19. 11. 2008
POZNÁMKA NA OKRAJ:Když průmysl žádá o státní pomoc, neboli GM se kymácí, Opel krvácí a Merkelová zatím kličkujeOd finanční krize k reálné krizi nebyla dlouhá cesta. To zjistili Barack Obama i Angela Merkelová. Problémy obou těchto politiků jsou jaksi spojeny, a to prostřednictvím potíží automobilového průmyslu a zejména skrze hrozící insolvenci americké firmy General Motors a její německé dceřinné společnosti Opel. Oba podniky mají ve svých zemích velký význam, protože zaměstnávají množství lidí. Prosba firmy Opel o finanční záruky vedla k neklidu v německé federální vládě i u ministerských předsedů těch zemských vlád, kterých se to týká. Dosud se Merkelová nerozhodla, hraje hru zachránkyně, která zatím nic neslibuje. Že je ale pomoc individuálním průmyslovým podnikům problémem, o tom víc v téhle poznámce. |
Je ovšem pochopitelné, že šéfové i zaměstnanci firmy Opel mají strach, že problémy automobilky General Motors budou znamenat, že sami přijdou o místo. Situací jsou znepokojeni i politikové, a to nejen z toho důvodu, že se brzo v Německu budou zase konat nějaké volby. Otázkou v takové prekérní situaci je ale, jestli by stát těm firmám měl vůbec pomáhat, a také -- když už -- jak by se to mělo stát, protože GM není jediná automobilka na světě a konkurenti firem, které dostanou státní finanční pomoc, by tím samozřejmě byli postiženi. Spiegel Online v téhle situaci cituje hospodářského poradce německé federální vlády Petera Bofingera se zajímavým a radikálním návrhem. Ten si myslí, že by německý stát měl firmu Opel znárodnit, a to tak, že ji odkoupí od General Motors. Proti tomu by podle jeho názoru mohli její konkurenti namítat jen minimum, protože by oni přece taky nechtěli být zestátněni. Ovšem Bofinger s tím má částečně pravdu, protože za každou investici nebo záruku pro soukromou firmu by stát měl dostat podíly těch firem, anebo alespoň smluvní závazek, že půjčené peníze budou s úroky spláceny zpět z podílů ze zisku majitelů těchto firem. Problémy s takovýmto jednáním by byly ale alespoň dva. V případě automobilky Opel se asi neví, jestli je ta firma výnosná, nebo ne, protože existují smlouvy s GM, které zřejmě obsahují ceny, které se nedají hodnověrně ověřit. Přesouvání zisků je ve většině mezinárodních firem každodenním chlebem finančních ředitelů. Kdyby se ale dala zjistit pro obě strany přijatelná a realistická cena, měly by s tím konkurenční automobilky asi problémy. Mimo jiné i firma Volkswagen. A že by to nemělo dopad jen na americký a německý průmysl, to se ví taky. Vy byste možná taky nechtěli, aby automobilka Škoda nemohla prodávat víc aut, protože německá vláda Opelu pomohla vyhnout se bankrotu. Nebo ano? |