Pseudoargumentů, kterými lze tento stav "vysvětlit", si schopný manipulátor s veřejným míněním najde libovolný počet. Volební sliby jsou nevymahatelné, navíc čtyři roky jsou dostatečně dlouhou dobou pro zapomenutí a přítomný čas (jiný neexistuje) mysl upoutá vždy novými a přitažlivými vzruchy, takže se nikdo netáže, zda byly sliby dodrženy. Samotný fakt, že bohaté strany investují do předvolební manipulace s názory voličů stamilionové částky, dnes nikoho nevzrušuje a považuje se za standardní. Hledáme-li viníka, nelze zapomenout na média. A je to především veřejnoprávní rozhlas a TV, kdo má povinnost odolávat cílenému manipulujícímu tlaku politiků. A především vytvořit jasné otázky a trvat na jasných odpovědích. O nic jiného nejde. Ale dnes panuje ve všem chaos a povrchnost.

Nesmyslná hra na levici a pravici

Pokud lev tvrdí, že je ochráncem laní, není něco v pořádku. ODS není v lehké situaci. Z rozložení společnosti je zřejmé, že chudých lidí je mnohem více, než kolik je lidí s vyššími příjmy, takže pokud by lidé prostě jen hlasovali v průhledném volebním klání pro "svoji stranu", která bude opravdu obhajovat jejich zájmy, musela by jasně zvítězit strana zaměstnanců. (Případný argument, že to může být populistické či krátkozraké pro tento okamžik - prosím - pomiňme)

Měli bychom se však shodnout, že slušný člověk dodržuje určitá pravidla -- je-li zdravý a schopný, nejenže se dokáže postarat sám o sebe, ale dokáže hledat i cesty, jak účinně pomáhat. Bylo by krásné, pokud by se strana schopných a úspěšných (v čem schopných... - no comment) opravdu zajímala o problémy zbývající "části" populace a snažila se je účinně řešit. Bohužel existuje velká obava, že nevídaný zájem o mladé rodiny a vůbec všechny nízkopříjmové kategorie je naprosto racionálním politickým předvolebním kalkulem -- z výše uvedených důvodů. Právě tyto hlasy budou u voleb rozhodovat. Praktická otázka se tedy stále opakuje: Jak přimět politiky, aby si za tím, co tvrdí dnes, stáli i za rok nebo za pět let?