17. 2. 2009
Na co by se měl Kocáb zaměřit?Na co by se měl ze všeho nejvíc zaměřit nový ministr pro menšiny a lidská práva? To je otázka kterou celé řadě lidí předložil autor. |
Aurélie Balážová
Zdravotně sociální pomocnice, působí v SRNM Bruntál. Měl by se soustředit na projekty, které pomůžou romským ženám i mužům zvýšit vzdělání, aby se uplatnili na trhu práce. Na ZŠ by mělo pracovat víc romských asistentů, aby děti poznaly, že i Rom může mít dobrou práci a co proto musí udělat. Důležité je zaměřit se na zdravotně sociální pomocníky a terénní pracovníky ve vyloučených lokalitách, aby se zlepšila motivace a informovanost Romů. Ministr by měl kontrolovat činnost romských poradců a koordinátorů a ukázat široké veřejnosti Romy, kteří něco dokázali, aby viděla, že i Romové umí žít jinak než je vidět v médiích, kde se ukazuje hlavně to špatné. Ivana Janišová Spisovatelka, její poslední knížka pojednává o přátelství romské a neromské dívky, žije v Praze. Má relativně málo času, proto by se měl zaměřit jen na to nejdůležitější. Podle mě je to přijetí antidiskriminačního zákona. Vladislav Suchánek Pracuje od roku 2006 na Ministerstvu práce a sociálních věci ČR, v letech 1991-96 byl tajemníkem předsedy ROI Emila Ščuky. U nás chybí vymahatelnost menšinového zákona v praxi. Chtělo by to zaměřit se na novelu. Problém neúčinnosti zákona známe už dlouho, obce si dělají, co chtějí. V reakce na popsaný stav byl v červenci 2003 členům Rady vlády pro záležitosti romské komunity a vládnímu zmocněnci pro lidská práva předložen pracovní návrh právní úpravy zákonů č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů ČR. Právní úpravy měly za cíl vytvořit dosud chybějící zákonné předpoklady k tomu, aby úkoly při integraci Romů mohly být skutečně ukládány, kontrolovány a zejména plněny. Právní úpravy ale nebyly bohužel zahrnuty do plánu legislativních prací vlády. Klára Veselá Samková Pražská advokátka a publicistka, v období 1990-1992 poslankyně za ROI. Hlavně by měl rozhodnout, kdo bude mít při řešení romské otázky příslušné kompetence: Romové nebo gádžovské "poradenské" útvary? Je možné řešit vyloučené "lokality" pomocí Agentury a podobných neromských útvarů nebo se zabývat problémy konkrétních vyloučených lidí? Od toho, jak se rozhodne, bude záviset i další posun řešení romské otázky. Zatím výsledky určovali ti experti...... Jakub Krčík Vystudoval romistiku na Filozofické fakultě UK, v letech 1998 - 2005 spolupracoval na projektech sdružení Dženo. Od roku 2006 se živí jako reklamní textař v Praze. Přál bych si, aby díky Michaelu Kocábovi měly všechny menšiny lepší podmínky pro rozvoj kulturního dědictví, aby místa, kde žily významné romské osobnosti, byla označena pamětními deskami. Stát ať důstojně označí i místa, kde došlo k rasovým útokům na Romy. Pozornosti si zaslouží též osudy rodin pozůstalých po Romech -- obětech rasových vražd po roce 1989. Vždyť zemřeli i proto, že je stát nedokázal ochránit... Samozřejmě, hladoví, nezaměstnaní a nenávidění Romové mají spoustu dalších potřeb. O těch však Michaelu Kocábovi jistě zazpívají písničku mnozí jiní. Gwendolyn Albert Ředitelka organizací Women's Initiatives Network a Peacework Development Fund, žije v Praze. Měl by se postarat, aby se stát jasně vyjádřil k případům nedobrovolné sterilizace (převážně romských) žen, na což poukázal ombudsman v roce 2005 a následně byly cílem různých výzev výborů pro lidská práva při OSN. Je důležité, aby stát vyjádřil pochopení, že nese odpovědnost za to, co se stalo a co se děje v nemocnicích - nejen během komunismu, ale bohužel i v 21. století. Janko Horváth-Döme Aktivista, básník a publicista, žije v litvínovském Janově. . Zaměřit by se měl především na zrušení ostudného vepřínu v Letech. Stanislav Tišer Vedoucí Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje (http://www.srnmpk.cz). Ať