11. 7. 2007
Peníze dělají peníze. Už i ve Francii(aneb zase jedna zpráva o tom, jak bohatí bohatnou)Lidé jsou vesměs všude stejní. Řeší podobné problémy. Jen na ně rozdílně reagují, jen se před nimi -- někteří -- neschovávají. Francouzský deník Liberation přinesl v pátek 29. 6. zajímavý článek nazvaný "Pro blaho bohatých" (Au bonheur des riches). Informuje o studii pařížské l'Ecole d'économie ukazující nárůst příjmů nejmajetnějších Francouzů od roku 1998. Ačkoli bývá Francie tradičně karikována jako ostrov levicovosti na kontinentě, z práce ekonoma Camille Landais se zdá, že bohatí Francouzi nemají moc co závidět svým anglosaským protějškům. Ti i ti neustále bohatnou. |
Camille Landais se zaměřil na období 1998-2005, ve kterém sledoval vývoj příjmů malého zlomku francouzské populace, těch nejmajetnějších. Hovoří o silném "nárůstu nerovností příjmů" za posledních osm let. Přitom práce "Národního institutu" (l'Insee, l'institut national) docházely až dosud k opačným závěrům. Článek upozorňuje, že Landaisova zjištění "nedopadají příliš dobře pro vládu Francois Fillona, zrovna ve chvíli, kdy bude vysvětlovat poslancům .. nutnost odhlasovat daňové dary pro ty občany, kteří se již významně obohatily." O jak vysoká čísla jde? Velmi bohatí Francouzi (1 % nejbohatších, nějakých 350 000 osob) zaznamenali ve sledovaném období zvýšení příjmů o 19 %. Toto číslo ještě akceleruje, čím výš postupujeme v sociální hierarchii této skupiny. Pro 0,1 % nejbohatších (35 000 osob) činí nárůst plus 32 % a pro nejužší klub 0,01 % nejmajetnějších (3 500 osob) rovnou 42, 6 %. Jen pro srovnání: průměrná mzda doznala ve stejné době skromný vzestup o 5,9 %. Tento obraz zpochybňuje diagnózu nerovností ve Francii sestavenou l'Insee. Až do současnosti se tento institut spokojil jen s měřením rozdílu mezi 10 % nejbohatších a 10 % nejchudších. Tak konstatoval "významnou a trvalou redukci "příkopů" od konce 70. let." Dnes zjemnil svou metodu porovnáváním 5 % nejbohatších s 5 % nejchudších. I tak ale říká Pascal Chevalier, ředitel oddělení příjmu a majetku v l'Insee: "Nenašli jsme nic významného, co by dokazovalo výbuch nerovností ve Francii". Přesto soudí, že závěry Landaisovy jsou kompatibilní s diagnózou l'Insee. "Jednoduše proto, že jsme nikdy nesestoupili na úroveň tak jemné analýzy u vysokých příjmů," vysvětlil nakonec Chevalier. Podle očekávání, čím víc je někdo bohatý, tím je důležitější část majetku soustředěná v hodnotách movitých jako jsou akcie a jiné finanční produkty. Z článku dále vyplývá, že pro 3 500 nejbohatších Francouzů představuje majetková renta až 40 % celkového příjmu. Mnohé podniky vyplácejí značnější dividenda, rostly platy manažerů, způsob honorování zahrnuje stále nová vyplácení bonusových odměn na konci roku, opce na akcie a jiné vymoženosti burzy. Vyplácení odměn na konci roku ve finančním a bankovním sektoru významně zvedá průměr nejbohatších. "S tímto zvýšením platů jsme na cestě přerušit třicetiletou stabilitu v příjmové hierarchii ve Francii", soudí Camille Landais a dodává: "Náš model sklouzává k modelu anglosaskému." Pokud prý sledujeme vývoj v USA, stačilo by jen relativně málo času k tomu, abychom se brzy octli ve stejných příjmových a majetkových nerovnostech. Ostatně, rozpočtová a daňová opatření, o kterých se bude ve (francouzské) vládě hlasovat na začátku července se tomuto kursu nepříčí, spíše naopak. Zdroj: Liberation ZDE |