21. 5. 2007
Osmitisícovky a ženyEliška Děcká připomíná první ženský (státní příslušností) výstup na Everest. Deníky Kláry Poláčkové jsem si četl. Bylo z nich cítit skutečného horolezce. Člověka s pokorou, který nedobývá, ale zdvořile žádá, zda ho hora k sobě pustí. Myslím, že řeči o "pokořování" vrcholu každého, kdo jenom párkrát byl přivázán na laně, musí nutně urážet. (Podobnost s přihlouplým filmem Vertical limit a jistou nejmenovanou výpravou je jistě zcela náhodná....) V této souvislosti bych chtěl zmínit další naše ženy na osmitisícovkách. Paní RNDr. Věru Komárkovou, paní Dinu Štěrbovou, paní Mgr. Vomáčkovou. |
Zejména paní Komárková své dva výstupy na vrcholy osmitisícovek absolvovala v době, kdy nešlo o turistickou atrakci za peníze, ale o skutečně náročný sportovní výkon s mnoha odříkáními již na cestě k hoře. V té době se počty výstupů na vrcholy nad osm tisíc metrů počítaly takřka na prstech. Na Everest vystoupilo za letošek 225 lidí a šest zahynulo. (Z toho jeden Čech a jeden šerpa v souvislosti se známou výpravou.) V dnešním videoklipovém světě media určují o čem se bude vědět a o čem ne. Co propadne zapomnění a z čeho se stane téma dne. Myslím, že je však škoda zapomínat na předchozí, v té době skutečně mimořádné výkony českých žen. P.S. Paní Komárková již nežije, paní Štěrbová stále pořádá výpravy do Himaláje, paní Vomáčkové se jistě podaří splnit sen a stane na nejobtížnější osmitisícovce světa K2. Pochybuji, že bude mít pocit, že něco pokořila. |