Tato každoroční akce je příležitostí k setkání veteránů druhé světové války, Válečných veteránů z misí OSN přátel Armády České republiky a celé řady dalších lidí od nás i z Polska. Přítomna byla nejvyšší generalita naší armády. Probíhá zde mnoho ukázek bojové techniky a nebo i ukázek boje speciálních jednotek. Akce je i příležitostí náboru do řad profesionální armády.

Celá řada mladých lidí sem přichází ustrojena do výstrojních součástek vojáků především průzkumných a nebo para jednotek. S dokonalými replikami zbraní. V letošním roce se tohoto setkání fandů armády zúčastnila skupinka mladíků ve stejnokrojích wermachtu a dva usmrkanci zvící devatenácti let měli na sobě praporčickou uniformu zbraní SS a černou uniformu sonderkomanda.

Všechny uniformy byly nové bezvadně padly. Jen ta esesácká byla jasně historická a asi i pečlivě schovaná po strýčkovi a nebo dědečkovi. Čepice klukovi padala na uši a sako bylo o dvě tři čísla větší. Na zadku se mu plandala originál esesácká dýka.

Ale o to nejde. Všichni přítomní (včetně Policie, veteránů druhé světové války, pořadatelů, návštěvníků) akceptovali vyzývavou a účelovou přítomnost těchto mladých lidí jako samozřejmost. Někteří z těch mladých asi nevěděli o co go, ale ti starší si s úšklebkem a spokojeným rozhlédnutím dokonce občas junáky vyfotografovali s pozadím tanku T-34 a nebo současné bojové techniky.

Nejsem pro návraty starých pořádků, zákazů a příkazů s tzv. ideovým podtextem. Jsem ale pro paměť a slušnost. Všichni, kteří trpěli v nacistických lágrech (výlučně pod patronací zbraní SS) kdo uhořeli a nebo byli zabiti v Ploštině, Ležácích a jinde po zásazích sonderkomanda se musí obracet v hrobě. Všichni jejich příbuzní a známí soptit vztekem.

Po Čechách se potulují desítky mladých se zdviženou pravicí (za asistence policie a se zvláštní propagací zajištěnou médii) a nebo mladí lotříci si na něčí objednávku a nebo z nudy oblékají tehdy nenáviděné stejnokroje. A náš národ? Nic. Máme zase plná bříška a tak se nic neděje. Máme super a hypermarkety , Blesk a NOVU , co chtít víc. Národní hrdost? Co to je?

Můj závěr je asi takový . Nevážíme si své minulosti a ani těch, co se obětovali za naši současnost bez nároku na budoucnost svoji. Nevážíme si ani té současnosti a nemáme tudíž nárok na nějakou lepší budoucnost. Proč? Stačí se podívat kolem a vnímat jak jiné národy a nebo celé skupiny národů jsou vybaveny národní hrdostí a ochotou za ni stále bojovat.

Pavel Skácel Mgr. pplk v.v.

předseda Sdružení válečných veteránů MS kraje.