1. Národní knihovna ČR (NK) je stejně jako většina zahraničních národních knihoven zejména knihovnou prezenční (půjčování pouze do studoven). Dosud je určeno k půjčování mimo budovu cca 20% sbírek knihovny. Absolutnímu zprezenčnění jejích služeb vázaných na klasické dokumenty zatím brání prostorové podmínky. Nadějí je nová budova knihovny na Letné.

2. Uživatelům, kteří nemají stálou vazbu na ČR, knihovna poskytuje veškeré služby, kromě půjčování mimo budovu. Pokud uživatel chce mít i tuto možnost, musí strpět určitou proceduru. Úřední, chcete-li policejní "povolení k trvalému či dlouhodobému pobytu" je standardní cesta. Případně se může uživatel prokázat garancí hostitelské instituce. Knihovna není tímto nijak výjimečná -- některé příklady jsou již v reakcích uvedeny, podobné zkušenosti mám i z knihoven v USA i v Kanadě. Po několika rozhovorech s imigračními úředníkem v USA nebo po proceduře vystavení čtenářského průkazu v Robarts Library na torontské univerzitě, kde jsem byl na deset měsíců na pracovní stáži, mne mé zkušenosti uklidnily. Nejsme procedurálně nijak výjimeční.

3. Srovnávat s vyspělejším je pro nás inspirací. NK je vyhledávaným partnerem pro vyspělé zahraniční knihovny. V četných mezinárodních projektech vůbec nepatříme k těm, kteří se jen učí a nic nepřinášejí, většinou je tomu právě naopak. Problém jsou však peníze na běžný knihovnický život, na uvedení výsledků projektů do každoden-ního života. Průměrná univerzitní knihovna v Německu má rozpočet (nepočítám mzdy) až desetinásobně vyšší. A to knihy, časopisy, báze, ale SW a HW kupujeme za stejné ceny. Některé produkty jsou u nás dokonce dražší. Srovnání rozpočtů s národními knihovnami i v obdobně velkých zemích opravdu bolí. Ve výkonech, rozsahu a kvalitě odborné činnosti se však ten finanční propad neprojevuje. V komfortu služeb pochopitelně ano.

4. Mikrofilmy kontra digitální kopie. Mikrofilm není zastaralý a stále se využívá zejména pro noviny. V současné době se rozvíjejí velké programy mikrofilmování novin např. v British Library a v Library of Congress. Poskytování služeb z mikrofilmů a nejen z nich je opět otázka financí, v tomto případě na nákup čtecích a zpětně zvětšujících přístrojů. To není odpovědnost "neschopných" knihovníků, ale jde o vůli společnosti a její politické reprezentace financovat rozvoj této oblasti. Digitalizace je drahá záležitost a žádná velká národní knihovna nemá digitalizovány všechny fondy. NK patří v Evropě mezi knihovny úspěšnější jak podle rozsahu, tak podle způsobů zpřístupnění digitalizovaných dokumentů a její digitální knihovna není malá a viditelně se rozšiřuje.

5. Databázi JSTOR známe, bohužel je tento zdroj pro NK finančně velmi náročný. NK nabízí svým uživatelům řadu databází získaných mimo jiné na základě účasti v konsorciích. Vytvořit konsorcium pro JSTOR se, bohužel, nepodařilo. Tato databáze je v Praze přístupná v Knihovně Akademie věd ČR i na vybraných fakultách Univerzity Karlovy. Dostupnost v dalších knihovnách v ČR je možné ověřit na portálu Infozdroje.cz. Existence české obdoby JSTOR je zejména právní problém. Není chybou knihoven, že u nás neexistuje komerční nebo neziskový subjekt, který by byl schopen nejen dohody s vydavateli a s autory, ale i schopný celý projekt financovat, jako je tomu u JSTOR. Anglicky mluvící informační trh je zkrátka bohatší a atraktivnější než malý český rynek.

6. Píšete, že jsme milí, úslužní, přátelští, ale naše služby jsou k ničemu. Já si nemyslím, že jsou naše služby k ničemu. Tvrzení proti tvrzení. Nedávno jsme oslovili naše uživatele, aby vyplňovali anketu: "Jak hodnotíte služby Národní knihovny ČR". Podle průběžných výsledků k něčemu přece jen budeme, i když nás nikdo z našich uživatelů také zrovna nešetřil.