Převážná většina osob, které jsou v platební neschopnosti, patří mezi skupinu chudobných nebo chudobou ohrožených. Na základě podrobné analýzy "Statistik Austria" provedené v roce 2005 je v Rakousku ohrožen chudobou přes jeden milion obyvatel, tedy 12,3 procent obyvatel. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie je tak náš jižní soused na čtvrtém místě s obdobným procentem chudobných jako Dánsko a Finsko.

Před nimi je podle Eurostatu Švédsko, překvapivě i naše republika následována Nizozemskem. Díky tomu, že v Rakousku je zachována solidarita mezi bohatými a chudými, je hranice chudoby udržována v této míře, protože pokud by tomu tak nebylo, pak by se počet postižených pohyboval přes čtyřicet procent, z čehož největší počet by činily domácnosti důchodců.

Akutně postižených chudobou v Rakousku je podle úřední statistiky na 420 tisíc osob a vlna zdražení především potravin je proto očekávána s obavami. Postupující chudobou začíná být ohrožována již i střední třída, protože v současné době pětina je těsně nad její hranicí.

Zatímní bilance před dopadem zdražení potravin je taková, že 67 procent obyvatel zatím není přímo chudá a dalších dvacet nyní těch nejohroženějších je stále ještě nad hranicí chudoby. Nejhůře je na tom pět procent obyvatel, kteří nemají základní prostředky pro dostatečné teplo v domácnosti, nové šatstvo, měsíční dovolenou, mobilní přístroj, zdravotní péči nebo důstojný byt. Týká se to především samoživitelů, rodin s více dětmi a cizinců.

Právě tato skupina lidí se stává častou obětí exekutorů, kteří je, jak konstatovala rakouská televize ORF "svlékají do poslední košile". Ještě před deseti lety podnikatele nezajímalo splácení dluhů, nyní však prakticky neexistuje jediný, který by se tím nezabýval. Odborné semináře o tomto tématu jsou stále přeplněné.

Soud sice rozhoduje o exekuci, ale její realizaci musí provést exekutor. Požadavky jsou pak shromažďovány u zaměstnavatelů, kteří musí stanovit pořadí postižených. Často se však stává, že ti své zaměstnance proto propustí, takže se dostanou do platební neschopnosti. Po právní stránce sice to nemůže být příčinou k propuštění, ale zaměstnavatel není povinen udat důvod tohoto kroku. Takové osoby pak těžko nacházejí nové zaměstnání, protože zaměstnavatel je ochoten přijmout jen ty, které mu nebudou vyvolávat problémy.

Průzkumem bylo zjištěno, že důvodem zadlužení je postoj obchodníků k nesolventním zákazníkům. Základním heslem je "Dnes nakoupit, v roce 2008 zaplatit" a vytváření představ o snadném splacení dluhu.

Tak spolupracovnice ORF obdržela nabízený nábytek za 6 400 euro za nepředstavitelné podmínky: nemusela mít vůbec žádný peněžitý obnos, pouze legitimaci a bankomatovou kartu. Vše mohla okamžitě odvézt s tím, že bude muset platit až v roce 2008. Obdobně se tak se stalo při prodeji osobního vozu v ceně 15 500 euro, přestože kupující upozornil prodejce, že musí vyjít s platem 750 euro.

Stačilo mu, že přinesl potvrzení o posledním platu a opět legitimaci a kartu z bankomatu. Nejinak se tak stalo při prodeji mobilu, kde stačilo prokázat se půlroční legitimací na autobus. Průzkum ORF ukázal, že lze obdobným způsobem nakoupit i sportovní potřeby, což podporuje u spotřebitelů lehkomyslný přístup při bezhotovostním nákupu zboží na dluh. Přitom i rakouský trestní zákoník počítá s tím, že kdo nakupuje zboží, přestože ví, že jej není schopen zaplatit, vystavuje se trestnímu stíhání pro nedodržení smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím. To by si měl uvědomit každý zákazník, který se nechá zlákat představou snadného nabytí věcí, o které má zájem.