s místními sympatizanty neonacistického Národního odporu Janem Fuksou a Dominikem Uhlárem a některými rasistickými fanoušky místního fotbalového klubu. V prohlášení Autonomních nacionalistů Zlínsko na nově zřízeném webu pod doménou nacionaliste.com se vyjadřovali k ambicím integrovat veškerou zlínskou "ultrapravici": „Pod náš moravský prapor se může postavit každý nacionalista, korporativista a národní socialista.“

Od slov k činům

Výsledkem aktivity byla poměrně stabilní skupina, kde starší aktivisté dokázali zabezpečit solidní ideovou základnu těm mladším a díky svým zkušenostem rozšiřovat okruh sympatizantů a dalších kontaktů. Již od doby Národní cti se ve Zlíně začaly realizovat vzdělávací přednášky, spravoval se pravidelně web plný teoretických článků. Od teorie nebylo ovšem daleko k činům.

Skupina neonacistické mládeže začala ve Zlíně napadat subkulturně zaměřené vrstevníky, různé punkery a hiphopery. Nejagilnější z nich, Petr Bartík, kuchařský učeň, byl v této činnosti nejaktivnější. Celá situace vyvrcholila rasově motivovaným útokem na tři zahraniční studenty zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) na konci roku 2007. Bartík celý útok vedl a fyzicky velmi surově spolu s dalšími neonacisty Tomášem Skybou a Jaroslavem Kocmanem napadli dvaadvacetiletého Pradeepa Manoharu Mahaduru ze Srí Lanky. Toho mlátili do obličeje a poté ještě kopali ležícího na zemi. Jeho kamarádce z Kolumbie a kamarádovi z Indie se podařilo uniknout. Otřesná událost nechala na studentovi psychické následky dodnes. Celý případ byl také medializován.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 27.10. 2009