udělá pro Romy to, co slíbil při zvolení ministrem, tedy ať mají Romové kde bydlet a děti kde se učit. Velice mu přeji, aby dokončil kauzu Lety a případ tábora u Hodonína. Mi kerel perdal amende oda, so varkerďas, sar ačhiľas ministros, mi kerel perdal o Roma, so len nane khera, the hoj te avel le čhavoren kaj pes te sikhavel, hoj te aven goďaver. Tiž lenge vinšinav, hoj te dokončinel buťi pašal o Lety u Písku the o taboris Hodoninoste. Veronika Kačová Na střední škole v Odrách se vyučila krejčovou, vede soubor Cikne čhave (http://www.cikne-chave.estranky.cz) v Novém Jičíně. Určitě by měl o Romech více vědět, zaměřit se na oblast bydlení Romů, jejich pracovního uplatnění a odstranění diskriminace. Někdy v tom panuje slušný chaos. Za půl roku už budeme o praktických schopnostech nového ministra vědět víc. Martina Brzobohatá Sociální pracovnice, ředitelka organizace Společný svět -- Jekhetani Luma (http://www.luma-mb.cz) v Mladé Boleslavi. Vzhledem k šíři problematiky lidských práv se mi líbí, ze ministr jako jednu z priorit vyhlásil konkrétní věc, a to vyřešení kauzy vepřína v Letech. O jeho zrušení na místě, kde vinou Čechů zemřelo strašným způsobem tolik Romů včetně miminek, bojují dlouho zejména někteří pozůstalí, a bohužel zatím nenašli nikoho se skutečnou politickou mocí, kdo by dotáhl věc do konce. Další ministrovy priority jako boj proti homofobii apod. považuji též za chvályhodné, ovšem pokud by se panu Kocábovi podařilo dosáhnout "jen" zbourání vepřína, byl by to úspěch. Robert Sutorý Vedoucí volnočasových aktivit v Domě dětí a mládeže v Hranicích (http://samroma.wz.cz), v období 2006-2008 člen Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Hlavně by měl znát problematiku jednotlivých regionů. Seznámit se s nimi nejen písemným kontaktem, ale přímou návštěvou lokalit, a to i relativně bezproblémových. Romové zabývající se touto problematikou by měli mít možnost ovlivňovat rozhodnutí nejvyšších orgánů, a to od měst až po vládu. Rád bych, aby romské záležitosti mohly víc řešit obce s rozšířenou působností. Erazim Kohák Filozof, pracuje v Centru globálních studií Akademie věd (http://cgs.flu.cas.cz/index.php) v Praze, je členem ČSSD a čestným členem ekologického sdružení Děti Země. Kladu si otázku: jak se mohou Romové stát policajty, učiteli, řidiči tramvají a co ještě, když jim společnost a priori upírá možnost to zkusit či vůbec se na to připravit? Na takovou otázku je možná buď jedna velmi široká odpověď, nebo tisíc a jedna jednotlivých, cílených odpovědí. Ta široká by mohla znít: Zajistit všem lidem českých zemí, včetně Romů, postavení rovnoprávných občanů, ne problémové menšiny odjinud. Těch cílených by bylo příliš mnoho, protože úcta a dobrá vůle se skládají z tisíce a jednoho jednotlivého postoje či počinu. Poukázal bych na jednu: vytváření možností široce pojatého celoživotního vzdělávání k občanství, ze kterého vyrůstá sebedůvěra člověka ve společnosti obecně, nejen mezi svými. To ovšem ukládá veliký úkol většinové populaci: nebránit žádným svým spoluobčanům v přístupu k odpovědnostem, kterým se člověk učí, byť i chybami. Možná by pan ministr měl poučovat všechny své spoluobčany, i ty "většinové". Kristína Magdolenová Riaditeľka Mediálneho centra (MECEM) Košice (http://www.mecem.sk/rpa). Hoci sa to môže zdať čudné, domnievam sa, že by sa mal zamerať na majoritu, t.j. na vysvetľovanie problémov a pochopenie súčasného postavenia Rómov, odstraňovanie predsudkov. Súčasne s tým by mali byť naštartované účinné sociálne programy v segregovaných komunitách. Programy by mali byť komplexné, t.j. súčasne riešiť vzdelávanie, bývanie, zaměstnanosť aj zdravie. Nasadenie zvýšeného počtu terénnych pracovníkov by malo umožniť budovať individuálne plány rozvoja jednotlivcov s cieľom ich integrácie. V prvej fáze by mali byť realizované pre tú časť