Stará báseň

8. 10. 2009 / Josef Kainar

Ta stará báseň vždy mě znovu děsí
když bouřka znenadání
kopne do vody
Dušičko kde jsi
Lampo volám tě
Drn popadnut byl vlnou
Za vlasy
Helgoland neví
Příval syčí:
Zetě

Ta stará báseň vždy mě znovu děsí
Vln vzdorování
Bílých blesků pění
Drn klesá ke dnu
Lehá na kamení
Táhneme z vody za vlasy
Co nebylo
A není

ze sbírky Včela na sněhu, Práce, Praha 1982 vybrala Hanka Tomšů

Vytisknout