Dovede si proto představit, že nová vláda by mohla vzniknout na základě tříkoaličním, pokud by její program byl kontabilním. Souhlasil by i s případnou menšinovou vládou s tím, že však žádným způsobem nechce tento mnohaletý vysoký sociálně demokratický funkcionář zasahovat do předvolebního boje. Upozornil, že si dovede představit, že by obdobně jako jeho předchůdce na prezidentském stolci Thomas Klestil odmítnul jmenovat některé politiky jako členy vlády. Dosavadní sociálně demokratický spolkový kancléř Alfred Gusenbauer oznámil, že až do skončení volebního období bude vládu obezřetně řídit. To mu umožní několik měsíců přemýšlet o své další budoucnosti. Před tím však již oznámil, že nebude kandidovat jako poslanec do národní rady.

Naděje, že tato vláda sestavená po úmorných jednáních v lednu 2007 se stane všelékem na potíže globalizujícího světa, tak zklamala. Na základě posledního průzkumu veřejného mínění provedeného renomovaným institutem OGM přeje si nyní spolupráci mezi oběma největšími stranami pouze 16 procent dotázaných. Ještě před deseti lety podporovalo velkou koalici 60 procent voličů jako nejoblíbenější politickou formaci. Nyní 56 procent je přesvědčeno, že dokonce ostře kritizovaná černo-modrá vláda pod Wolfgangem Schüsselem za podpory Jorga Haidera pracovala lépe než současná pod vedením Alfreda Gusenbauera. Rovněž každý třetí sociálně demokratický sympatizant svého odstupujícího šéfa je stejného mínění. Zato obrat, který učinilo nové vedení SPÖ v čele s Wernerem Faymannem, totiž aby pro příště byly smlouvy s Evropskou unií schvalovány referendem, podporuje téměř dvě třetiny Rakušanů. Lidovců, kteří jsou dosud odpovědni za zahraniční politiku, se pro tento postup vyslovila těsná většina. Tento obrat provedl 48letý politik, který byl již delší dobu považován za korunního prince na předsedu strany. Faymann, který je spolkovým ministrem pro dopravu, inovace a technologie, je od svého mládí aktivním stoupencem sociální demokracie a zastupoval ji po léta v různých institucích. Rovněž jeho žena Martina, s kterou má dvě dcery, je politicky činná a v současné době je vídeňskou zemskou poslankyní za SPÖ.

Podle známého politologa Wolfganga Bachmayera to, co nyní učinil Faymann s Gusenbauerem, bylo obsahem i strategickým cílem správné. Provedení bylo ale zcela nepodařené. Třetina voličů považuje úzké vztahy mezi vydavatelem nejčtenějšího, ale bulvárního listu Kronen Zeitung Hansem Dichandem s designovaným šéfem SPÖ Wernerem Faymannem za morálně neslučitelné. Právě prostřednictvím tohoto listu oznámil spolu s Gusenbauerem překvapené veřejnosti, že jejich strana odmítá ratifikaci smluv s Evropskou unií prostřednictvím parlamentu. Bez porady se svým lidoveckým koaličním partnerem, ani se spolkovým prezidentem Heinzem Fischerem, dlouholetým špičkovým funkcionářem SPÖ, oznámili tuto rozhodující změnu. To za situace, kdy velká koalice spolu se Zelenými prosadila v obou komorách parlamentu ratifikaci Lisabonské reformní smlouvy, proti čemuž protestovali populističtí Svobodní i haiderovští BZÖ, požadující referendum.

Podle posledního průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění OGM by hlasovalo v současné době 33 procent pro lidovce, o tři procenta méně pro sociální demokraty a 18 procent pro Svobodné. Zelení by obdrželi ještě 14 a Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ pouhá 3 procenta. Pokud jde o úřad spolkového kancléře, nový špičkový kandidát sociálních demokratů Faymann soutěží s šéfem lidovců Moltererem o prsa. Zatím vede s 19 procenty, jeho hlavní soupeř má o procento méně, šéf Svobodných Strache obdržel 11 procent. O procento méně představitel Zelených profesor Van der Bellen a šéf BZÖ by mohl počítat s třemi. Oba vedoucí kandidáti stran velké koalice již nyní vyloučili možnou spolupráci po zářijových parlamentních volbách. Molterer prohlásil, že si již nepřeje vytvoření velké koalice. Vychází přitom z přesvědčení, že nestojí za námahu vytvořit tuto formu vládnutí. V rozhovoru pro deník "Österreich" ale odmítl i možnou koalici se Svobodnými pro jejich odmítavý postoj k Evropské unii . Vidí však "napínavou možnost" spolupráce nevyzkušené dosud trojkoalice se stranou Zelených a nějakou blíže neoznačenou další stranou. Zelení považují sbližovací pokusy Molterera za "nevěrohodné" a současně kritizují sociální demokraty, že se během 18 měsíců vzdali své vedoucí role ve spolkové vládě. Oproti tomu šéf lidoveckého poslaneckého klubu exkancléř Wolfgang Schüssel v rozhovoru s německým týdeníkem Focus považuje za možné opětné vytvoření velké koalice se sociálními demokraty. Obdobný názor vyslovil i vlivný lidovecký dolnorakouský zemský hejtman Erwin Pröll v Kurieru a jako příklad uvedl svou kooperaci se sociálně demokratickým starostou Vídně Michaelem Häuplem.

Werner Faymann potvrdil své rozhodnutí oznámené prostřednictvím rakouského rozhlasu, že odmítá nadále spolupracovat se současným šéfem lidovců Moltererem. Velmi bych si přál, prohlásil ve včerejším vydání listu "Österreich" aby "Willi Molterer nepatřil do příští vlády". Současně řekl, že si dovede dobře představit novou koalici obou stran s novými osobnostmi. "Chtěl bych vyvolat nový start této velké koalice s pozitivními silami ÖVP, se zemskými hejtmany, s Josefem Pröllem (ministrem zemědělství) , Johanesem Hahnem (ministrem hospodářství) a ekonomy". Hahn však ve víkendovém vydání "Tiroler Tageszeitung" komentoval tento návrh slovy, že jde přesně o nežádoucí snahu, když "nám někdo oznamuje, kdo chce s námi spolupracovat". Faymann současně oznámil , že byla obnovena spolupráce s odbory, která byla otřesena po krachu jejich banky BAWAG. Ve volbách budou moci opět představitelé Rakouského odborového svazu ÖGB kandidovat na stranické listině do parlamentu.

Nastávající volby poznamenaly i připravovanou velkou výstavu při příležitosti 90. výročí vytvoření Rakouské republiky, která měla být zahájena 12. září. Mluvčí prezidentky Národní rady sociální demokratky Barbary Prammerové potvrdila tiskové agentuře APA předchozí informace z konce týdne, že bude odložena v důsledku nastávajících zářijových parlamentních voleb. Stane se tak z obav, že by probíhala v době předvolebního boje, což by nebylo vhodné. V současné době se hledá nový termín, a to již v době po volbách v říjnu. Druhý prezident Národní rady za lidovou stranu Michael Spindlegger vyjádřil v listu Die Presse "překvapení", že o tomto kroku nebyl informován a že jde o "samovolný neakceptovatelný krok na účet republiky". Velké strany ubezpečují, že na předvolební boj vydají méně než 10 milionů eur, ale odborníci poukazují, že v minulých volbách v roce 2006 musely vydat třikrát více.