komunity, ktorá je z velkej časti na integráciu pripravená, t.j. nenechať ludí najprv padnúť na dno, ale zastavit ich prepad. Milan "Elvis" Gábor Zpěvák přerovské hudební skupiny Imperio (www.imperio.estranky.cz). Měl by se obklopit správnými poradci, nejraději Romy z různých sfér veřejného i neveřejného života, kteří mají k tématu co říct. Samotní Romové ponesou větší zodpovědnost za své činy i za své rady. Jako plus vidím to, že ministr je nestraník. Je proto větší pravděpodobnost, že rozhodnutí která v budoucnu učiní budou pocházet z jeho vlastní hlavy a tak bude víc ve prospěch samotných Romů. Doufejme, že si nebudeme Michaela Kocába ve funkci pamatovat víc jako muzikanta než jako ministra. Přeju mu hodně štěstí k naplnění a realizaci jeho myšlenek. Jiřina Šiklová Socioložka a publicistka, působí v Praze. Ministr Kocáb by měl nechat spočítat, kolik bude stát reintegrace, tedy znovuzačlenění osob přesídlených do holobytů. Děti pocházející z rodiny sociálně vyloučených se budou obtížně zpětně začleňovat do celku a jejich znovuvzdělávání přijde stát na hodně peněz. Všichni, ale především daňoví poplatníci z krajů, ve kterých došlo ke vzniku těchto enkláv, budou na tato rozhodnutí doplácet. Zveřejní-li ministr tyto údaje, nebudou již takto jednající starostové populární, už žádný pan Čunek tím pádem nevyhraje volby a bude se hledat jiné a lidštější řešení. Kateřina Jacques Poslankyně za Stranu zelených. Ministr představil priority, které vycházejí z dlouhodobého sledování problematiky lidských práv, a proto se s nimi ztotožňuji. Smutnou trvalkou je ještě stále zákon o rovném zacházení a ochraně před diskriminací. Jsme jedinou zemí v Evropské unii, která nemá zajištěnu ochranu slabších a znevýhodněných, stejně jako pravidlo rovnosti šancí, které by mělo tvořit základ naší společnost. Nikdo nesmí být znevýhodněn jen pro svůj věk nebo původ. Prezident tento zákon vetoval, to znamená, zamítl a je úkolem poslanecké sněmovny, aby ho přehlasovala a zákon mohl platit. Také souhlasím s tím, a říkám to už léta, že nesmíme zapomínat na oběti romského holocaustu. Romové, kteří přišli o život nebo prožili velké utrpení, si zaslouží naši úctu. V místech, kde se umíralo, nesmí stát vepřín nebo rekreační středisko, to se nehodí. Vítám i to, že ministr hodlá řešit problémy lidí na okraji společnosti, těch, kteří jsou chudí a nedokáží si sami pomoci. Samozřejmostí je zájem ministra o staré lidi, rodiče a děti. Anna Gáborová Asistentka pedagoga. Ministr Kocáb by si měl hlavně pohlídat, kam se rozkutálí miliony z Evropské unie určené pro národnostní menšiny. Já nevidím žádné zvýhodnění romské menšiny. Myslím si, že tyto peníze putují jenom na zařizování kanceláří různých organizací, mobilů, aut a na výjezdy do jiných států. se hlavně pomáhalo v oboru školství. Děti obzvlášť potřebují, aby jejich rodiče měli práci, protože tak budou mít lepší vyhlídky na vzdělání, peníze na autobusy do školy a na školní pomůcky. Je smutné, že i v dnešní době vidím že dítě ve škole nemá s čím psát. Igor Malík Terénní sociální pracovník magistrátu v Karviné, vyučuje sociální politiku, multikulturní výchovu a romský jazyk na střední škole (http://www.lacholav.wz.cz) Michael Kocáb by se měl obklopit lidmi, kteří rozumí problematice, mají zkušenosti a hlavně chtějí něco pro romskou menšinu udělat. Znám mnoho Romů, kteří se chtějí nějak zviditelnit a to je kámen úrazu. Prosím takové Romy, aby zůstali na svém písečku a neškodili dané věci. Vím, že práce pro Romy není nejlehčí, na druhou stranu se dá z takových aktivit i profitovat. Nestačí jen chtít, ale taktéž myslet a uvádět v praxi změny, které by pomohly Romům k lepšímu životu. Romové znalí problematiky jsou mezi námi, jenom je třeba hledat i jinde než jen v hlavním městě. Text vyjde v listu Romano hangos / Romský hlas č. 2-2009 na http://www.srnm.cz |