21. 5. 2007
Feministický úhel horolezeckého článku byl zbytečnýNechci snižovat hodnotu výstupu Kláry Poláčkové nicméně autorka článku "Když se necestuje ale sportuje - první Češka na vrcholu nejvyšší hory světa" Eliška Děcká se dle mého názoru dopouští nepřesností, píše Ivan Kykal. |
Horolezectví není ve světě rozhodně mediálním sportem číslo a běžný čtenář o něm v lepším případě ví, že se leze někam nahoru. O jeho jednotlivých disciplínách, stupních čistoty a sportovní hodnoty výstupu už neví vůbec nic. V případě himalájských akcí se postupně přechází k výstupům tzv. alpským stylem (horolezec si nese všechno své vybavení od začátku do konce sám, nebudují se postupné tábory ....) a bez použití kyslíku v lahvích. Srovnám-li dostupné informace, obě výpravy se konaly expedičním stylem (budování postupných táborů, jejich předzásobení ....) a ne nejtěžšími výstupovými trasami. Rozdíl je tedy v použití kyslíku a to rozdíl podstatný. Tolik tedy k cestování a sportování. Žijeme v mediálním světě, a tudíž je prostě někdo známý více a někdo známý méně. Malý kvíz: Herman Buhl, Peter Habeler, Angela Merkelová - koho z nich znáte a dokážete zařadit (bez použití Google)? Chci tím vším jen říci, že použití obou v článku zmiňovaných výprav k jakési "gender study" mi přijde nefér. Oběma českým horolezcům, Kláře Poláčkové i Pavlu Bémovi tímto gratuluji k vrcholu a Pavlu Bémovi přeji bezpečný sestup. Až zpátky v základním táboře výstup šťastně končí. |