Mohla být sice také navržena rezoluce za vyšší poslanecké platy, ale tohle vyšlo levněji. Zdá se, že od té doby se na ničem jiném neumějí v Rakousku shodnout. Až teď. Rakouská reprezentace se přímo vrhla na uznání samostatného Kosova a radostně tak získala několik bodíků v soutěži „O Hujera EU“. Následovaly další země a další známé události.

Česká republika, řečeno slovy premiéra, nebude ani první ani poslední, která uzná samostatné Kosovo a splní tak své „unijní závazky“. Navrhuji, že by k tomu mohlo dojít buď v pondělí 29. nebo v úterý 30. září. Jen těžko by se mohla naše reprezentace lépe zbavit svého mindráku z Mnichova, než kdyby u příležitosti 70. výročí Mnichovského diktátu přistoupila jako smluvní strana k jinému diktátu rozbití suverénního státu. Tentokrát ovšem na radostné správné straně těch moudrých rozbíječů, kteří přece ordinují nešťastnému Srbsku klid, mír a štěstí...Jenom to Srbsko to nechce pořád vidět. Doporučuji si přečíst argumenty, které vedly k Mnichovskému diktátu stejně jako ty, které ho posléze obhajovaly, a srovnat je se současnou argumentací kolem nutnosti uznat samostatnost Kosova. Jako kdyby je někdo psal přes kopírák Jedou v tom nakonec přece zase ti samí. Němci, Francouzi a Britové. Italové to zatím nestihli, ale oni byli i v tom Mnichově jenom jako Hitlerovi ocásci. Nahradili je Rakušané, kteří se už tenkrát oficiálně přidat k Němcům a jiným mocným nemohli. Už bylo po anšlusu... Ostatně, pro navrhované datum definitivního se vypořádání s tradičním českým mindrákem „o nás bez nás“ mluví i Cimrmanovy poučky týkající se úspornosti pedagogického procesu.

Před časem jsem napsal, že smekám před panem Schwarzenbergem, protože nechce sedět ve vládě s panem Čunkem. Zdá se, že se pan Čunek do vlády vrátí a pan Schwarzenberg bude muset udělat jasný krok. Bude zajímavé sledovat, jestli se svou rezignací alespoň oficiálně vyhne účasti na českému Mnichovu naruby. Bude zajímavé pozorovat, jestli v něm zvítězí cit pro spravedlnost, smysl pro čest nebo instinkt připojit se na stranu vítězů. Doufám jenom, že nebudu muset nechat na hlavě...