Avšak po vyloučení Salcburku vyhrálo druhé a definitivní kolo Soči. Podle vyprávění Killyho rozhodlo Putinovo osobní charisma. Mluvil francouzsky a anglicky, což jinak na veřejnosti nedělá. Využíval svůj šarm, to, čemu Killy říká charisma. Vítězství při rozhodování v MOV je jistě potěšující a má svou symbolickou hodnotu, ale to jsou všechno koneckonců druhotné věci, které spíše odrážejí než vytvářejí politický vliv.

Takže se musíme ptát, jestli je MOV jediným místem, kde Putin uplatnil své charisma. Odpověď je nutně záporná. Je tu především jeho vnitřní politická síla v Rusku. Ano, rozzlobil pořádnou část inteligence, ale všechno nasvědčuje, že u většiny Rusů je docela populární, na rozdíl od některých jiných prezidentů velkých států. Zdá se, že Rusové ho vidí jako někoho, kdo udělal mnoho pro obnovení síly ruského státu po tom, co vnímají jako její ponižující úpadek za Jelcinovy éry. Obecně víme, že to, čemu jeden člověk říká autoritářské tendence, druhý často vidí jako obnovení pořádku. Takové rozporné interpretace jsou velmi rozšířené, dokonce i v severoatlantických zemích. Z téhož dvojího pohledu nedávno profitoval Nicholas Sarkozy.

Ještě důležitější jsou však Putinovy dovednosti na mezinárodní scéně. Vzdoruje, zatím úspěšně, veškerým pokusům Spojených států získat souhlas OSN se skutečnými trestnými akcemi proti Íránu, Severní Koreji a Súdánu. Zadržuje veškerý pohyb směrem k nezávislosti Kosova. Jistě, stanoviska Ruska v těchto otázkách jsou stejná jako stanoviska Číny, takže Rusko není samo. Ovšem v devadesátých letech by takové silné a zatím efektivní postoje Ruska nebyly myslitelné.

Pak jsou tu jednání Ruska s Evropou. Putin se postavil proti plánům Spojených států na instalaci protiraketových struktur v Polsku a České republice, a jeho postoji se dostalo podpory (byť tiché) od západní Evropy. Využil kontrolu nad exportem plynu a ropy ze samotného Ruska a ze středoasijských a kavkazských zemí nejen k tomu, aby pro Rusko získal větší rentu (a tím i větší světovou moc), ale také více méně vnutil západní Evropě své podmínky v otázkách energetiky.

Kdyby měl neutrální rozhodčí udělit Putinovi body za jeho akce podle nějaké stupnice kladných či záporných důsledků pro Rusko, domnívám se, že by musel poctivě říci, že si Putin vedl jako geopolitický hráč dobře. Říkejte tomu charisma, říkejte tomu jak chcete, vítězství Soči v Guatemale je odrazem tohoto kladného hodnocení a dál ho posiluje.

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2007

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.